Žralokonádo. Film, který je schválně tak špatný. Nebo ne? Kontroverzní parodie vyvolává diskuzi
Jistě si většina z nás vybaví film „Čelisti” geniálního režiséra Stevena Spielberga z roku 1975. Jednalo se o unikátní snímek do té doby neviděný. Dost možná, že úspěch tohoto katastrofického počinu dal vzniknout dalším s tematikou rozzuřených žraloků. Jedním z takových filmů je i zmíněné Žralokonádo, které –když nic jiného – dokázalo ve společnosti vyvolat vášnivé ohlasy.
Film, který je tak špatný schválně?
Když bylo Žralokonádo v roce 2013 režisérem Anthonym C. Ferrantem natočeno, rozdělilo diváky na dva tábory. Jedni velmi otevřeně kritizovali laciné kulisy, děravý scénář plný nesmyslných zvratů i pochybné herecké výkony. Druzí se jen královsky bavili nad touto nepochybně zdařilou a do krajností vyvedenou parodií na katastrofické snímky let minulých. Bylo tedy Žralokonádo tak špatné záměrně?
Odpověď zní ano! Parodie jsou mezi filmy skutečným hitem současné doby. S rozmachem sociálních sítí a digitalizace prakticky všeho se bizarní snímky šíří rychlostí blesku a popularita tvůrců roste. Žralokonádo vzniklo pod produkcí společnosti Asylum, která dělala záměrně nepovedené remaky slavnějších filmů – a vyplatilo se. Diváci kritizovali, kroutili hlavou, ale zároveň o filmu vášnivě diskutovali.
Zápletka filmu nepatřila k těm povedeným
Děj nás ve svém úvodu zavede na pobřeží Mexika, kde pašeráka žraločích ploutví a jeho loď zasáhne tornádo, které vrhá hejna zuřivých žraloků přímo na palubu. Ovšem to se šíří dál. Až na samotné pobřeží Los Angeles, kde zaplaví celé město vodou a tím pádem i vodními predátory. A žraloci útočí skutečně všude. Na silnicích, v baru, dokonce i v domech.
Příběhem filmu se prolíná také dějová linka profesionálního surfaře Fina, který se vydává s přáteli zachránit svou exmanželku April a dceru Claudii. Podaří se jim přežít živelnou katastrofu a dokáží Finově rodině pomoci?
Kýčovité efekty a nelogické zvraty v ději
Jak jsme již naznačili výše, film záměrně a bezostyšně překračuje všechna psaná i nepsaná pravidla kvality kinematografie. A je na to hrdý. Vizuální efekty jsou záměrně nekvalitní, kulisy se přímo pyšní kýčem. A ve scéně, kdy se jeden z hrdinů „vyseká” motorovou pilou ze žraločího žaludku, už jistě nikdo nemá pochybnosti o tom, s jak velkou nadsázkou se tu pracuje. I přesto se snímek dočkal poměrně rozsáhlé kritiky. A to i u diváků, kteří parodický žánr rozklíčovali.
Jedna z recenzí na webu ČSFD například uvádí: „Tak tohle je fakt síla. Na filmy ze studia Asylum se člověk musí dívat s nadhledem, jinak to snad ani nejde, ale co je moc to je moc. Nenapadá mě vůbec nic, proč bych měl dát aspoň jednu hvězdu. Jediný klad, který jde tomuto filmu přisoudit je, že ho můžete dát jako dárek nějaké osobě, kterou moc nemusíte. Nebo spíš, kterou nesnášíte.“
Zajímavosti o filmu
Premiéru filmu sledovalo 1,37 milionu diváků. Když se snímek týden po své premiéře dne 18. července 2013 vysílal znovu, vysílání sledovalo 1,89 milionu diváků (což je nárůst o 38 %). Třetí promítání Žralokonáda sledovalo již 2,1 milionů diváků.
Mluvčí Národní meteorologické služby sídlící v Silver Spring v Marylandu v USA žertem po zhlédnutí filmu řekl, že při možném Žralokonádu je nejlepší schovat se v nejnižším patře robustní budovy, kde je malá pravděpodobnost, že tam budou pršet žraloci.
Jednoho z mužů, který byl ve filmu sežrán žraloky na pláži, si zahrál samotný režisér.
Téměř celý film byl natočen během slunečných dní. Počasí a déšť musely být tvořeny digitálně.
Zdroj: Wikipedie, Prima Cool, Kinotip2, csfd.cz
