Jak může dítě uspět u talentových zkoušek aneb Máme doma budoucího Mozarta nebo stane se dcera úspěšnou herečkou?
Jak se můžu stát herečkou? Slyšeli jste někdy takovou větu od své dcery? Možná váš syn sní o tom, že jednou bude zpěvákem nebo úspěšným klavíristou. Tato touha může být pro mnoho rodičů zároveň výzvou i příčinou obav. V současném povědomí materialisticky založené společnosti je umělecká kariéra často vnímána jako riskantní volba s nejistou finanční budoucností. Mnoho lidí sní o uměleckých profesích.
Realita je však taková, že cesta k úspěchu v tomto odvětví je náročná a vyžaduje mimořádné urputné odhodlání a talent. Okřídlené rčení „Hodně povolaných, málo vyvolených“ platí v umění více než kde jinde. Konkurence o místo na umělecké škole, ať už jde o herectví, tanec nebo výtvarné umění, je velká a náročná. Jak tedy odhadnout reálné šance na přijetí?
Je moje dítě připraveno na náročné studium na umělecké škole?
Kromě ohodnocení talentu svého potomka je klíčové zvážit i jeho mentální vyspělost. Pokud zvažujete přihlášku na střední uměleckou školu, jako je konzervatoř, musíte si uvědomit, že tyto instituce kladou na své studenty vysoké nároky.
Studenti se musí nejen vypořádat s povinnými obecnými předměty, jako je český jazyk a cizí jazyk, ale také se musí učit teoretickým předmětům, jako jsou dějiny divadla nebo u instrumentálních oborů nauky o nástrojích či sluchová analýza. Navíc je zde velký důraz na umělecké předměty, jako je herecká výchova, hra na nástroj nebo balet.
Je důležité mít na paměti, že vstupem na konzervatoř končí období pohody a bezstarostného dětství. Studium umění vyžaduje tvrdou práci a odhodlání. Položte si tyto otázky: „Je tedy mé dítě připraveno na tento náročný závazek? Má dostatečnou míru zodpovědnosti pro intenzivní a rozsáhlou domácí přípravu, která s tím souvisí?“
Zároveň musíme upozornit na to, že umění je dost nelítostný a tvrdý svět, kde vládne obrovská konkurence. Obecně platí pravidlo, že jeden až dva z ročníku budou těmi šťastnými, kteří se budou umělecké profesi skutečně naplno a s úspěchem věnovat. Přihlédneme-li k tomu, že na konzervatoř studenti nastupují ve věku patnácti let, kdy teprve hledají sami sebe a budují si sebevědomí, je důležité se ptát – ustojí moje dítě neustále hodnocení, srovnávání a mnohdy velmi tvrdou a otevřenou kritiku?
Má dítě skutečný a neutuchající zájem o obor?
Dalším důležitým hlediskem je zvážení opravdového zájmu mého dítěte o daný obor. Zůstaneme-li u herectví, je důležité položit si upřímně pár otázek: „Je zájem mého dítěte o herectví skutečný, nebo je to jen krátkodobá fascinace mladým hercem z posledního teenagerského seriálu? Skrývá se za snem stát se herečkou touha zkoumat různé role a přinášet divákům radost, i když to znamená pracovat pro divadlo v menším okresním městě za minimální plat? Neláká si spíše snadný zisk a sláva?“
Pokud vaše dítě projevuje zájem o umění již od útlého věku, navštěvuje Základní uměleckou školu nebo dramatický kroužek, exceluje v recitačních soutěžích a aktivně se účastní školního divadla, je to dobrý signál, že má k uměleckému prostředí skutečný vztah.
Pokud se však myšlenka na kariéru herce nebo zpěváka objevila náhle, měli bychom to pečlivě zvážit. Pouhá otázka „Proč chceš být herečkou?“ může poskytnout mnoho odpovědí. Pokud stále váháte, ideální je nechat dítě, aby si promluvilo upřímně s někým, kdo se této profesi věnuje. Je totiž naivní si myslet, že po přijetí na konzervatoř se absolventům pohrne jedna role za druhou v celovečerních filmech.
Holým faktem zůstává, že většina absolventů končí v oblastních a zájezdových divadlech, kde pracují doslova za pár korun z čisté lásky k umění. A to hovoříme o těch úspěšných.
Kdo je připraven, ten není překvapen
Příprava je klíčovým krokem, který úzce souvisí s předchozím bodem. Pokud jde o přípravu, platí jednoznačné pravidlo: čím dříve začnete, tím lépe. Přihlášky obvykle podáváte na podzim a zkoušky probíhají v lednu nebo únoru. Je proto dobré začít s přípravou alespoň rok dopředu.
Existuje několik možností, jak se na zkoušky připravit. První možností je zjistit, zda vámi vybraná škola nabízí přípravné kurzy. To má pro uchazeče nesporné výhody, protože se tak může seznámit s režiséry a pedagogy na škole, což může být pro něj přínosné při samotných zkouškách.
Druhou možností je soukromý učitel nabízející lekce daného uměleckého oboru, ideálně aktivně působící umělec, který má v malíčku trendy současného umění a je takzvaně u zdroje. Poslední možností je spolupráce s pedagogem nebo umělcem, který má s vaším dítětem dlouhodobější zkušenosti.
Pokud vaše dítě navštěvuje uměleckou školu, má hodiny klavíru nebo účinkuje v dramatickém kroužku, zkuste se domluvit na přípravě právě tam. Tento pedagog zná vaše dítě dobře a má možnost porovnat jeho schopnosti. To může přinést trochu světla do otázky reálných šancí přijetí na konzervatoř. Navíc může samotný uchazeč mít větší důvěru k někomu, kdo ho v daném oboru již nějakou dobu provází.
I neúspěch je součástí umělcova života
Ročně se na umělecké školy přihlašují stovky uchazečů, ale jen málo z nich je vybráno. Například v jedné třídě na Vyšší odborné škole herecké studuje 6 až 12 studentů. Je důležité připravit dítě na možnost neúspěchu a připravit ho na variantu, že i v případě nepřijetí na tuto konkrétní školu, stále existují další možnosti, jak se oboru věnovat.
Pokud se rozhodne jít jinou cestou, může si student prodloužit své bezstarostné mládí studiem na střední odborné škole a následně se může po maturitě přihlásit například na DAMU nebo zmiňovanou Vyšší odbornou školu.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Jednou z možností také může být připojení se k amatérskému nebo poloprofesionálnímu divadelnímu souboru (v Praze např. soubor OldStars, Divadlo Radar či Divadelní spolek Posun). Zde získá cenné zkušenosti, zahraje si velké role a lidově řečeno „načichne uměním“.
Pokud dítě uspěje, měli byste oslavit jeho úspěch, ale také ho podpořit v tom, aby zůstalo pokorné a neztratilo respekt k řemeslu. Je důležité, aby si uvědomilo, že tvrdá práce a neustálé zdokonalování jsou klíčové pro udržení úspěchu v uměleckém světě.
Zdroje: Autorka článku, archiv-nuv.npi.cz
