Milovník monarchie Adolf Born nebyl z kultu tatíčka Masaryka nadšený. Podle něj byl zamindrákovaný
Z díla jedinečného a mezinárodně proslulého výtvarníka Adolfa Borna bylo vždy patrné, že obdivoval půvab starých časů. Netajil se tím, že patří k velkým zastáncům monarchie. Za hlavu státu dokonce považoval potomka posledního českého krále a císaře Karla I., někdejšího korunního prince Otu Habsburského. Ten ho za přátelství a udržování tradic poctil vzácným vyznamenáním.
Poutavý životopisný dokument „Adolf Born“, který tento týden odvysílala Česká televize, o tomto všestranném umělci prozradil leccos zajímavého. Například, že ho od malička fascinovaly staré fotografie a v postýlce si prohlížel rodinná alba. Zaujala ho třeba prateta Matylda a prastrýc Ferdinand. Ti vlastnili první ondulovací přístroj v Humpolci a dělali s ním nádherné vlny.
A velkou slabost měl také pro Rakousko-Uhersko. Ne náhodou jsou tedy pro jeho okouzlující, na první pohled rozeznatelné kresby typické dámy s krásnými klobouky a pánové v parádních uniformách.
Nešlo však pouze o vizuální inspiraci, ale také o inspiraci historickou. „Já vždycky říkám, že zajímavé je, že v době Rakousko-uherské monarchie jsme my, Češi, patřili do středu Evropy a vznikem Československa, což se nepodařilo ani největším žonglérům, ale našim dvou prvním prezidentům, jsme se během několika dnů už navždycky ocitli na východě,“ postěžoval si. Přiznal také, že ho vždy také inspirovaly různé hlavy států. Ať už ty naše či zahraniční a utrousil přitom, že většina z nich byla zamindrákovaná
Zakomplexovaný prezident
Velmi kritický názor měl Adolf Born především na prvního československého prezidenta Tomáše G. Masaryka. Dospěl k názoru, že ho v životě zlomilo všechno možné, podle toho se pak choval a „vymýšlel různé nesmysly“. Například vlastní církev, aby mu nikdo do jeho věcí nemluvil. Adolf Born také připomněl, že Masaryk byl jedním z našich prezidentů, který žil svým zevnějškem.
„Trpěl velkým komplexem méněcennosti. První, co udělal, je, že si nechal ušít uniformu jako náš císař František Josef, bílou s různým vyznamenáním, vysadili ho na koně a na tom koni seděl a sledoval vojenskou přehlídku. A najednou měl pocit, že je to samé, jako císař František,“ vyprávěl filmařům ve svém osobitém ateliéru, plném obrazů, historických předmětů a suvenýrů z cest.
Pocta od krále
Právě s ohledem na svůj obdiv k někdejší monarchii až do konce svého života považoval za hlavu našeho státu někdejšího korunního prince Rakousko–Uherska, syna posledního rakouského císaře a českého císaře Karla I., Otu Habsburského. Osobně se s ním setkal a právě on ocenil Mistra Borna za udržování tradic bývalé monarchie vzácným vyznamenáním „Pamětním křížem blahoslaveného krále Karla I.“. Takových poct totiž Ota Habsburský za svůj život udělil pouze dvanáct.
Zdroj: Česká televize
