Ztřeštěné natáčení Tajemství hradu v Karpatech: Vesničané filmaře považovali za podvodníky a začali je kamenovat
Umělecká dvojice scenáristů Jiří Brdečka a Oldřich Lipský má na svém kontě hned několik velmi úspěšných filmových komedií – Limonádový Joe, Adéla ještě nevečeřela… Inspirací pro natočení filmové parodie Tajemství hradu v Karpatech byl pro scenáristy polozapomenutý román Julese Verna Tajemný hrad v Karpatech. Během filmování v Čachticích zažili filmaři i perné chvíle v souvislosti s místními obyvateli.
Film Tajemství hradu v Karpatech vznikl už v roce 1981 a dá se o něm říct, že patří mezi klasiku československé kinematografie. Ostatně jeden z jeho fanoušků se vyjádřil v tom duchu, že dvojka Lipský-Brdečka měla fantazie na rozdávání, a kdyby tito pánové tvořili v anglicky mluvící zemi, stali by se podobnou legendou jako Monty Python.
I když oba scenáristé psali své parodie především pro československé publikum, přesto se jim dostalo ocenění i ze zahraničí. Film Tajemství hradu v Karpatech získal v roce 1984 cenu za nejlepší scénář na mezinárodním festivalu fantastických filmů v portugalském Porte.
Ve snímku si zahrálo několik hradů
Vytvořit dokonalou iluzi „hradu a vesničky v Karpatech“ se podařilo díky natáčení na několika historických pamětihodnostech. Filmovalo se například na cestě pod hradem Valdštejn v Českém ráji, na zámku Hrubý Rohozec, na zřícenině hradu Lietava nedaleko Žiliny a ve vesničce Vyšné Vlkodlaky pozorný divák mohl poznat skanzen v Rožnově pod Radhoštěm.
Hlavní roli ovšem dostala zřícenina Čachtického hradu, který se nachází nad obcí Čachtice, na pomezí Bílých a Malých Karpat asi šest kilometrů od Nového Mesta nad Váhom. Nepřehlédnutelná dominanta kraje je známá především díky hraběnce Alžbětě Báthoryové, nechvalně proslulé sériové vražedkyni ze 17. století. Právě tento hrad si vybral filmový štáb, když natáčel Tajemství hradu v Karpatech.
A zatímco jinde je při filmování místní obyvatelé přivítali zpravidla se zvědavostí, v Čachticích to bylo vítání chladné, až nenávistné. Nezřídka byl štáb atakován vrhači kamenů z řad čachtických občanů. Filmaři si kladli otázku, proč tomu tak je. Vždyť natáčení může být pro neznalé zajímavou událostí a příležitostí vidět všechno dění okolo vzniku filmu na vlastní oči. Pak si ovšem dali do souvislosti události, ke kterým v Čachticích došlo na počátku 60. let minutého století.
Jak falešní filmaři napálili občany obce Čachtice
Asi dvacet let před tím, než se filmový štáb pod vedením Oldřicha Lipského v roce 1981 přesunul na hrad Čachtice, navštívili tuto slovenskou obec dva tehdejší zaměstnanci Státního geologického ústavu Dionýza Štúra – Emil Brač a Ladislav Fabianič. Místní obyvatele s pomocí falešných kamer a padělaných filmařských průkazů přesvědčili o tom, že se v jejich vesnici chystá natáčení o hraběnce Báthoryové v provedení nejmenované zahraniční produkce.
Mnohým lidem tito dva vykukové slíbili účast ve filmu za velké honoráře. Občané Čachtic je u sebe zadarmo ubytovali a několik týdnů i živili. Emil Brač svůj podvod ještě dovedl k dokonalosti tím, že v rámci konkurzu fotil nahé čachtické zájemkyně o účinkování ve filmu. Však mu to potom soud také následně všechno spočítal.
Na jejich podvod přišel režisér Štefan Uher (mimo jiné režíroval film Pásla koně na betóně). Podvodníci byli odsouzeni za trestný čin podvodu, výtržnictví a rozkrádání majetku v socialistickém vlastnictví. Emil Brač ještě navíc vyfasoval trest za ohrožování mravní výchovy a Ladislav Fabianič byl obviněn z padělání a pozměňování úřední listiny. Událost v Čachticích vešla ve známost jako Aféra Filmárovce. Tuto přezdívku napálená vesnice totiž dostala.
Zdroj: Aktualne.cz, CSFD.cz, Novinky.cz
