Show Jana Krause: Světová rekordmanka radí, jak házet oštěpem, pět let přípravy na roli a kozokempy
V dalším dílu Show Jana Krause se představí reportérka Darja Stomatovová a kameraman Ján Schürger, oštěpařka Barbora Špotáková, herec Václav Neužil a trenér zvířat František Šusta. Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 14. prosince ve 21.35 na Primě.
Úvod dnešní Show Jana Krause bude zasvěcen slavnostnímu křtu knihy Pod štítem Charkova, jejímiž autory jsou reportérka CNN Prima NEWS Darja Stomatovová a kameraman Ján Schürger, kteří byli v Charkově na začátku rusko-ukrajinské války. V té době byli na místě jediným zahraničním štábem. Kniha je zajímavá mimo jiné tím, že obsahuje QR kódy, po jejichž nasnímání může čtenář zhlédnout k danému tématu reportáž. Role kmotra knihy se pak ujme sám Jan Kraus a jeho asistent, nepostradatelný pan Odvárka.
Dále se v pořadu představí oštěpařka Barbora Špotáková, která v průběhu své úspěšné sportovní dráhy získala více medailí než jakákoli jiná česká atletka v historii, mimo jiné dvě zlaté a jednu bronzovou z celkem tří letních olympiád. A je také držitelkou (od roku 2008 nepřekonaného) rekordu v hodu oštěpem v ženské kategorii. Letos na podzim ovšem oznámila konec své aktivní oštěpařské kariéry. „Člověk si nechává nějaká zadní vrátka,“ dodává se smíchem Barbora a na moderátorovu otázku vysvětluje, v čem spočívá správná technika hodu oštěpem. „V síle to není. Pro všechny atletické disciplíny jsou důležité nohy. I pro vrh koulí. Nohy a kotník. Odrazově musíte mít hodně dobrý kotník. Oštěpaři mají dobrý kotník, a tím pádem dobrý výskok, a musejí být šikovní na více sportů, aby dovedli své tělo ovládat,“ popisuje s tím, že běžící oštěpař musí sledovat stále stejný bod. „Špička oštěpu musí být až do konce u spánku u oka. To je to nejtěžší, vydržet to opravdu až do konce.“
Správnou techniku vyžaduje také práce s rukou, která je nejprve pokrčená, pak se natáhne a hází se vrchem, ramenem. „Na to musíte mít trochu genetické předpoklady a flexibilnější klouby,“ doplňuje k technice hodu. Důležitá je rovněž dráha, kterou oštěpu člověk určí, chybou je, když letí oštěp příliš vzhůru. „Jsou různé studie na to, jaký je ideální úhel, ale já jsem to vždycky spíš zkoušela, než sledovala ty studie.“
Pokud jde o samotné oštěpy, na menší závody si prý každý atlet přinese své vlastní, nicméně pořadatel musí dát k dispozici pár oštěpů, kdyby si někdo nic nepřinesl. Ty se ale musí platit. „Poslední dobou letecké společnosti dost zdražily a začaly prudit s dopravou oštěpů, takže si je vozí málokdo. Když jste pak na diamantové lize třeba osmý a zaplatíte ty oštěpy za svého, tak jste v minusu, což nikdo nechce,“ popisuje oštěpařské strasti Špotáková, která ještě během své sportovní kariéry stihla porodit dvě děti. „Povedlo se nám to. Já mám skvělého partnera Lukáše a bez něho a bez jeho podpory by to nešlo. A bez hlídacích babiček,“ říká vděčně rekordmanka. „On je velký sportovní fanoušek a ještě je hasič, takže pracuje 24 hodin a pak má dva dny volna.“
Barbora v současnosti občas učí, respektive předává své zkušenosti další oštěpařské generaci. „Je teď o to veliký zájem, nejen kvůli mně, ale protože kluci oštěpaři byli loni druhý, třetí na olympiádě, takže zájem je fakt veliký. A tak by byla škoda, kdybych to nezkusila předávat.“ Vždyť ona sama se učila od legendy – od Jana Železného, považovaného za nejlepšího oštěpaře moderní éry.
