5 mýtů o pitném režimu: Co je pravda a co může být nebezpečné?
Správný pitný režim je nedílnou součástí zdravého životního stylu. Proto je třeba se příjmem tekutin zabývat. Na druhou stranu bychom neměli věřit všemu, co se o tomto přirozeném procesu říká a píše.
Bez jídla může člověk vydržet dlouho, takže se nic nestane, pokud jednou za čas hladovíme. Na druhou stranu, bez tekutin může dojít k selhání organismu již po 72 hodinách. Dodržovat pitný režim je tedy enormně důležité. Je ovšem třeba mít na paměti, že není vhodné věřit všemu, co se o tomto procesu říká a píše. Existuje totiž mnoho mýtů, z nichž některé mohou být dokonce nebezpečné.
Upozorňujeme: proč je příjem tekutin tak důležitý? Zjednodušeně řečeno je ke své aktivitě potřebují naše buňky a podílejí se i na správné konzistenci krve. Navíc pomáhají odplavovat odpadní látky z organismu. Ostatně moč tvoří voda, elektrolyty a nečistoty.
Denně je nutné vypít 2 až 3 litry tekutin
Obecně toto pravidlo skutečně platí, nicméně správné množství tekutin je faktor dosti individuální. Roli hraje věk, pohlaví, aktuální roční období, úroveň (každo)denní aktivity i celková velikost těla. Můžeme konstatovat, že dospělý člověk by měl denně přijmout zhruba 35 ml tekutin na 1 kg hmotnosti. Navíc záleží na skutečnosti, co jíme. Zatímco mnohé druhy ovoce (i zeleniny) obsahují spoustu tekutin samy o sobě, v takových trvanlivých potravinách se v podstatě nevyskytují žádné.
Děti by měly pít méně než dospělí
Chyba lávky! Tento mýtus navíc může být poměrně nebezpečný. Ačkoli by se podle výše zmíněného pravidla mohlo zdát, že by děti kvůli nižší hmotnosti měly pít méně, musíme doplnit, že dané množství platí pro dospělé! Naši potomci totiž ztrácí přirozeně více vody než my. Záleží ale na věku. Zatímco děti sedmi- až desetileté by měly přijmout 60 ml tekutin na 1 kg hmotnosti, děti ve věku od 10 do 13 let už jen 50 ml na 1 kg tělesné váhy. Od 14 let jsou požadavky těla srovnatelné s dospělými.
Žízeň znamená dehydrataci
Ale vůbec ne! Žízeň je přirozený jev, kterým dává organismus najevo, že by bylo vhodné se napít. Pokud jste tedy občas žízniví, nic se neděje. Na skutečnou dehydrataci byste si ovšem měli dát pozor, protože v některých případech končí fatálně. Projevuje se ovšem nejen extrémní žízní, ale také méně častým močením, únavou a závratěmi. Mnohdy ji navíc doprovází i bolesti hlavy. Při těchto příznacích byste se tedy měli mít na pozoru.
Pít čistou vodu při fyzické aktivitě stačí
Platí to pro většinu z nás, ale ne pro všechny. Především fyzicky aktivní lidé by skutečně měli přijímat vodu ve větším množství, nicméně vytrvalostní běžci či cyklisté na dlouhé vzdálenosti musí doplňovat rovněž elektrolyty. Pouhý příjem vody totiž může v organismu vytvořit nerovnováhu. Někdy se dokonce objeví i tzv. otrava vodou. I ta může mít fatální následky. Měli byste si ostatně zapamatovat jednoduché pravidlo – každá látka konzumovaná ve velkém množství může být pro tělo jedovatá.
Mohlo by vás zajímat: elektrolyty jsou minerály (ionty), které se po rozpuštění v krvi, potu či moči podílejí na přenosu elektrických signálů v těle.
Perlivá voda není tak hydratační jako neperlivá
Ačkoli se říká, že perlivé nápoje nejsou tak hydratační jako nápoje neperlivé, ve skutečnosti se rovněž jedná o skvělý způsob hydratace. Pokud si tedy chcete svůj pitný režim zpestřit nějakým perlivým nápojem, rozhodně se toho nemusíte obávat. Na druhou stranu byste to s množstvím neměli přehánět. Perlivé nápoje mohou u některých jedinců způsobovat žaludeční problémy a kvůli vyšší kyselosti mít i negativní vliv na zuby. Problematické bývají i přidané cukry a umělá sladidla.
Tip na závěr: pokud se chcete zbavit kocoviny, měli byste hodně pít, ideálně však neperlivou vodu. Donedávna se rovněž doporučovala silná káva. Tu však po divokém večírku určitě nepijte. Na to, že se po alkoholu cítíte tak špatně, má velký vliv výrazná dehydratace organismu. Jenže právě „kafe“ organismus ještě více dehydruje. To ostatně platí pro všechny nápoje s obsahem kofeinu.
Zdroje: Everyday Health, McGill University, NZIP
