Dívka, která si hrála s ohněm – Pokračování příběhu Lisbeth

Jak jsme se zmínili v minulém článku, k minulosti Lisbeth se budeme vracet v dalších pokračováních. Tento příběh je teprve začátkem její minulosti.

Hned na začátku filmu Dívka, která si hrála s ohněm (2009) vidíme Lisbeth (Noomi Rapace), jak spí a sní o své minulosti. Ve snu vidíme, jak někoho upaluje, a jejího ošetřovatele Nilse Bjurmana (Peter Andersson) a co jí udělal v předchozím příběhu. Nils se setkává s mužem, který pátrá po záznamech o Lisbeth. Řekne mu, že nemá problém mu je dát, ale chce, aby zničil nahrávky, které Lisbeth pořídila. Také mu řekne, že má její záznamy na chatě.

Do Millenia přijde nový kolega Dag Svensson (Hans Christian Thulin) a řekne jim, že se svou přítelkyní Miou Bergmanovou (Jennie Silfverhjelm), která je kriminalistka, pracují na případu. Případ se týká unesených dívek, jejichž služby si objednali velmi bohatí lidé. Dag se při vyšetřování dostane velmi daleko, a tak on i jeho přítelkyně přijdou o život. Podaří se mu však zavolat Mikaelovi (Michael Nyqvist) a říct mu, že má nové informace, a proto se s ním chce sejít v jeho bytě. Když Mikael dorazí do jeho bytu, najde je oba mrtvé. Zavolá policii. Po nějaké době se objeví i Bjurman, který je také mrtvý. Policie ze všeho obviní Lisbeth.

To se Mikaelovi nelíbí, a tak zahájí pátrání. Dagovi se podaří sdělit mu jméno Zala. Lisbeth je zpět ve Švýcarsku a při procházce městem vidí, že je obviněna ze tří vražd. Po této zprávě Lisbeth zkontroluje zprávy na svém notebooku, kde se dozví, že novináře a jeho přítelkyni našel Mikael.

Gunnar Björk (Ralph Carlsson) zavolá do redakce, Mikael to zvedne a Björk mu řekne, že od nich dostal skvělou nabídku a rád by s ním mluvil. Setkají se a Mikael po něm chce, aby mu řekl něco o obchodování se ženami. Nejdřív s tím nesouhlasí, ale pak si promluví. Lisbeth se znovu podívá na Mikaelův notebook, aby zjistila, na čem pracuje. Zjistí, že hledá muže jménem Zala. Lisbeth nechá Mikaelovi vzkaz, že pokud jí chce pomoci, musí toho chlapa najít.

Po přečtení vzkazu od Lisbeth se rozhodne setkat s několika lidmi. První z nich je Gunnar Björk, který mu řekne, že celé jméno Zaly je Zalačenko. Narodil se v SSSR v roce 1940. Jeho rodiče zahynuli ve válce. Udělal kariéru ve vojenské rozvědce. Mluví šesti jazyky. Byl čím dál zkaženější, rozvědka pověřila diplomata, aby mu promluvil do duše, a Zalačenko ho prostě zabil. Když si uvědomil, co udělal, odstěhoval se do Švédska. Po útěku požádal o azyl, který dostal. Pracoval pro Björk, která ho naposledy viděla v roce 1985. Ta mu také řekne, co si myslí, že Zalačenko zabil novináře a jeho přítelkyni. Björk s ním nesouhlasí, protože Zalačenkovi je 69 let a chodí o berli.

Lisbeth se vloupe do Björmanovy chaty a ukradne odtud vlastní dokumentaci. Dokumentaci nechá ve svém bytě a jde navštívit kamaráda, který byl zbit. Lisbeth jí ukáže fotografii a zeptá se, jestli to byl on. Přítel přikývne. Lisbeth při útěku upustí držadla batohu. O několik dní později stejnou ženu navštíví Mikael. Chvíli si povídají a ona mu dá klíče. Všimne si, že jeden z klíčů vypadá jako od nějaké poštovní schránky, a tak ho jde najít. V ní najde polovinu dokumentů. Pak zjistí, kde Lisbeth bydlí, a jde k ní domů. V jejím domě najde několik dalších věcí a navíc DVD s názvem Bjurman, které si pustí.

