Šílený skandál autora Spalovače mrtvol. Z vlastní svatební hostiny utekl s milencem, před manželkou se nechal zapírat

Přestože je vynikající český spisovatel Ladislav Fuks v zahraničí velmi oceňován a často je srovnáván s Franzem Kafkou, u nás se o něm příliš nehovoří. Jeho neuvěřitelný životní příběh tento týden připomněla Česká televize v mimořádně zajímavém dokumentu „Skrýše a útěky Ladislava Fukse“, který odvysílala ke stému výročí narození tohoto výjimečného autora.

Na tom, že byl skutečně výjimečný, se shodují všichni lidé, kteří měli to štěstí se s ním potkat či dokonce spolupracovat. Nicméně, zároveň přiznávají, že jeho život byl plný tajemství a že byl velkým mystifikátorem. Ten, kdo směl navštívit jeho malý byt v činžovním domě v Praze 6, se nestačil divit. I přes den měl zatemněná okna, místnosti byly vymalovány na červeno a byly zaplněny množstvím zrcadel, obrazů, soch, masek, suvenýrů a zvláštních rekvizit, mezi nimž nechyběly lidské kosti, lebky a údajně i rakev. Svoji fascinaci zrcadly Fuks vysvětloval tím, že na něj už jako na malého chlapce zapůsobila zrcadla na Petříně. Kdykoliv měl možnost, třeba i na návštěvě u někoho jiného, sedl si právě naproti zrcadlu a pozoroval sám sebe. K vytvoření zvláštního obydlí ho také inspirovala práce na zámku Kynžvart, kde mimo jiné zařizoval interiéry. A právě tam vznikala jeho vůbec první knížka, věnovaná někdejšímu sídlu rodu Metternichů, proslulému „Kabinetem kuriozit“.

Pan Mundstock

Zatímco v naší zemi je Ladislav Fuks známý především díky filmu „Spalovač mrtvol“, který podle jeho stejnojmenného románu natočil režisér Juraj Herz, ve světě ho hned na počátku literární kariéry proslavilo psychologické drama „Pan Theodor Mundstock“, příběh židovského obchodníka, připravujícího se na transport do koncentračního tábora. Vzbudilo tak mimořádnou pozornost, že ho chtěl dokonce zfilmovat Charlie Chaplin. Později se o totéž snažil Roman Polanski, který si již do hlavní role vyhlédl Anthonyho Perkinse, ale kvůli sporům o autorská práva k realizaci nedošlo. Nakonec toto nejvýznamnější Fuksovo dílo natočil (pod názvem „Pohlednice z cesty“) polský režisér Waldemar Dziki.

To je na román

Stěží uvěřitelné jsou informace o soukromém životě tohoto svérázného autora. Vzhledem k tomu, že u nás byla v době komunistického režimu považována homosexualita za trestný čin, snažil se jí všemožně skrývat. A to až tak dalece, že se zosnoval vzpouru proti vlastní odlišnosti a v Itálii, kde chtěl s ohledem na zahraniční úspěchy začít nový život, se oženil s bohemistkou Giulianou Limiti. Marně totiž doufal, že by právě ona mohla pozměnit jeho sexuální orientaci a vyřešit tak tíživý problém. „Svatba a Ladislav Fuks, to je na román,“ vyprávěl v tomto dokumentu publicista Jiří Tušl. Ten také prozradil, že už během velkolepé svatební hostiny se Fuks zakoukal do mladého obsluhujícího číšníka a po večeři společně s ním zmizel. A s nimi i část svatebních darů.

Šílený skandál

Po milostném dobrodružství se zoufalý spisovatel sám vrátil do Prahy a nechal se známým doktorem Plzákem hospitalizovat v psychiatrické léčebně, jež mu posloužila jako spolehlivá skrýš. „On věděl, že způsobil šílený skandál, který bude propírán,“ prozradil autor Fuksova životopisu Jan Poláček. Když se po něm však právoplatná manželka začala shánět a snažila se mu dovolat, vytrhal i telefonní dráty a vyslal za ní do Itálie Arnošta Lustiga, který měl za úkol jí nějak citlivě vysvětlit, že jeho přítele ženy sexuálně nevzrušují. Teprve pak Giuliana konečně pochopila jeho počínání. Manželi však díky občanskému obřadu zůstali až do Fuksovy smrti.

Zdroj: Česká televize