Dokázal by se Kryštof Hádek alias Standa Pekárek ze seriálu Volha ubránit spolupráci s StB?

Velký příběh malého práskače – to je stručná charakteristika minisérie Volha. Je o časech, kdy ve školách a na úřadech visel portrét Gustáva Husáka, komunisté normalizovali společnost a Standa Pekárek dostal protekční místo v Československé televizi. Hlavní roli šoféra, který chce jezdit pro redakci Humoru a lIdové ZÁbavy, vozit Karla Gotta a řídit volhu, hraje Kryštof Hádek.

Se Standou a jeho charakterem to bude asi komplikovanější než u většiny postav, které dostáváte. Měl jste i jeho rád?
Baví mě hrát postavy, u kterých je komplikovanější si je oblíbit. Myslím, že obecně to tak herci mají. Paradoxně je opravdu těžší hrát správňáka nebo hodného prince, protože nikdo není ze své podstaty tak dokonalý. Ještě jsem úplně nerozluštil, proč to tak je, ale možná z důvodu, že přetvářka je v případě těchto postav výrazně větší. Hrát záporáky je nejen zábavné, ale jsou i divácky atraktivnější. Neztotožní se divák lépe právě s jejich nedokonalostí?

Vy odpovídáte protiotázkou. To jste se naučil od Pekárka?
Asi ano, protože Standa je velmi obratný rétor, což si každý, kdo mu sedne do auta, hned uvědomí.

Specifikem v jeho řeči nejsou jen protiotázky. Vaše postava velmi často namísto pozdravu říká jen: Třesu, šéfe. S kým byste si chtěl potřást pravicí?
Pokud bych měl vybrat někoho od filmu, tak mě napadá Vlasta Burian. V každém záběru jeho filmů se něco děje. Možná právě proto skoro vůbec nestárnou. A protože vím, jak těžké je pro herce každou jednotlivou situaci před kamerou naplnit, tak bych mu rád tou pravicí potřásl. Ale těch lidí je samozřejmě víc.

Vaše postava kolegy v práci buď oslovuje soudruhu, nebo vole. Co vám šlo lépe z úst?
Nerozlišoval jsem to. Obě slova mě bavila foneticky. Ale přistihl jsem se, že se mi malá dávka vulgárnosti prokopírovala taky do osobního života. Najednou jsem se slyšel, že mluvím tak, jak u sebe nejsem zvyklý. Nějaký čas jsem si musel na četnost vulgarit dávat v hovorech pozor.

Jak dlouho musíte někoho znát, než s ním začnete v konverzaci tzv. volovat?
Tohle si skutečně dovolím jen mezi svými nejbližšími. Ale sprostá slova nezavrhuji. Jsou důležitá v každém jazyce, uvolňují napětí.

Standa Pekárek je egocentrický podvodník, který podepíše spolupráci s StB. Jak moc je oblíbený v kolektivu?
Podle mě je to velký prospěchář. Absolutně postrádá morálku, ale nějaká malá část dobra v něm určitě je. I když se hůř hledá. I kamarádství považuje za další způsob, jak dosáhnout svého. Nepatrný zárodek přátelství bych možná našel u produkčního Horáčka, hraje ho Tomáš Jeřábek. Toho ovšem také potřebuje ke splnění svých cílů. Možná jsme si tam ale to přátelství s Tomášem jenom domýšleli.

Je to hypotetická otázka, ale dokázal byste se vy ubránit tlaku Státní bezpečnosti a neupsat se ke spolupráci? Představoval jste si sám sebe v té době, v situaci, kdy máte nějaké cíle, ale jste v pasti a je před vámi relativně jednoduché řešení?
Tohle je opravdu těžké si představit. Odpověď na tuto otázku jsem v sobě hledal několikrát. Jedna věc je si nějakou takovou situaci vytvořit v představách, a úplně něco jiného je se v ní reálně ocitnout. Rozhodně jsem rád, že v době, ve které žijeme, tahle dilemata řešit nemusíme. Ale ještě ke Standovi Pekárkovi. On jedná zištně a je vlastně trochu hloupý.

Během natáčení Volhy jste seděl za volantem hned několik modelů a značek starých aut. Kolik hodin kondičních jízd jste s nimi najezdil před první klapkou?
V pěti dílech téhle minisérie jsem veteránů řídil hned několik. Standa jako šofér Československé televize začínal se škodovkou 1202, lidově zvanou Stejšn, přes GAZ M21 alias Carevnu se dostává až k vysněné Volze 24. Kondiční jízdy jsem ale nepotřeboval, řídil jsem už i starší auta a princip je vlastně pořád stejný. Volant, čtyři kola, převodovka, brzda, plyn. Jen u starších aut se může stát, že nebude něco drobně fungovat. S tím se musí počítat. I když lidé, kteří auta na natáčení půjčují, je mají ve výborném stavu. Ale jestli chcete veselou příhodu, tak například jednu Volhu 24 jsem musel zastavovat ruční brzdou.

Ve Volze fandíte Bohemce. Na stadionu kterého pražského fotbalového klubu vás mohou fanoušci potkat?
Teď už asi na žádném. Za svůj život jsem byl na fotbale asi pětkrát, ale čtyřikrát z toho na Bohemce. Nejsem fanoušek konkrétního klubu, ale k Bohemce bych sympatie našel. Jsem takový latentní bohemák.

Seriál Volha můžete zhlédnout v neděli 30. dubna od 20:10 na ČT1.

Zdroj: Česká televize