Helga Čočková, protivná Irena z Nemocnice na kraji města, odmítá mluvit o svém soukromí. Nejsem z bulvární generace, říká
Přestože Helga Čočková si v legendárním seriálu České televize „Nemocnice na kraji města“ zahrála zajímavou, nicméně okrajovou postavu dcery doktora Štrosmajera, kdyby se byla rozhodla jinak, mohla vstoupit do televizní historie jako vrchní sestra Huňková. Režisér Jaroslav Dudek s ní totiž původně počítal právě na tuto roli. Jenže ona si nakonec vybrala Irenu a dodnes si s ní většina lidí nezdárnou Štrosmajerovu dceru spojuje. A možná přemýšlí o tom, co dnes vlastně Helga Čočková dělá.
O svém zajímavém životě si těsně před tím, než ukončila svoji hereckou kariéru, povídala s moderátorem Janem Rosákem v pořadu „Tandem“ Českého rozhlasu. Prozradila mu, že nepochází z žádné umělecké rodiny a naopak se pochlubila, že její maminka byla jeřábnicí a v podniku VŽKG, kde pracovala a byla v něm prý vůbec nejlepší: „My jsme na ni všichni byli pyšní,“ vyprávěla. Díky mamince dostala také originální jméno Helga, tak se totiž jmenovala malá holčička, která bydlela u nich v domě a mamince se to jméno moc líbilo. Helga se nicméně netají tím, že jí její jméno v kombinaci s příjmením Čočková připadá směšné.
Od třinácti hlasatelkou
O tom, že si vybrala herectví, tedy nerozhodly žádné geny, ale fakt, že si dříve děti spolu hrály mnohem více než dnes, kdy se spokojí s hraním her na počítači: „Začalo to tím, že jsme se po bytech navštěvovali a když byli rodiče pryč, takže jsme vypáčili celý šatník, převlékali jsme se za krále, za strašidla a všecko možný a hráli jsme divadlo,“ zavzpomínala. Už od deseti let dostávala malé divadelní role a ve třinácti letech se dokonce stala první dětskou moderátorkou ostravského vysílání Československé televize. Rodiče ji nicméně směrovali k tomu, aby studovala něco pořádného, a tak se přihlásila na chemickou průmyslovku. Jenže ji na ni nevzali, ale ke svému překvapení se dostala na DAMU a brzy dostala první příležitost v několika dívčích filmových rolích. Ze školy ji však kvůli účasti na studentských Majáles a dalších politických „proviněních“ vyhodili, a tak Helga pracovala rok v továrně jako elektrikářka. Překvapivě si toto období pochvalovala, protože vypadla z „akvária“, v němž žila jen uměním. „Mě to něčím vybavilo do života,“ pochvalovala si.
Transport z ráje
Pak se na ni opět usmálo štěstí, když dostala od německého režiséra Hanuše Burgera nabídku, aby hrála hlavní roli ve filmovém muzikálu „Nichts als Sünde“ na motivy „Večera tříkrálového“ a na rok odjela do Německa. Po návratu začala být více obsazována i u nás, například do vynikajícího snímku Zbyňka Brynycha „Transport z ráje“. Objevila se rovněž v několika úspěšných detektivkách („Alibi na vodě“, „Smrt za oponou“, „Partie krásného dragouna“, aj.) Sama říká, že si váží každé role, kterou dostala, dokonce i těch nepovedených. Nejvíce ji ovšem proslavila právě postava Ireny v „Nemocnici na kraji města“, kterou si po třiceti letech zahrála i v třetí řadě, nazvané „Nové osudy“. Díky tomu, že Česká televize neustále tento svůj nejúspěšnější seriál reprízuje, Helga Čočková dodnes neupadla v zapomnění. Naposledy se před kamerou objevila před deseti lety, v seriálu ČT „Cirkus Bukowsky“.
Bulvár ne!
Nerada mluví o svém soukromí: „Nejsem bulvární generace a nebudu svoje soukromí bulvarizovat,“ prohlásila v rozhovoru pro „Tandem“. Nejspíše právě proto se o ní v bulváru téměř nic nedočteme. Z jejího životopisu je však zřejmé, že byla provdána za režiséra Júliuse Matulu a má s ním dva syny.
Zdroj: Český rozhlas
