3 věty, které by děti nikdy neměly slyšet: Jinak z nich vyrostou nesamostatní jedinci

O tom, že výchova dětí není snadná, není pochyb. Neexistuje žádný univerzální návod, jak děti vychovávat, a je tedy na každém rodiči, jak se k této náročné disciplíně postaví. Abychom z dětí nevychovali nesamostatné jedince, je důležité se vyhnout určitým způsobům komunikace a přístupům, které podporují závislost na rodičích nebo autoritách a brání rozvoji sebedůvěry.

Do určité míry používáte stejné nebo podobné vzorce, které používali vaši rodiče. Možná si také dobře pamatujete věci, které vám říkali a na které nikdy nezapomenete. Pojďme si připomenout tři věty, které byste svým dětem rozhodně neměli říkat.

„Nech to být, já to udělám za tebe!“

Tuto větu lze samozřejmě říci různými způsoby, ale její podstata je stejná – říkáme dítěti, ať něco nedělá samo, že to nezvládne, a raději to uděláme za něj. Když se nad tím zamyslíte, pravděpodobně jste něco podobného svému dítěti někdy řekli. Takové situace nastávají často – například když chcete, aby si dítě zavázalo tkaničky, ale za pět minut vám jede autobus. Nebo když chcete, aby se samo najedlo, ale ono začne jídlo vyhazovat z talíře, a tak raději vezmete lžičku a nakrmíte ho. Nebo mu obléknete oblečení a uklidíte za něho hračky, které si mělo uklidnit samo. Poznáváte se?

Pravda je, že pokud budete pravidelně dělat za své dítě věci, které by mělo zvládnout samo, podporujete jeho nesamostatnost. Ta se vám později může vymstít, protože platí, že co se v mládí naučíš… Tím dítěti bráníme, aby se naučilo samostatně řešit problémy a překonávat překážky. Lepší je dítě vést k tomu, aby si věci zkusilo samo, i když to nemusí být hned dokonalé. Samozřejmě existují výjimky, kdy opravdu pospícháte, ale pravidlem by mělo být podporovat jeho snahu.

„Pozor, spadneš!“ nebo „To nesmíš, to je moc nebezpečné!“

Neustálé varování před nebezpečím může u dítěte vyvolat zbytečný strach a vést k tomu, že se začne vyhýbat výzvám. Lepší je dítěti vysvětlit rizika a učit ho, jak s nimi bezpečně zacházet. Samozřejmě i zde platí, že v některých situacích se takovým výrokům nelze vyhnout – například pokud dítě dělá něco, čím by si opravdu mohlo ublížit.

Obecně je ale důležité v dítěti pěstovat sebedůvěru, aby si věřilo, protože strach může člověka v mnoha ohledech limitovat. Na druhou stranu ani nadměrná chvála není ideální. Možná si myslíte, že pokud budete dítěti neustále říkat, jak je šikovné, pozvednete tím jeho sebevědomí. Jenže neustálé opakování pozitivních frází může ztratit smysl. Když dítě pochválíte za něco, co se mu skutečně povedlo, je to v pořádku. Pokud ale budete chválit stokrát denně za každou maličkost, chvála ztrácí na hodnotě.

„Ty to nikdy nezvládneš!“

Některé věci mohou být pro vaše dítě ještě příliš složité, nebo se je teprve musí naučit. Rozhodně mu však neříkejte, že to nikdy nezvládne, že se to nenaučí, nebo že je na to malé. Taková slova mohou výrazně podlomit jeho sebedůvěru a odradit ho od dalších pokusů. Místo toho je lepší dítě povzbuzovat a nabídnout mu podporu při učení nových dovedností.

Dítě, které často slyší, že něco „nikdy nezvládne“, začne pochybovat o svých schopnostech. To může vést k tomu, že se začne bát zkoušet nové věci nebo řešit složitější úkoly, protože bude věřit, že není schopné je zvládnout.

Je důležité, aby děti místo kritiky dostávaly podporu a povzbuzování. I když dítě udělá chybu, je lepší ho vést k tomu, aby ji vnímalo jako součást procesu učení. Místo negativních výroků je vhodné říkat například: „Zkus to znovu, věřím, že to zvládneš,“ nebo „Každý dělá chyby, zkusíme to společně.“ Tím dítěti ukážete, že jeho úsilí má smysl a že se může postupně zlepšovat.

Kdy začít s osamostatňováním?

Jednoduše ve chvíli, kdy si dítě začne uvědomovat samo sebe a bude chtít vše vyzkoušet. Maminky dobře znají věty „já sám/sama“. Ty přichází v batolecím věku zhruba kolem druhého roku, kdy dítě chce dělat vše samo. A rodiče by ho v tom měli podporovat. Ano, bude to chtít pevné nervy, ale vězte, že se to vyplatí.

Máte pocit, že ve výchově svých dětí selháváte? Věřte, že v tom nejste sami. Každé dítě je jedinečné a je důležité snažit se dělat maximum pro to, abyste ze svých potomků vychovali samostatné a zdravě sebevědomé jedince.

Zdroj: prozeny.cz, rodice-a-deti.cz, autorský článek, babyweb.cz