Atletický duch přebývá rovněž v těle našeho dalšího hosta, herce Václava Neužila, který se proslavil mimo jiné rolí Emila Zátopka v životopisném filmovém zpracování od režiséra Davida Ondříčka, na kterou se prý připravoval zhruba pět let. „Ten film se odkládal kvůli penězům, tím pádem se nabíralo časové manko,“ vysvětluje herec, proč musel přípravě na film věnovat tolik času. Dokonce hrozilo, že k natáčení vůbec nedojde. „Kolegové v Dejvicích mi v šatně říkali: jako vážně furt běháš, i když to nebude? Oni si mě dobírali. Bylo to pět let hrubého času, byly tam i prodlevy, kdy jsem neběhal a kdy to vypadalo, že film opravdu nebude, a David mi říkal, že opravdu neví, jestli to bude, a když jo, tak třeba už na to budu starý,“ vzpomíná.
Nakonec ale všechno dobře dopadlo, film byl natočený a v roce 2021 měl premiéru. „Ve finále to byl pro mě velký zážitek,“ svěřuje Václav s tím, že ačkoliv byl vždy velkým sportovním fanouškem a sám hrál tenis a hokej, chyběla mu vytrvalost. „Takže když jsem začal běhat, bylo to něco, a naznačil jsem to i Davidovi, o čem jsem si nebyl jistý, jestli to překousnu, jestli to vůbec půjde. Protože to bylo vždycky to nejhorší, co jsem v tělocviku na gymplu nebo na základce dokázal skousnout. Když byly rychlé trasy, tak tam jsem se nějak dokázal zorientovat, ale jakmile byla takzvaná dvanáctiminutovka, což znamenalo, že se v kuse dvanáct minut běhá, bylo to pro mě ve věku osm devět nepředstavitelné.“
Tato role ale byla zcela výjimečná a bylo jasné, že kvůli ní budu muset podstoupit určitou fyzickou proměnu. „To je vlastně hercův sen, ta možnost změnit se v někoho jiného, což je vlastně princip herectví. Tohle jsem vždycky trochu záviděl těm hollywoodským hercům, že jsem je v té roli skoro nepoznal,“ popisuje Neužil. Nyní má další výjimečnou roli, a sice ve filmu o kontroverzních bratrech Mašínových, kteří se postavili komunistům a prostříleli se na Západ. „Hraju tam jejich strýce Bořka Nováka, což byl bratr jejich maminky. Je to taková menší role.“
Posledním hostem, který dnešní talkshow uzavře, bude František Šusta, který je odborníkem na výcvik psů. „Ale rozšiřuju to dál a snažím se stát mimo tu hlavní kynologickou linii a říkám si trenér zvířat,“ upřesňuje své zaměření pan Šusta, který byl hostem pořadu před osmi lety se skunkem a se psem. Učí například lidi, jak trénovat psy, prostřednictvím koz. „Není to tak, že bych vypustil kozu do pole a pes by ji honil,“ vyvrací mylnou představu toho, co jsou kozokempy. „To je taková moje radost, nazval jsem to kozokempy. Ten název hodně slibuje, ale je to o tom, že se tam dopoledne cvičí s kozami, což jsou minikozy holandské. Teď jsem to ještě rozšířil na lamakempy, tam už se nikdo nesplete. A lehce přidávám liškokempy. Je to variace na tzv. chicken kempy, což je aktivita, která se dělá ve světě už asi čtyřicet let. Tam se trenéři zvířat a často i psů učí metody tréninku pozitivním posilováním na slepicích,“ vysvětluje. „Základem je udělat zvířeti dobré podmínky k tomu, aby ho vůbec zajímaly odměny, které mu dáváte.“
Principem kozokempů je tedy nejprve trénink s kozami, na nichž si člověk vyladí svoji trenérskou metodu, kterou pak odpoledne aplikuje na psa. „Boží je na tom to, že koza je v podstatě stejně chytrá jako pes.“ Jak konkrétně to funguje, uvidíme v dalším premiérovém dílu oblíbeného pořadu Show Jana Krause na Primě!
Zdroj: FTV Prima
