Hvězdy Mrazíka po letech: Ivánek skončil v blázinci, z Nastěnky je královna plastik a Marfušu dnes nepoznáte
K Vánocům neodmyslitelně patří pohádky. Již po desetiletí na obrazovkách vidíváme Mrazíka – ruskou pohádku o samolibém Ivánkovi, pracovité Nastěnce a rozmazlené Marfuše, která pochází z roku 1964. Jak to vypadá s šedesátkovými hvězdami oblíbené pohádky nyní?
Eduard Izotov alias Ivánek (†66)
V populární pohádce se Ivanovi velmi dařilo, překonal zlo a především sám sebe. To stejné se však nedá říct o jeho představiteli Eduardu Izotovi. Představitel samolibého Ivánka se narodil 11. listopadu 1936 v uražském rajónu Vitebské oblasti v Bělorusku. Od roku 1954 studoval Filmovou univerzitu v Moskvě, kde si našel ženu, s kterou se později oženil. Po skončení studia v roce 1960 se stal otcem. Narodila se mu dcera Veronika, která se později taktéž stala herečkou. Manželství bylo dlouhé, oba v něm vydrželi 24 let, i po rozvodu však zůstali přáteli.
Do filmového průmyslu vstoupil filmem Tiché stepi (1959) a v následujících letech se angažoval u několika dalších filmů, natočil dobrodružné drama Silnější než uragán (1960) či snímek Ahoj, děti (1962). Zlomem v jeho kariéře se však stala až filmová pohádka Mrazík (1964), kde ztvárnil svou životní roli Ivana.
Statného herce zlomil pobyt za mřížemi. S jeho druhou ženou Irinou byl zadržen milicionáři v Moskvě, poblíž známé kavárny Lyra v Gorkého ulici. Snažili se vyměnit zlaté medaile z Irinina dědictví a zhruba tisícovku amerických dolarů za rubly. Ve vězení si pobyl dva a půl roku. Po opuštění věznice byl zlomený a prodělal šest mozkových mrtvic, po kterých mu zůstaly trvalé následky. Nepamatoval si texty, pletl slova a špatně ovládal ruku. Stal se výbušným a projevila se u něj duševní choroba, kvůli které byl nucen nechat se hospitalizovat v psychiatrické léčebně. Jeho stav byl natolik vážný, že při návštěvách nepoznával vlastní dceru, nechápal kde je a ani proč. Eduard Izotov zemřel 8. března 2003, dle jeho blízkých jej však duše opustila již dávno předtím.
Inna Čurikova alias Marfuša (79)
Představitelka Marfušky se narodila 5. října 1943. Již od mládi se věnovala divadlu, kde byla velmi úspěšná. Ve filmovém průmyslu se pohybuje od padesátých let, poprvé si zahrála v dramatu Matka (1955) a poté následovala role v komedii Chodím po Moskvě (1963). Stejně jako Ivan se však proslavila až svou rolí Marfuše v roce 1964.
Její život od základu změnilo setkání s režisérem Glebem Panfilovem, který jí přinesl spoustu dalších významných rolí a později se také stal jejím manželem. Jednu chvíli přemýšlela o tom, že kvůli své nejslavnější roli od filmu odejde. Reputaci ji pomohl napravit právě její manžel, který ji obsadil do většiny svých filmů. Momentálně by ji fanoušci pravděpodobně nepoznali, což se po padesáti letech od premiéry dá předpokládat.
Natalja Sedych alias Nastěnka (74)
Natalja Sedych se narodila 10. července 1948. Absolvovala baletní školu a ve svých čtrnácti letech byla vybrána do populární filmové pohádky. Herectví se věnuje stále, i když velmi zřídka. Po úspěšném ruském snímku následovalo dalších osm filmů, z čehož poslední je natočen v roce 2010. Zahrála si například v pohádce Ohněm, vodou a trubkami (1967), v komedii Po ulicam komod vodili…(1978) či v dramatu Nejlepší roční období z roku 2007. Posledním snímkem se stalo ruské drama Peremirie (2010).
V osobním životě se jí příliš nedařilo. Je rozvedená a syn zůstal u bývalého manžela. Za svůj život vystřídala několik partnerů. Jeden z nich se ji při hádce pokusil uškrtit a dokonce na ni vytáhl i nůž. Zamilovala si také plastické operace, které jsou na jejím obličeji dost znát.
Mrazíka mohou diváci zhlédnout na Silvestra v 15:35 na Nově.
Zdroje: Refresher, eXtra.cz, TV Nova
