Režisér The Last of Us Peter Hoar promluvil o queer milostném příběhu třetího dílu a gay superhrdinech

V poslední době jsme byli svědky úspěšné integrace řady videoher do světa filmové zábavy. Ať už se tak stalo na velkém plátně s filmem The Super Mario Bros. nebo na malém plátně s filmem Twisted Metal, obě média se nikdy dříve tak dobře nepropojovala. Mezi těmito tituly byl jednou z nejpůsobivějších adaptací jistě televizní seriál The Last of Us, který měl v lednu premiéru na HBO.

Apokalyptické drama, které rozvíjí videoherní sérii, jež původně vyšla před deseti lety, se točí kolem Joela (v podání Pedra Pascala), který přivádí teenagerku Ellie (Bella Ramsey) přes vyprahlé Spojené státy na bezpečné místo.

Zatímco drsná série úspěšně přenáší mnoho aspektů ze hry, třetí díl The Last of Us nejenže dosahuje stejného úspěchu, ale také výrazně rozšiřuje původní lore tím, že se hlouběji ponořuje do nitra postav Billa a Franka, dvou mužů, kteří byli v celoživotním milostném vztahu.

Dalo by se předpokládat, že protkat globální houbovou epidemii intimním milostným příběhem bude náročné, ale režisér Peter Hoar se toho zhostil s přehledem. MovieWeb nedávno zastihl Hoara (nyní nominovaného na cenu Emmy za skvělou epizodu The Last of Us) při zkoumání jeho obdivu ke všemu, co se týká sci-fi (a hrdinů od Marvelu), při analýze velkolepého ohlasu na jeho jedinečnou epizodu The Last Of Us s názvem „Long, Long Time“ a především při sledování jeho snahy vytvářet příběhy založené na queer tématech, aby se dozvěděl jeho zasvěcené názory na tato témata.

Fantastické začátky Petera Hoara

Při určování epizodních vlivů na svou bohatou kariéru se Hoar vrátil v čase do 70. let a připomněl seriály BBC, jako je Doctor Who a campy Blake’s Seven. „Myslím, že sci-fi nám dává možnost říct víc a neurazit způsobem, jakým by to mohlo udělat přímé vyprávění. Lidé se nechtějí dívat na pravdu – ale vy jim ji můžete ukázat tím, že ji obléknete do krásného sci-fi pozlátka,“ řekl Hoar. Poté vysvětlil, co tyto pořady udělaly nejen pro diváky, ale i pro něj: „Zdálo se mi, že mi všechny vnukly myšlenku vyprávět příběhy o nás, ale zahalené do další vrstvy zajímavosti a intrik. Opravdu mi to otevřelo možnosti.“

Než se Marvel zabydlel Disneyho, našel superhrdinský vesmír domov na Netflixu, kde Hoar režíroval epizody v rámci různých marvelovských seriálů. Hoar podrobně popsal svou práci na režii jednoho dílu seriálu Iron Fist, The Defenders a tří dílů Daredevila: „Celá ta zkušenost s Marvelem byla pro mě učící křivkou, pracovat na něčem tak důležitém pro tolik lidí. Vždycky jsem miloval to, co dělají a jak to dělají. Brilantní, chytré a citlivé vyprávění příběhů.“

Nadšeně pokračoval zkoumáním postavy Daredevila. „Je to prostě chlap. Když dostane ránu, bolí to, a myslím, že něco takového bylo při vyprávění tohoto příběhu opravdu důležité,“ řekl Hoar. Normalizace superhrdiny souvisí s Hoarovou vášní pro vytváření relativních, každodenních postav, které jsou shodou okolností queer. Hoar, který se vždy snaží přinášet queer perspektivy po vzrušujících cestách, pokračoval ve své prezentaci kombinace těchto dvou témat.

„Velmi rád bych se ponořil do těchto příběhů – ne nutně proto, abych vyprávěl, co to znamená být gay superhrdinou, ale abych vyprávěl příběh superhrdiny, který je náhodou gay,“ vysvětlil Hoar. Režisér The Last of Us pak navíc ukázal svou komiksovou chytrost, když odkázal na Jonase Graymalkina, postavu z X-Menů, jehož schopnosti se spustily, když ho jeho otec pohřbil zaživa kvůli tomu, že byl gay. Hoar dále řekl, jak rád by tento výtvor přenesl do filmového média.

