Kde skončila orazítkovaná Zdenička z Ostře sledovaných vlaků? Rázně za sebou zavřela dveře a dnes je k nepoznání

Je nepochybné, že mnoho starých filmů se těší stálé oblibě nejen díky hereckým osobnostem, ale také legendárním scénám. K těm nejslavnějším v historii naší kinematografie bezesporu patří ta z „Ostře sledovaných vlaků“, v níž rozdováděný výpravčí Hubička vilně razítkuje zadeček půvabné Zdeničce.

Zdeničku Svatou si zahrála Jitka Zelenohorská, která v šedesátých letech, kdy Jiří Menzel tento film natočil, patřila k nejkrásnějším a nejobsazovanějším českým herečkám. Jiří Menzel měl pro krásné dívky velkou slabost, a tak si vybral nejen do „Vlaků“ ale také do svého dalšího vynikajícího filmu „Skřivánci na niti“ nebo do hudební komedie „Zločin v šantánu“. On sám zdůvodňoval, proč si vybral právě Jitku, tím, „že to byla milá holka  a že byla velice přirozená“.

Také pro Jitku platilo, že pro ni šedesátá léta byla zlatá, protože šla z filmu do filmu. Statut tehdejší hvězdy posiloval i fakt, že byla pět let partnerkou jednoho z největších idolů „šedesátek“, herce a zpěváka Waldemara Matušky. Jenže, těsně poté, co se zasnoubili, se Waldemar zakoukal do neméně půvabné zpěvačky Olgy Blechové a krátce nato se s ní oženil.

Rázný konec

Po roce 1968 však do té doby velmi úspěšná herečka doplatila na to, že hrála právě v Menzelových filmech. „Skřivánci“ skončili v trezoru a její kariéra rychle upadala. Neměla kde bydlet, zůstala sama, bez práce a bez peněz. Naštěstí se časem tu a tam „uchytila“ v nějaké vedlejší či maličké roli, a nakonec jich byly desítky.

Vůbec naposledy se před kamerou objevila v roce 1985 jako maminka v rodinné komedii „Hledám dům holubí.“ Konec její kariéry zásadně ovlivnilo manželství s německým podnikatelem Peterem Beherensem, kvůli kterému se odstěhovala do Západního Berlína a rázně za sebou zavřela dveře.

Nový život

V Německu pak ve svých čtyřiceti letech začala úplně nový život, chodila do školy, aby se naučila jazyk, protože neuměla ani slovo. Navzdory tomu si brzy našla zaměstnání a pracovala jako prodavačka v obchodním domě. V pořadu České televize „13. komnata“ vyprávěla, že to bylo vůbec nejkrásnější období života, protože její muž byl opravdu báječný. Bohužel však šťastné, dvacet let trvající manželství, ukončila Peterova předčasná smrt. Zatímco Jitka také onemocněla rakovinou, ale brzy se z ní vyléčila, on takové štěstí neměl.

To byla doba…

A právě v Berlíně Jitku Zelenohorskou, dnes již sedmasedmdesátiletou dámu, zastihli autoři dokumentárního cyklu „Šest smyslů Berlína“. Ve svém bytě nostalgicky zavzpomínala na to, jak natáčela „Ostře sledované vlaky“. V počítači si prohlížela onu památnou scénu a pochlubila se, že si vzala na natáčení hezké krajkové kalhotky: „Ale pan režisér Menzel říkal tak to ne. Byla válka, žádné kalhotky s kraječkama.“ Pak ještě přemýšlela, zda ruka, která ji razítkovala zadeček, byla ruka pana Somra nebo spíše Jiřího Menzela: „Když tohle člověk vidí po pětapadesáti letech… Jé, to byla doba,“ ohlížela se za svojí nejslavnější rolí Jitka Zelenohorská.

Zdroje: ČSFD, Česká televize