Seriál Metoda Markovič: Hojer slaví úspěch. Kdo byl ve skutečnosti kanibal a sériový vrah Hojer?

Co v TV stojí za zhlédnutí, extra, Jiří Markovič, Ladislav Hojer, Metoda Markovič Hojer, tip na seriál, TV Nova, Voyo

„Co se stane, když zlu nastavíte lidskou tvář? Skutečný příběh muže, který se díky své metodě stal kriminalistickou legendou. Seriál podle případů kriminalisty Jiřího Markoviče se zaměřuje především na jeho výjimečný vztah se sériovým vrahem Ladislavem Hojerem. Bez příkras ukazuje reálnou policejní práci v tehdejším ČSSR.” Tak hovoří o kritikou i veřejností vychváleném seriálu Metoda Markovič: Hojer oficiální anotace na serveru VOYO.CZ. Co ale vlastně mimo televizní zpracování víte o Ladislavu Hojerovi?

Případ Ladislava Hojera, jednoho z posledních pachatelů odsouzených k trestu smrti na našem území, zůstává v povědomí veřejnosti pro svou brutální povahu a nečekanou chladnokrevnost, s níž Hojer jednal a hovořil o svých zločinech.

Neměl na růžích ustláno

Ladislav Hojer se narodil 15. března 1958. Jeho otec zemřel na rakovinu v roce 1969. Matka, i když se podruhé vdala, zemřela velmi brzy také. Ladislavovi bylo v té době pouhých deset let. Vyrůstal tedy pouze se svým starším bratrem. Už od útlého dětství byl Hojer považován za uzavřené a introvertní dítě, neměl mnoho přátel a potýkal se s problémy ve škole.

Jeho IQ podle pozdějších psychologických vyšetření dosahovalo hodnoty pouhých 88, což je podprůměrný výsledek. I v dospělosti se mu nedařilo zapojit se do kolektivu nebo do společnosti. Dokázal si ovšem najít práci ve sklárně, kde se velmi záhy stal terčem šikany a nemístných vtípků svých kolegů.

Žena by měla být bita od rána do večera

Hojer vykazoval silný odpor a pohrdání vůči ženám. Je zřejmé, že nikdy nebyl schopen navázat vztah. K opačnému pohlaví cítil nejen nedůvěru, ale i zjevnou a špatně kontrolovatelnou nenávist. Zvláště krásné ženy v něm měly vyvolávat úzkost. Během jednoho výslechu dokonce prohlásil, že nikdy neměl s ženou dobrovolný pohlavní styk.

Uvedl také, že na jednom večírku byl přemluven, aby se s nějakou dívkou seznámil. Nicméně když mělo dojít ke styku, Hojer reagoval vztekle a opustil místnost. Jeho misogynní názory se odrážely také v bezprostředních prohlášeních během výslechu, kde mimo jiné řekl: „Ženská by měla být bita od rána do večera a stejně by to bylo málo.“

Dokonce se také přiznal k tomu, že se jednou pokusil seznámit přes inzerát. Avšak když dorazila jeho vybraná potenciální partnerka, byla zřejmě šokována jeho vzhledem a okamžitě odešla. Tyto události pravděpodobně ovlivnily jeho chování v následujících letech.

Případ Hojer – série vražd

První obětí Hojera byla devětadvacetiletá Eva Rohlenová, kterou potkal během bezcílné procházky městem Děčín. Rohlenová se předtím hádala s manželem, když ji Hojer přepadl a odvlekl na odlehlé místo. Následně ji osahával a pokusil se o znásilnění. Bohužel nebyl schopen akt dokonat a Rohlenové se podařilo utéct.

To Hojera bohužel neodradilo. Dohnal ji o opakovaně se pokusil o pohlavní styk. Ze vzteku nad svým neúspěchem oběť chladnokrevně uškrtil. Experti ohledávající její tělo následně uvedli, že ji pachatel ještě po smrti do pochvy nastrkal kopřivy. Kvůli nedostatečným důkazům byl ovšem případ dlouho dobu neobjasněn.

Další oběť usmrtil na toaletě vlaku. Po tomto zrůdném aktu podle pozdější expertízy na jejím mrtvém těle vykonal pohlavní styk. Jinou ženu zavraždil u řeky. K jejímu tělu přivázal těžké závaží a hodil ho do řeky. Tělo bylo nalezeno až v rozkládajícím se stavu.

Nejznepokojivější byl jeho předposlední zločin, kdy v roce 1981 útočil na osmnáctiletou Ivanu Mátlovou. Po odmítnutí pozvání na skleničku ji znásilnil a uškrtil. Poté provedl mnoho bodných ran a zmrzačil její tělo. Dokonce odřízl kus jejich ňader a genitálu a tyto části si odnesl v igelitové tašce k sobě domů. Během vyšetřování Hojer vypověděl, že doma genitál oholil a používal ho opakovaně k masturbaci. Následně ho uvařil a snědl s křenem a hořčicí.

Zatčení a soudní proces

Hojer se svými činy neváhal pochlubit v hospodě, kterou navštěvoval, což vedlo k jeho zatčení v únoru 1982. Při výslechu se přiznal k pěti vraždám a osmnácti znásilněním. Přestože byly jeho zločiny brutální, mluvil o nich bez emocí a s chladnou apatií. Skoro to vypadalo, jako kdyby se chtěl svými nelidskými činy pochlubit. Přiznával se postupně a vyprávěl o nich naprosto klidně.

Vyšetřovací tým například naprosto šokoval fakt, že během rekonstrukce případu musela být živá figurantka nahrazena figurínou, protože Hojer při přehrávání událostí několikrát viditelně dosáhl vzrušení.

Slyšte rozsudek jménem republiky

Zajímavý byl během vyšetřování také vztah, který si Ladislav Hojer vytvořil s vyšetřovatelem Jiřím Markovičem. Hojer tvrdil, že Markovič mu nahradil otce a že se mezi nimi vyvinulo pouto. Dokonce věnoval svému vyšetřovateli dárek k Vánocům.

Avšak ani tento nestandardní vztah nepomohl Hojerovi uniknout trestu smrti. Přestože nad rozsudkem mával rukou a zlehčoval ho, požádal prezidenta republiky o milost, která mu však nebyla udělena.

Ladislav Hojer byl popraven 7. srpna 1986 ve věku osmadvaceti let. Během přípravy k popravě v cele dostal hysterický záchvat, jeho křik byl slyšet po celé věznici. Při nasazování oprátky se bránil tak prudce, že jednomu z dozorců zlomil prst. I přesto byl trest smrti vykonán. Ladislav Hojer se tak stal jedním z posledních popravených lidí v Československu.