Navzdory všemu se najdou

Zatímco je všeobecně známo, že Murray Bartlett, který hrál Franka ve epizodě The Last of Us „Long Long Time“, má s rolemi gayů zkušenosti a intimní scény v epizodě mu velmi vyhovovaly, Nick Offerman měl při vstupu do role gaye jako heterosexuál docela obavy. Hoar vysvětlil, že zatímco v jiném jím režírovaném seriálu s názvem Byl by to hřích (který sledoval skupinu přátel v době epidemie HIV/AIDS) pomohl hercům tím, že jim navrhl, aby se podívali na dokument popisující tuto krizi, s Bartlettem a Offermanem se toho moc dělat nedalo, protože oba muži už byli do svých charakterů tak přirozeně vžiti:

„Murray je gay, mnohokrát hrál gaye, mnohokrát měl postelové scény – pro herce je to vždycky problém, ale Murray to zvládl. Murray věděl, co dělá. Nick nikdy nic takového nedělal, takže tam byla nervozita, bylo tam váhání – ale to všechno se do postavy hodilo.“

Hoar pak uvedl jednoduchý detail, který dokazuje Offermanovu přirozenou souhru s rolí: „Díval se na všechny nástroje, které jsme měli kolem, a znal každý z nich. Věděl, k čemu slouží a jak se používají, opravoval na place vybavení. Byl neuvěřitelný, a proto si myslím, že byl perfektní.“

I v epizodě, kde láska žije, zůstává postapokalyptický svět. Z okna ložnice v patře, kde Bill a Frank nakonec ukončí svůj příběh, závěrečný záběr mezi dlouhými závěsy odhaluje Joela a Ellie, jak odjíždějí z města. Hoar nejprve podrobně popsal, co tento obraz evokuje: „Všem to připomíná, že záleží na lidech, které potkáte na cestě.“

Poté vysvětlil, jak se seriál inspiroval původní videohrou Last of Us: „Když hru spustíte, objeví se obrazovka, na které se drží – celý dům v rozkladu. Všude jsou zelené věci a ve větru vlaje záclona,“ vysvětlil Hoar. „Je to ta nejuspokojivější věc pro diváky, spojit tyto body zpět.“ Režisér pak prozradil, že tato verze představení byla týmovou prací. Protože natáčení probíhalo během podzimu, oranžové a hnědé listí, které přirozeně poletovalo v ulicích, představovalo ten poslední den tak, jak by to nic jiného nedokázalo.

O Hoarově nominaci na cenu Emmy za vynikající režii

Když se Hoara zeptali na jeho nominaci na cenu Emmy 2023 za mimořádnou režii dramatického filmu, začal být vděčnější než kdykoli předtím. Usmíval se od ucha k uchu, když říkal, jak se musí pravidelně štípat ze všech těch neuvěřitelných a talentovaných lidí, se kterými se o cenu uchází.

„Myslím, že pro mě opravdu hodně znamená, že jsem dostal cenu BAFTA za film Je to hřích a teď za něj nominaci na Emmy, přičemž oba jsou pro mě a pro lidi, kteří je viděli, velmi důležité queer příběhy – je to neuvěřitelný pocit, že se to všechno stalo, protože miluji to, co dělám.“

Na závěr našeho rozhovoru Hoar sdělil jednu z nejlepších rad, kterou kdysi dávno dostal od svého kolegy režiséra. „Držte si nervy na uzdě,“ vyprávěl, „držte se věcí, kterým rozumíte, a vyprávějte příběhy tak, jak je vyprávět chcete.“ Pak šel ještě dál a potvrdil vnitřní monolog, který je v každém z nás: „Hlas ve vaší hlavě je dobrý hlas. Nepopírejte ho.”

První sezónu The Last Of Us (jejíž součástí je i epizoda „Long, Long Time“ nominovaná na cenu Emmy) si mohou diváci pustit na HBO Max.

Zdroje: The Last Of Us – Kinobox, movieweb.com