Mýty a legendy Silmarillionu, část druhá

V první části jsme si řekli, co napsal syn Christofera Tolkiena v obou předmluvách, a co napsal J. R. R. Tolkien svému příteli Miltonu Waldmanovi v dopise z roku 1951. V tomto článku se podíváme na dva příběhy, které se odehrávají před samotným Sillmarillionem, a to Ainulindale a Valaquenta.

AINULINDALÉ: Hudba Ainduru

Příběh v této části začíná Eruem. který se v Ardě nazývá Ilúvatar. Eru nejprve stvořil Ainur, svaté. Eru otevřel Ainur své nápady a myšlenky a Ainur před ním zpívali a on se z toho radoval. Ilúvatar svolal všechny Ainur a zjevil jim mocnější melodii než předtím a rozvinul v ní velký plán.

Krása hudby Ainur tak okouzlila, že se mu všichni poklonili a zmlkli. Jak hudba zněla dál, postupně se dostala až k srdci Melkora, který k ní přidal své myšlenky a nápady, které se však neshodovaly s těmi Ilúvatarovými. Melkor se často vydával do temnoty hledat Věčný plamen, neboť v něm hořela touha zrodit Bytost a svá díla, a zdálo se mu, že Ilúvatar si Prázdnoty nevšímá a její prázdnota naplňuje Melkora netrpělivostí. Ilúvatarovými dětmi jsou elfové a lidé. Ilúvatarovy děti mohly naslouchat jen do určité doby. Po nějaké době skládaly pomocí své fantazie vlastní písně, ale ty se Ilúvatorovi nelíbily, a tak jim dal možnost vidět. Ilúvatar stvořil nový svět Eä.

Poprvé spatřili svět a to, co zpívali. Melkor jim postupně začal závidět vše od zraku přes nesmrtelnost elfů až po smrtelnost lidí. Ilúvatar stanovil podmínku některým z Ainur, těm největším a nejušlechtilejším. Ta podmínka zněla: Z nutnosti jejich lásky se stalo, že od těch dnů je jejich moc obsažena a spjata se Svatým a bude v něm navždy, dokud nebude úplný – takže oni jsou jeho životem a on je jejich. A proto se nazývají Valar, Mocnosti světa.

Když Valar vstoupili do nového Světa, byli ohromeni a zmateni, protože nebyl takový, jak si ho představovali. Usoudili, že hudba je jen hezký nápad a nic víc a že teď musí všechno napravit a vlastně tak vstoupili do počátku Času. Melkor se snažil zničit vše, co mohl, každou práci s Valar. Valar postavili horu, Melkor ji zničil, vytvořili moře, Melkor ho vylil, a tak to šlo velmi dlouho, až se zdálo, že jejich snaha opravit Svět je marná. Tak začala první bitva mezi Melkorem a Valar. Valar se navzdory Melkorově vůli vládnout nevzdávali a nakonec se jim to vymstilo a přece jen se jim podařilo něco změnit. Nakonec se jim podařilo připravit Zemi pro Ilúvtorovy děti. ´´

VALAQUENTA:

V této části článku se podíváme na Pověsti o Valaarech a Maiaarech, jak se dochovaly mezi Eldar.

Na počátku byl Eru, kterému se v elfštině říkalo Ilúvatar, a ten ze své myšlenky stvořil Ainur, kteří před ním hráli velkou Hudbu. S Hudbou začal svět, neboť Ilúvatar ji zviditelnil a oni ji viděli jako světlo ve tmě. Ilúvatar dal obrazu bytost, kterou umístil do středu Prázdnoty, a seslal na ni Tajemný oheň, aby se třpytila v srdci světa, který nazval Eä.

O VALARECH

Valar mají sedm pánů a sedm královen, Valier. Jména velkých ve správném pořadí jsou Manwé, Ulmo, Aulé, Oromé, Mandos, Lórien a Tulkas. Jména královen jsou Varda, Yavanna, Nienna, Esté, Vairé, Vána a Nessa. Melkor není počítán mezi Valar a jeho jméno se na Zemi nevyslovuje. Manwé a Melkor byli v Ilúvatarově mysli bratři. Melkor byl nejmocnější z těch Ainur, kteří vstoupili na svět na počátku. Manwé je však Ilúvatarovi nejdražší, a tak se stal vyvoleným, aby vládl jako první z králů, až se naplní čas, pánem ardské říše a vládcem všech, kdo v ní přebývají. S Manwëm žije Varda, Paní hvězd, která zná všechny kraje Eä. Manwë a Varda jsou od sebe jen málo vzdáleni a žijí ve Valinoru.

Ulmo je vládcem vod. Pobývá sám, i když nikde příliš dlouho, protože putuje k vůli hlubokým mořím táhnoucím se kolem Země i mimo ni. V síle stojí Ulmo vedle Manwëho a býval jeho největším přítelem před stvořením Valinoru, ale od té doby se rad Valar účastní jen zřídka, protože nemá čas, zúčastní se jich, pokud jde o něco velmi důležitého. Ulmo má elfy i lidi velmi rád a nikdy je neopustil – ani když na ně dopadl hněv Valar.

