Pozor na viry: Jsou nebezpečné, smrtící, ale to není všechno!
Jsou to nejrozšířenější obyvatelé Země. Žijí tady odjakživa a jsou považovány za nebezpečné, nebo dokonce smrtící, ale to není všechno. Viry jsou mnohem více. Asi 50 % našeho DNA pochází od virů. Pomáhají tvořit imunitní systém, poskytují nám dlouhodobou paměť a užitečně působí uvnitř našeho trávicího traktu. Ale když lidstvo naruší a změní přirozenou biosféru zvířat a zničí biodiverzitu, z virů se může stát velké nebezpečí. To nás učí historie epidemií od spalniček přes AIDS a Ebolu až po covid-19. Tento dokument nás zavede na exkurzi do fascinujícího světa výzkumu virů. A pokusí se najít odpovědi na nečekané otázky a překvapivé vědecké teorie: stál na počátku všeho života nějaký virus? Jak je možné využít viry v léčbě? Proč se z virů náhle stávají patogeny? Jak se dá pandemiím, jako je covid-19, předcházet nebo je aspoň účinně omezit? Sledujte a zjistíte, že miniaturní částice proteinu, ve kterých jsou uloženy dědičné informace, nejsou ani tak smrtící hrozbou jako spíše nepostradatelnými architekty veškerého života.
Bojíte se bacilů? Pravou podstatu vám ukáže Prima ZOOM 23.7. ve 23:00 v dokumentu Virus v nás. Repríza bude ve středu 26. 7. v 16:55.
Viry jsou nejúspěšnějším druhem na Zemi a jsou vládci světa. Hrály zásadní roli v celé historii života na Zemi i při jeho vzniku před čtyřmi miliardami let. Vědci hledající stopy po původu života zjistili, že si viry dokážou udržet svou DNA neporušenou i ve vroucí kyselině v agresivním prostředí sopek. Byly vždy hrozbou. Viry jsou součástí přírody, a čím víc ji ničíme, tím jsou nebezpečnější. Člověk je nositelem tisíců virů. Nejběžnější forma virů jsou fágy a každý člověk má v sobě unikátní fágy. Viry a bakterie jsou ve vzájemném souladu, ale pokud se rovnováha změní, stanou se nebezpečnými. Viry se rychle mění, mutují a vytvářejí téměř nekonečné množství druhů. Rovnováhu narušuje rychlý nárůst populace, změna klimatu a ničení životního prostředí. Hustota obyvatelstva a jeho velká mobilita usnadňuje rychlost přenosu.
Hlavním důvodem virových epidemií je nárůst hustoty obyvatelstva, vznik městských center a úzký kontakt se zvířaty. Na začátku byla domestikace zvířat. Nejničivější pandemie španělské chřipky, která zasáhla v roce 1918 celý svět, měla svůj původ v chovu dobytka. Vyžádala si na 50 milionů obětí na lidských životech. Epidemie AIDS na začátku 80. let vzešla z lovu a konzumace šimpanzů. Teprve po deseti letech byl vyvinut účinný lék. V roce 1995 došlo v západní Africe k šíření smrtelného viru Ebola. Předpokládá se, že nákaza má svůj původ u netopýrů a kaloňů. K epidemii coronaviru, která se rozšířila do celého světa, došlo v roce 2019 v Číně. U ostrova Curaçao v Karibském moři vědci zkoumají korálové útesy. Viry pro ně mají obrovský význam, protože udržují jejich společenství pod kontrolou a ničí nebezpečné bakterie. Ve znečištěném moři okolo hlavního města je jich méně a agresivní bakterie zabíjejí korály. Stejně je ohroženo 75 procent všech korálových útesů na světě. Viry i léčí. V gruzínském hlavním městě Tbilisi funguje Centrum fágové terapie. Centrum je kontaktním místem pro celou Evropu a léčí bakteriální infekce. Fágová terapie nemá téměř žádné vedlejší účinky.
Zdravý život na Zemi potřebuje rozmanitost, která musí být v rovnováze. To platí pro všechny formy života. Příroda se reguluje sama, lidstvo je jen její součástí. Zvířata, rostliny a lidé musí žít ve vzájemném souladu. Viry byly přítomny na počátku veškerého života, jsou motorem evoluce, ale i hrozbou, pokud bude lidstvo pokračovat v ničení biologické rovnováhy systému na Zemi.
Zdroj: FTV Prima
