Na co odkazuje film Pulp Fiction: Historky z podsvětí a jak se natáčela scéna se stříkačkou v hrudníku?
Životy dvou mafiánských zabijáků (John Travolta, Samuel L. Jackson), boxera (Bruce Willis), gangsterovy manželky (Uma Thurman) a páru zlodějíčků se protnou ve čtyřech kultovních příbězích o násilí, krvi, odpuštění a vykoupení. Pojďte si přečíst zajímavosti o tomto kultovním snímku.
Zajímavosti:
Pulp Fiction: Historky z podsvětí jsou druhým filmem režiséra a scenáristy Quentina Tarantina (Nespoutaný Django, Hanebný pancharti, Grindhouse: Auto zabiják, Kill Bill 1 a 2, Jackie Brown, Čtyři pokoje, Gauneři), který se dočkal uvedení v kinech, a patří k Tarantinovým největším hitům.
Na scénáři k filmu se podílel Roger Avary, se kterým Quentin Tarantino sdílí svého prvního Oscara v kategorii Nejlepší původní scénář. Zároveň byl v roce 1995 nominovaný také v kategorii Nejlepší režisér.
Kromě Nejlepšího původního scénáře a Nejlepšího režiséra byl film nominovaný také v dalších pěti kategoriích: Nejlepší film, Nejlepší herec v hlavní roli (John Travolta), Nejlepší herec ve vedlejší roli (Samuel L. Jackson), Nejlepší herečka ve vedlejší roli (Uma Thurman) a Nejlepší střih.
Ve filmu hrají: John Travolta (Pomáda, Horečka sobotní noci, Tváří v tvář), Samuel L. Jackson (Avengers, Captain America: Návrat prvního Avengera, Nespoutaný Django), Uma Thurman (Kill Bill, Gattaca, Batman a Robin) nebo Bruce Willis (Smrtonosná past, Šestý smysl).
Zatímco pro Samuela L. Jacksona a Umu Thurman se film stal odrazovým můstkem k hvězdné kariéře, John Travolta a Bruce Willis se díky němu dočkali oživení skomírajících kariér.
Název Pulp Fiction: Historky z podsvětí odkazuje na „laciné šestákové“ krimi příběhy, plné zločinu a vražd, které byly populární zejména v polovině 20. století.
Film se stal příkladem post-moderní kinematografie a zástupcem takových subžánrů, jako jsou černá komedie a neo-noir.
Styl Pulp Fiction: Historky z podsvětí ovlivnil řadu dalších filmů. Úspěch a způsob natáčení, propagace a distribuce nakoply v 90. letech obrovskou vlnu popularity nezávislých filmů.
Film se také proslavil nelineárním dějem a povídkovou strukturou – jednotlivé příběhy se odehrávají v jiné časové posloupnosti než ve filmu.
Tarantina inspiroval způsob, jakým pracují někteří spisovatelé – mohou vyprávět několik oddělených příběhů s jednou skupinkou postav.
Zárodek Pulp Fiction začal vznikat v 90. letech. Tehdy ještě obyčejní filmoví fandové a nadšenci Tarantino a Roger Avary původně plánovali krátký film. Když jim došlo, že krátký film jim žádné studio nebude financovat, rozhodli se místo toho pro trilogii kraťasů, jež by se složila do jednoho celovečeráku. Každý měl původně režírovat jednu část – třetí režisér se k nim ale nikdy nepřidal.
Ze scénáře, který původně vznikal pro Pulp Fiction: Historky z podsvětí, Tarantino nakonec udělal svůj debutový film Gauneři.
Roger Avary napsal část se zlatými hodinkami.
Tarantino postupně zapracoval Avaryho scénář krátkého filmu do širšího konceptu.
Původní název filmu byl Black Mask – Černá maska a odkazoval na názvy pulpových románů.
Během psaní scénáře Tarantino a Avary pobývali v roce 1992 v Amsterdamu.
V Pulp Fiction: Historkách z podsvětí se objevuje několik fiktivních značek, které později (nebo předtím) nechybí ani v dalších Tarantinových filmech. Mimo jiné jde o fast food Big Kahuna a cigarety Red Apple.
Tarantino použil stejnou strategii jako předtím u Gaunerů a ve filmu není slyšet žádná původní hudba: místo toho se v něm objevuje řada polozapomenutých hitů z dob minulých, ze kterých se díky úspěchu Pulp Fiction: Historek z podsvětí znovu staly hity – 90. let.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí se poměrně rychle staly jedním z nejdůležitějších filmů své doby – a zůstává to tak dodnes.
Mezi filmy, které se snažily napodobit styl Pulp Fiction: Historek z podsvětí, byly: Johnny zapíná rádio (ve kterém si Quentin Tarantino zahrál), Co dělat v Denveru, když člověk nežije nebo Drsný a drsnější.
Film mimo jiné proslavila scéna stylizované taneční soutěže v baru U Mazaného králíčka. Tanec Johna Travolty s Umou Thurman je krok po kroku z klasiky 8½ od Federica Felliniho.
Scéna, ve které John Travolta vrazí injekční stříkačku do hrudníku Umy Thurman, se natáčela pozpátku – Travolta ve skutečnosti stříkačku vytahuje.
Samuel L. Jackson se ucházel o roli v Gaunerech. Sice neuspěl, ale Tarantinovi se natolik zalíbil, že roli v Pulp Fiction: Historkách z podsvětí napsal přímo pro něho.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí jsou první spoluprací mezí Samuelem L. Jacksonem a Quentinem Tarantinem. Jackson se pak objevil v Tarantinových filmech Jackie Brownová, Kill Bill 2 a Nespoutaný Django. Jeho hlas byl slyšet v Hanebných panchartech.
Auto Chvelle Malibu z roku 1964, které ve filmu řídí John Travolta a Samuel L. Jackson, patřilo Quentinu Tarantinovi a během natáčení bylo ukradeno.
Uma Thurman roli původně odmítla. Quentin Tarantino ji přesvědčil – předčítáním scénáře po telefonu. Dnes jsou dlouholetými dobrými přáteli. Tarantino napsal scénáře k filmům Kill Bill a Kill Bill 2 speciálně pro Umu Thurman.
Roli pana Wolfa napsal Tarantino přímo na tělo herci Harveymu Keitelovi. Ten si už předtím zahrál v Gaunerech a výrazně se zasloužil o to, aby Tarantino vůbec mohl svůj první film natočit. Keitel navíc přesvědčil Bruce Willise, aby vzal roli v Pulp Fiction: Historkách z podsvětí. Willisovi se líbili Gauneři.
Citát z Bible, který přednáší Samuel L. Jackson, je téměř celý smyšlený. Quentin Tarantino ho vymyslel společně se Samuelem L. Jacksonem.
Ve filmu je 276krát ke slyšení oblíbený americký vulgarismus „fuck“.
Pulp Fiction: Historky z podsvětí můžete zhlédnout na Prima MAX 7. března od 22:00, 9. března od 1:10 a na Primě 13. března od 22:30.
Zdroj: FTV Prima