Aulé má menší moc než Ulmo. Jeho panství se stalo materiálem, z něhož je Arda stvořena. Na počátku spolupracoval s Manwé a Ulmem a byl to on, kdo se nejvíce zasloužil o vznik Země. Mezi Aulém a Melkorem vždy panovaly jakési nepokoje, protože Melkor na Aulého žárlil. Aulého manželkou je Yavanna, Chovatelka. Yavanna miluje nade vše to, co roste, a nosí v hlavě nespočetné množství forem a tvarů. Mezi královnami je Yavanna uctívána jako druhá po Vardě. V Eldarku se Yavanna nazývá Kemmentari, Královna země.

Bratři Fëantur, vládci duchů, se nejčastěji nazývají Mandos a Lórien, ačkoli to nejsou jejich pravá jména, ale názvy míst, kde sídlí. Ve skutečnosti se jmenují Námo a Irmo. Námo je starší z nich, žije v Mandosu na západě Valinoru a je strážcem Domu mrtvých a zvěstovatelem, který přivolává duše mrtvých zabitých v bitvě. Jeho ženou je Vairé, Tkalkyně, která spřádá to, co bylo a co je v Čase, do pavučin příběhů, které rozvěšuje v síních Mandosu. Irno, mladší z bratrů, vládne představám a snům. Sídlí s mnoha duchy v zemi Valar v zahradách Lórienu, nejkrásnějšího místa na světě.

Největší v síle a činech je Tulkas, kterému se také přezdívá Astaldo, Smíšek. Tulkas vstoupil do Ardy jako poslední, aby pomohl Valar v jejich počátečních bojích s Melkorem. Za manželku si vzal Nessu, Oromovu pružnou a rychlonohou sestru. Nessa miluje divokou přírodu, ráda tančía ráda se prochází po věčně zelených loukách Valinoru.

Oromé je silný pán, i když Tulkas je možná silnější, Oromé je ve svém hněvu děsivější. Oromé miloval Středozem, i když přišel do Valinoru a opustil ji nechtěně.

O MAIARECH´

Maiari patřili do stejné rodiny jako Valar, ale byli nižšího řádu. Ze všech Maiari jsou Ilúvatarovým dětem nejznámější Ossé a Uinen. Osé se stal Uilmovým vazalem a vládne mořím, která omývají břehy Středozemě. Ossého ženou je Uinen. Uinen je Paní moří, jejíž vlasy se rozprostírají ve všech vodách pod oblohou. Uinen nachází zalíbení ve všech tvorech, kteří žijí ve slaných proudech, a v rostlinách, které v nich rostou.

Melian se ve službách Vane a Esté jmenovala Maia. Nejprve dlouho žila v Lórienu, kde pečovala o kvetoucí stromy v Irminých zahradách, ale pak přišla do Středozemě. Nejmoudřejší ze všech Maiaros byl Olórin. I on žil v Lórienu, ačkoli jeho cesty ho často zavedly do Nienina domu, kde se naučil milosrdenství a trpělivosti. O Melianovi se toho hodně píše v „Quenta Silmarillion“, ale Olórin tam zmíněn není, protože ačkoli elfy miloval, chodil mezi nimi neviděn nebo v jejich podobě, a proto nikdy nevěděli, odkud, přicházela ta podivuhodná vidění nebo náhlá osvícení moudrosti, která jim vkládal do srdcí.

O NEPŘÁTELÍCH

Jako poslední ze všech je zapsáno jméno Melkora, Ten, který roste v Moc. Ten však své jméno prozradil. Noldor, kteří nejvíce trpěli jeho zlobou, nikdy nevyslovují jeho pravé jméno, ale nazývají ho Morgothem, Temným nepřítelem světa. Moc jeho vzpoury byla tak velká, že v dávno zapomenutých věcích zápasil s Manwë a Valar a dlouhá léta v Ardě vládl všem krajům Země. Nebyl sám, neboť mnozí Maiarové se nechali zlákat nádherou dnů jeho velikosti a padli za ním do temnoty jako vazalové. Mezi těmito duchy byli strašní Valaraukar, ohniví biči, kterým se ve Středozemi říkalo také balrogové nebo démoni strachu. Z těch jeho služebníků, kteří dostali jméno, byl největší duch, jemuž Eldar říkali Sauron nebo Gorthaur Krutý. Zpočátku patřil k Aulé Maiares a stal se mocným ve vědění tohoto lidu. Sauron měl podíl na všech Melkorových zločinech v Ardě, na jeho rozsáhlých plánech a lstivých zradách a byl jen o málo méně zlý než jeho pán, protože nejprve sloužil cílům jiného, a ne svým vlastním. Později vrostl do Morgothova stínu a stal se přízrakem jeho zlovůle a následoval ho do Prázdnoty po stejné zlotřilé cestě.

V příštím článku se budeme věnovat dalším dvěma kapitolám, tentokrát probereme QUENTA SILMARILLION. Můžete se těšit na vznik světa a povíme si něco o Aulé a Yavanne.

Zdroje: autor, kniha Silmarillion