Jaromír Hanzlík dal přednost nejkrásnější Češce a odešel do zahraničí. Z kdysi nejobsazovanější hvězdy je dnes už starý pán

Když byl na vrcholu své kariéry, hrál v tolika filmech, divadelních a televizních inscenacích, že dnes nechápe, jak to vůbec mohl zvládnout. Jednu dobu si dokonce připadal jako veverka v kleci, z níž se nedalo vystoupit, ale nakonec to dokázal a vystoupil z ní rázně.

Po roce 1989 už se totiž cítil tak strašně unavený a měl pocit, že má i bolavou duši, že požádal tehdejší ředitelku Vinohradského divadla, kde byl ve stálém angažmá, aby si mohl vzít jednu sezónu dovolenou. Jenže Jiřina Jirásková to odmítla, tak dal výpověď. Díky tomu si dal pořádnou pauzu, ale divadlo ještě sehrálo v jeho životě důležitou roli. Na představení divadla „Gong“ se tři roky nato seznámil s půvabnou blondýnkou, která seděla v řadě před ním se svou kamarádkou. O pauze jim oběma koupil eskymo a po představení jim nabídl, že je zaveze domů. Zatímco neznámá blondýnka netušila, kdo je Jaromír Hanzlík, on zase nevěděl, že mu padla do oka první česká královna krásy z roku 1966 Dagmar Silvínová.

Výhybka na patnáct let

Byla z toho noční procházka Prahou, občasné schůzky a telefony a po Janě Brejchové další osudový vztah. „A to byla Dana, s kterou jsem pak strávil patnáct let ve Švýcarsku. Takže to představení udělalo výhybku v mém životě,“ prozradil Jaromír Hanzlík v dokumentu „Léta s Jaromírem Hanzlíkem“, který k jeho pětasedmdesátým narozeninám uvedla Česká televize. A výhybka to byla pořádná. Jak prozradila Dagmar, ve Švýcarsku ho nikdo neznal a mohl se tam podle toho chovat.

Namísto herecké profesi se věnoval například rekonstrukci domu nebo svým zálibám: „Cestovali jsme po světě, což jsem doposud nemohl,“ zavzpomínal na švýcarskou éru. Ale postupně se mu přece jenom po někdejší práci zastesklo, a tak čas od času jezdil na natáčení do Prahy. Po Zdeňkovi Svěrákovi například převzal moderování úspěšného pořadu České televize „Úsměvy“, který uváděl patnáct let. Zatímco filmové a televizní role ještě úplně neodmítal, na jeviště už se však vrátit nechtěl.

Jak dlouho?

Jeho někdejší zářivá kariéra se tak postupně uzavírá. Na otázku režiséra Viktora Polesného, zda nemá strach ze stáří, odpověděl s úsměvem: „No tak strach ze stáří nemám, protože už jsem starej a vím, co to je. Teď už mám jenom obavy, jak dlouho to bude.“ Jeho jediný syn David se přiznal, že až bude tak starý, jako jeho otec, chtěl by žít jako on dnes: „Je to prostě nádhera. Má baráček v Nespekách, malej, kouzelnej, žije si tam takovej život dobře situovanýho seniora a zároveň je dostatečně aktivní.”

Zdroje: autorka, Česká televize