Druhá osoba, se kterou se Mikael setkává, je Holger Palmgren (Per Oscarsson). Holger mu řekne, že jeho celé jméno je Alexander Zalačenko (Georgi Staykov). Lisbethina matka se jmenovala Agneta Sjölanderová. Bylo jí sedmnáct let, když se seznámila se Zalačenkem. Po narození Lisbeth si její matka změnila jméno na Salanderová. Zalachenko nebyl často doma. Občas se objevil v jejich bytě v Lungadatanu. Opíjel se tam a Agnetu bil, pak ji brutálně znásilnil. Opakujte si to. Po tomto činu zmizel. To se stalo snad tisíckrát. Sociální služba o tom věděla, ale zasáhla až v roce 1993. Lisbeth bylo tehdy dvanáct let. Zalachenko se smál, když Lisbeth našla matku ležet v kuchyni v bezvědomí. Šel do auta a Lisbeth za ním běžela s krabicí od mléka, ve které byl benzín. Zalachenko hořel jako pochodeň. Po tomto incidentu skončila na dětském psychiatrickém oddělení v Uppsale. Agneta pak v nemocnici strávila zbytek života. Za Lisbetino umístění v ústavu byl zodpovědný Peter Teleborian (Anders Ahlbom Rosendahl). Její otec, Alexander Zalačenko, nebyl nikdy z ničeho obviněn.

Lisbeth zanechává Mikaelovi další vzkaz. „Děkuji ti, že jsi můj přítel.“ Poté jde do půjčovny aut, kde zjistí, kdo pronajal auto, jehož značku předtím popsala. Auto si půjčil Ronald Niedermann (Micke Spreitz). Ihned poté se za ním vydává. Mikael odchází do práce, kde nechává spisy a všechny své poznatky u kolegyně Eriky Bergerové (Lena Endre) a říká, že jede do Gossebergu v západním Švýcarsku , chce tam dorazit dříve než policie. Jeho druhá kolegyně zjistí adresu.

Lisbeth už je na adrese a setkává se s otcem i Niedermanem. Otec jí řekne, že Niederman je její nevlastní bratr. Během jejich rozhovoru pošle Alexander Niedermana vykopat hrob, do kterého později Lisbeth hodí a pohřbí ji. V noci se Lisbeth s pomocí tabatěrky vyhrabe ven. Ráno najde svého otce a zabije ho sekerou. Alexandřin křik je slyšet až do chaty, odkud vyběhne Niederman, ale Lisbeth vezme Alexandřinu zbraň a začne po něm střílet. Niederman uteče a po chvíli dorazí i Mikael, který najde Lisbeth celou zraněnou a zavolá policii a záchranku.

Zajímavosti:

Do role Ronalda Niedermana si filmaři původně vybrali Dolpha Lundgrena. Ten ale roli odmítl, a tak ji získal Micke Spreitz. Kdyby roli Lundgren přijal, byla by to jeho první role ve filmu z jeho rodné země.

V knize, která je předlohou filmu, se vyskytuje jedna skutečná postava, a to Paolo Roberto, ve Švédsku známý bývalý profesionální boxer. Přestože nebylo nezbytně nutné, aby boxera hrál skutečný Paolo Roberto, s účastí na natáčení ochotně souhlasil. Byla to jeho již čtvrtá filmová role

V momentě, kdy se koná meeting vydavatelů v kanceláři Milénia, je možné zahlédnout stoh časopisů, kde je velice nápadně zachycena kopie EXPA, anti-fašistického magazínu, který v roce 1995 pomáhal zakládat Stieg Larsson, autor knih.

Poslední scéna, kdy Mikael nachází Lisbeth, se v knize odehrává v noci. Na to navazuje i to, že když Ronald Niederma přijde do kůlny a najde Alexandra a myslí si, že je Lisbeth oživlá mrtvola. Trpí totiž strachem ze tmy. Na základě toho poté uteče ze statku. Ve filmu se tato scéna však odehrávala ve dne.

Zdroje: csfd, autor, DVD Dívka, která si hrála s ohněm