Příběh nepotopitelné lodi a zajímavosti z natáčení kultovního dramatu. Titanic znovu míří na plátna kin
V roce 1997 natočil James Cameron jeden z nejslavnějších příběhů o lodi, která měla být nepotopitelná, o Titaniku. V roce 2012 měl premiéru v kině ve 3D při příležitosti 100. výročí potopení lodi. Již za několik dní se v kinech objeví další verze ve 3D a 4K k 25. výročí uvedení filmu. Do kin bude Titanic znovu uveden 9. 2. 2023 v České republice a na Slovensku a o den později v USA. V tomto článku se budu věnovat hlavně zajímavostem z filmu, které čerpám z originálního DVD.
Děj filmu začíná hledáním přívěsku s modrým diamantem. Pátrači zveřejní záběry z nálezu a ozve se jim žena, která přežila ztroskotání Titaniku a začne vyprávět svůj příběh. Představí se jim jako Rose Dewitt Bukater (Kate Winslet). Zmíní se jim o své matce Ruth (Frances Fisher) a o muži, kterého si měla vzít, když přijela do Ameriky. Muž, kterého si měla vzít, se jmenuje Cal Hockley (Billy Zane).
Také se jim zmíní, že se zamilovala do muže, který cestoval na lodi ve třetí třídě a byl malíř. Jmenoval se Jack Dawson (Leonardo DiCaprio). První polovina filmu se zabývá vztahem Jacka a Rose a druhá polovina nehodou a následky toho, co se stalo. Titanic narazil do ledu, který prolomil trup lodi z boku. Voda zaplavila většinu lodi, a tak zbývaly jen 1-2 hodiny, než se potopila. Nakonec se několik lidí zachrání, ale velké množství jich zemře. Rose je zachráněna Jackem.
Zajímavosti:
Tvůrci filmu použili miniaturní záběry Titaniku, ale také speciální efekty. Model zavěsili a na zem umístili světla, která ho podle potřeby osvětlovala. Ve speciálních scénách, kdy nemohli natočit Titanic tak, jak potřebovali, postavili scénu ve vodní nádrži v kalifornském Escondidu.
Cameron byl u samotného vraku a natočil o něm záběry. Na základě těchto záběrů sestavili model vraku. Největším problémem bylo, že loď byla v nádrži a nemohla by plavat.
Když se Gloria dozvěděla, že ji bude hrát Kate Winslet, chtěla se s ní setkat, aby viděla, jak chodí a jak hluboký má hlas. Byla nadšená, že se s ní setkala.
Na začátku příběhu dlouho vysvětlovali, jak se Titanic potopil. Protože to nechtěli dělat během samostatného potopení lodi.
Postavili pouze pravou stranu lodi. Doky postavili na pravoboku, ale historicky jsou na levoboku. Celá scéna je převrácená. Celý film se na konci zrcadlil.
Ve scéně, kde Jack hraje poker, byly postaveny miniatury. Když se film skutečně natáčel, herci stáli u zeleného plátna. Později byla upravena tak, aby to vypadalo, že jsou v baru. Záběr z okna, kde vidíme Titanic, byl fotografický záběr.
Digitální část spočívala v uvedení lodi do pohybu. Vše bylo digitalizováno. Od ptáků přes vlny až po barvy na obloze. Později umístili digitální znaky do 12metrového modelu lodi. Davy mávajících lidí byly umístěny před zeleným plátnem a byly umístěny v popředí záběrů.
Ve skutečnosti byli lidé na Titaniku ze všech společenských vrstev, ať už byli bohatí, chudí nebo jiné národnosti. Totéž dělali i při natáčení. Velká část lidí jsou obyčejní lidé.
V roce 1912 byl velký rozdíl mezi první a třetí třídou. Tehdy průměrný Američan vydělával asi 500 dolarů ročně a lůžko ve třetí třídě stálo 33 dolarů a sdíleli jste kajutu. Nejdražší luxusní kabina stála přes 4 000 dolarů.
Letecky natočili loď Lane Victory z roku 1945, replikovali ji a použili jako základ pro animaci.
Také když postavili velkou část lodi, byla obrovská. Některé části lodi mohly být vynechány natočením kamery jiným směrem.
Scéna, ve které se K. Winslet chystá vyskočit z lodi, byla natočena v improvizované scéně. Cameron tuto scénu natočil několika způsoby. Scéna ve filmu trvá několik minut, ale natáčela se několik měsíců.
Velká část peněz se nachází v dobovém oblečení, všichni jsou oblečeni tak, jak by byli oblečeni v roce 1912. Všechny rekvizity ve filmu, jako jsou příbory, sklo atd., jsou pravé.
Pro scénu v kotelně postavili jen jeden a půl kotle a odrazili ho v zrcadle, takže to vypadalo, že kotle jsou přes celou loď.
Film má alternativní konec. Změna spočívá v tom, že Rose stojí na zábradlí lodi, ale její vnučka si toho všimne, a tak ji běží zachránit. Přijdou k Rose, ta sejde dolů, ukáže jim náhrdelník, na chvíli ho podrží Lovettovi a řekne mu: „Život má větší cenu než diamant„. Nakonec ji odhodí.
Další scénou na ranveji byla hala první třídy. Rozhodli se ho postavit jako model ve velikosti čtvrtiny, což se velmi blížilo realitě.
Šaty v poslední scéně se skládaly z 24 dílů. Měly také více barev. Voda měla teplotu 16 °C. Záběry shora, které vidíme, když se loď potápí, byly natočeny jeřábem.
Scéna, ve které se Cal poprvé setká s lidmi z první třídy, byla vytvořena tak, aby se odehrávala v letadle. Naklánění lodi se provádělo nakláněním kamery. Skleničky na víno vyrobili přesně pro tuto scénu tak, aby vypadaly nakloněné, a když bylo potřeba, prostě je sundali.
Náklon lodi byl 6°. Pak odpojili 55 metrů a připojili je k hydraulickým lanům, která je zvedají a spouštějí.
Pro scénu s komínem použili nádrž o velikosti 4 m a průměru 1,5 m. Použili také záběry z miniatury. Chodba je dlouhá 9 m a je čtvrtinová. Miniatura je vyrobena z balsového dřeva. Vyrobili několik velkých nádrží na vodu, aby vše vypadalo realisticky.
Z lodi mělo vyskočit asi 40 lidí. Hloubka vody v nádrži byla asi jeden metr. Ve vodě plavaly nafukovací figuríny, aby měly kam přistát, a také potřebovaly prostor, aby mohly odplout a provést další skok a neskočit někomu na hlavu. Ve scéně, kdy je přední část lodi nakloněna o 90°, vyrobili kvůli bezpečnosti spoustu věcí z gumy.
V roce 1995, rok před natáčením filmu, měl Cameron velmi jasné představy. Měl připravené storyboardy, natočil náhledy videokamerou.
Zdroj: autor, DVD: Titanic
