Tuto estrádu prý sleduje nejvíc diváků na světě. Čechy ale láká něco úplně jiného a této „přehlídce exotů“ se vysmívají

Pro mnohé české diváky je překvapením, že písničková soutěž „Eurovision Song Contest“ je prezentována jako nejsledovanější televizní pořad na světě (s výjimkou sportovních přenosů). Jenže stačí připomenout rekordní sledovanost událostí v britské královské rodině, kdy například pohřeb princezny Diany překročil hranici dvou miliard diváků, a je zřejmé, že je ve skutečnosti nejspíše všechno jinak.

Nicméně, podle statistik každoročně překračuje počet diváků, kteří se na tento nablýskaný cirkus dívají, více než sto milionů. A to díky tomu, že se nevysílá pouze v Evropě, jak by název této soutěže nasvědčoval, ale také například v Austrálii, Spojených státech nebo Japonsku.

Přehlídka marnotratnosti

Každopádně je však stěží uvěřitelné, že v dnešní době, kdy jsou obyvatelé Evropy nabádáni k tomu, aby se v zájmu ochrany životního prostředí co nejvíce uskromňovali a šetřili především na energiích, propagují veřejnoprávní stanice takovou přehlídku kýčovité marnotratnosti. Pořadatelé této „největší hudební soutěže světa“, která se letos konala v Liverpool Aréně, se například chlubí tím, že na scénu bylo použito 140 tun ocelové konstrukce, 8 milionů kabelů nebo přes dvacet tisíc speciálních svítidel. Jenom práce na energetickém zabezpečení si vyžádaly přes pět tisíc hodin. Spoustu energie vyčerpaly také kosmetické služby, při nichž se například spotřebovalo tisíc litrů laku na vlasy. Na výrobu téměř 500 kostýmů se vyplýtvaly tisíce metrů nití a látek. Nelze se tak divit, že řada zemí, která díky vítězství jejího reprezentanta získala nárok na pořádání dalšího ročníku, to v minulosti vzdala, protože neměla dostatek peněz.

„Moc gay“ evropská estráda

Za sedmašedesát let historie „Velké ceny Eurovize“ se přitom naprostá většina soutěžících a písní propadla do zapomnění a skutečně zazářilo jen pár skupin či zpěváků (ABBA, Céline Dion, Sandie Shaw nebo Conchita Wurst). O tom, že o významu této kontroverzní estrády, organizované Evropskou vysílací radou, pohybují i samotné zúčastněné státy, mimo jiné svědčí to, že se jí leckdy nechtějí zúčastnit, což platí i o nás. Česká republika v ní neměla svého zástupce až do roku 2007, po třech ročnících pak na ni dalších pět let nikoho nevyslala. Prakticky každý ročník doprovází nějaký skandál, Maďarsko například v roce 2019 oznámilo, že toto klání opouští, protože je moc „gay“, další země ho chtěly bojkotovat právě kvůli vítězství vousaté zpěvačky Conchity Wurst. A dost časté jsou spory mezi Ruskem a Ukrajinou, byť pravidla soutěže vyžadují apolitičnost.

Zájem českých diváků o „Eurovision Song Contest“ je tradičně minimální a tuto „přehlídku exotů“ často kritizují a vysmívají se jí (letošní, opět úmorně dlouhé finále, jich přilákalo pouze 175 tisíc). Je potěšující, že mnohem více je zajímaly vědomostní a vzdělávací soutěže „Na lovu“ a „Zázraky přírody“.

Zdroj: Česká televize, Wikipedie, www.escarena.cz