Pražský Maigret se podílel na natáčení nejlepší tuzemské detektivky. Dokázal objasnit ty největší zločiny

Navzdory obrovské filmové a televizní nadprodukci kriminálních filmů a seriálů se dodnes těší značné popularitě i ty, které byly natočeny v minulosti a dokonce černobíle. Obzvláště to platí u nás, kde v šedesátých a sedmdesátých letech vznikly vynikající detektivní filmy režisérů Vladimíra Čecha a Petra Schulhoffa. Nemalou roli přitom hrál fakt, že se na jejich realizaci podílel legendární kriminalista, plukovník Karel Kalivoda,

Díky tomu, že dokázal odhalit ty nejtěžší zločince (například masového vraha Mrázka), si získal pověst pražského Maigreta, a to zcela právem. Pod jeho vedením se stala pražská kriminálka společně s vídeňskou nejúspěšnější v Evropě. Byla napojena i na „Interpol“ a Karel Kalivoda byl zván na nejvýznamnější mezinárodní kriminalistické kongresy. Jako skutečného velikána československé kriminalistiky ho připomíná dokument režiséra Petra Slabého „Pražský Maigret“, který tento týden uvedla Česká televize. 

Alibi na vodě

Karel Kalivoda byl také známý tím, že se přátelil s některými filmaři a na pozici odborného poradce s nimi spolupracoval na několika detektivních filmech, které dodnes s napětím sledují další generace televizních diváků. Sám měl určité tvůrčí ambice a podle jeho scénáře „Ukradená vražda“ byla například natočena detektivka „Konec cesty“.

Jeho jméno najdeme i v úspěšné kriminální trilogií režiséra Vladimíra Čecha „105 % alibi“, „Kde alibi nestačí“ a „Alibi na vodě“, jejíž hlavní postavou je major Tůma, kterého si zahrál noblesní Karel Höger. Tento vyšetřovatel byl inspirován osobností dalšího vynikajícího českého kriminalisty, doktora Zdeňka Borkovce, s nímž se Karel Kalivoda přátelil.

Kalaš vs. Kalivoda

Ještě větší popularitu si získaly detektivní filmy režiséra Petra Schulhoffa v hlavní roli s Rudolfem Hrušínským coby majorem Kalašem. Ten před natáčením snímku „Strach“ požádal, že by nutně potřeboval vidět při práci skutečného kriminalistu. Tak ho odvedli právě k plukovníkovi Kalivodovi, aby na vlastní oči viděl, jak vyšetřuje. Vynikající herec si pak ještě majora Kalaše zahrál ve filmech „Po stopách krve“ a „Vrah skrývá tvář“.

Podle historika Martiny Kučery je to „nejlepší filmová detektivka, jaká u nás byla v po válečném období natočena“. Nadšení jsou z ní i fanoušci tohoto žánru. Ti souhlasí s tím, že tato syrová kriminálka představuje absolutní vrchol československé tvorby. A někteří si dokonce myslí, že Schulhoffův „noir“ zastíní i kdejakou americkou klasiku.

Kariérní pád

Bohužel pak už éra normalizace tak výjimečným osobnostem, jako byl Karel Kalivoda, nepřála. A tak pod záminkou „hříchů“, jichž se měl údajně dopustit v roce 1968, následoval kariérní pád a nucený odchod do penze. On sám ale na svoji profesi nerezignoval, v roce 1977 například v „Kriminalistickém věstníku“ zveřejnil článek nazvaný „Televize, prostředek kriminalistické taktiky“, v němž se věnoval významu televizního vysílání při objasňování zločinů.

Bohužel byl poslední, který byl tomuto výjimečnému odborníkovi v oboru kriminalistiky dovolen. „Těžko se s tím smiřoval,“ prozradil v dokumentu „Pražský Maigret“ jeho syn Karel Kalivoda, rovněž kriminalista. 

Ještě horší ovšem je, že i dnešní policie dělá, jako by plukovník Kalivoda neexistoval.

Pražský Maigret je k vidění v iVysílání České televize.

Zdroj: Česká televize, ČSFD.cz