Jeden z nejkrásnějších a nejskvělejších herců náhle zemřel. Zdrtilo ho, když zemřel jeho milenec
Jen o málokterém umělci se hovoří především v souvislosti s jeho krásným zevnějškem. A právě tak vstoupil do dějin světové kinematografie rakouský herec Helmut Berger, který tento týden náhle zemřel. Naštěstí se však proslavil nejen díky přitažlivé tváři, ale také velkému hereckému talentu.
Tuzemští „artoví“ fanoušci si Helmuta Bergera nejspíše pamatují z filmů geniálního režiséra Luchina Viscontiho, například válečného dramatu „Soumrak bohů“, autobiograficky laděného, melancholického „Rodinného portrétu“ nebo mistrovského životopisného snímku „Ludvík Bavorský“, v němž strhujícím způsobem zahrál duševně nemocného bavorského krále, posedlého uměním a krásou. Významným mezníkem se v jeho kariéře stal také erotický snímek režiséra Tinto Brasse „Salón Kitty“, jenž ve své době vyvolal obrovský skandál. Helmut Berger v něm hrál slizkého nacistického důstojníka, který založí nevěstinec, sloužící jako špionážní centrum. Svou image pohledného elegána uplatnil i ve slavném americkém televizním seriálu „Dynastie“, kde si zahrál Petera de Villbise.
Viscontiho vdova
Jeho složitý osobní život byl do značné míry ovlivněný tím, že byl bisexuální, což ovšem dokázal obratně využít. Legendární je scéna ze „Soumraku Bohů“, evokující slavný snímek „Modrý Anděl, v němž se proměnil v Marlene Dietrich. Když zemřel Luchino Visconti, s nímž udržoval milostný vztah (což mimochodem těžce snášel další Viscontiho favorit Alain Delon), nemohl se s jeho smrtí vyrovnat, upadl do těžké deprese a prohlásil se za „Viscontiho vdovu“. Jeho nesnesitelný zármutek jej dohnal téměř k sebevraždě.
Skandalista s intelektem
Známá česká publicistka Jana Machalická, která se s Helmutem Bergerem osobně setkala, když v Praze přebíral na „Febiofestu“ cenu „Kristián“, popsala v nekrologu pro „Lidové noviny“ svoje dojmy: „Helmut Berger dělal všechno možné, aby dostál své pověsti skandalisty a protivy. Tiskovku prospal, a když byl konečně „dovlečen“ na rozhovor, odpovídal „na půl huby“. Zkrátka nepůsobil zrovna vstřícně, v lepším případě nezúčastněně a strašně unaveně. Nepochybně je to složitá umělecká osobnost, a přesto, že se vůbec nesnažil, určité charisma z něj stále vyzařovalo. A nepřehlédnutelný intelekt.“ Podle ní patřil k nejskvělejším hercům planety.
Sklonek Bergerova života jako by kopíroval osud jeho filmového hrdiny, Ludvíka Bavorského. Z krasavce, jehož dal časopis „Vogue“ na obálku coby „nejkrásnějšího muže na světě“, se postupně měnil v obtloustlého starého pána, který už ani nechtěl vycházet ze svého domu. Sám Berger se v rozhovoru Janě Machalické přiznal, že film „Ludvík Bavorský“ považuje jednoznačně za svůj nejlepší: „To byla úžasná práce, připravoval jsem se na ni šest měsíců a studoval všechny dostupné dokumenty, včetně Wagnerovy hudby.“
Zdroj: ČSFD, Lidové noviny
