Procestoval s trabantem celý svět. Dnes Dan Přibáň chystá expedici do Mongolska s novým autem
Dobrodruh, který v trabantech projel téměř celý svět, se už brzy vydá na další bláznivou cestu. Tentokrát ale Dan Přibáň vyrazí v obojživelném vozidle, které Ukrajinci v dobách Sovětského svazu vyráběli pro ruskou armádu. Auto sice plave, ale nemá topení ani tradiční dveře.
Když Dan Přibáň před dvanácti lety projížděl Jižní Amerikou, narazil na zásadní problém. Parta odvážných cestovatelů se tehdy rozhodla, že do města pojede zkratkou po pláži.
Boj s divokým příbojem
Všechno šlo skvěle, dokud jeden ze žlutých trabantů nezapadl v písku. To by pro zkušené řidiče ještě nebyl ten největší problém, kdyby nepřišel nebezpečný příboj. Po chvíli zůstal ve vlnách uvězněn i další vůz. Začal boj s časem.
Rozbouřené vody přibývalo a hrozilo, že výprava o východoněmecké zázraky navždycky přijde. Nic takového se nakonec naštěstí nestalo, Přibáň ale se svými kamarády brzy pochopil, že na to budou muset jít jinak.
Aby se parta nadšenců podobným problémům v budoucnu vyhnula, rozhodla se pořídit plovoucí stroje. „Seděl jsem v něm už při první cestě a byla to taková haluz, že se mi to vrylo do paměti,“ popisuje režisér na webu Mongolsko / Žlutý cirkus.
Vodka, sníh a úplatky
Dan Přibáň se proto s kamarády prakticky okamžitě vydal na Ukrajinu pro terénní auta LuAZ. „Byla to divočina se spoustou vodky, sněhu a nějakými těmi úplatky. Ale dokázali jsme je dostat domů,“ nastínil novinář, jak se expedice dostala k obojživelným vozidlům.
Lehká terénní auta Ukrajinci vyráběli pro ruskou armádu od sedmdesátých let ve městě Luck a jejich produkce skončila až s rozpadem Sovětského svazu v roce 1991.
Vůz původně sloužil k evakuaci zraněných a zásobování první linie střelivem. Začal se vyvíjet hned po skončení korejské války a měl být ruskou odpovědí na americký Jeep.
Nikdo se nás nebojí
Nové expediční automobily, s nimiž posádka v létě odjede do Mongolska, jsou opět zbarveny žlutě. Přibáň je vtipně nazval „žáby“ a fanoušci si je před časem mohli prohlédnout v Praze u břehu Vltavy.
https://www.instagram.com/p/C5nlSa0pV_R/
„Žlutá barva má strašnou výhodu, že neděsí lidi – že když člověk někam přijede, tak je legrační. To je strašně dobrý pocit, si myslím, daleko lepší, když se vám smějí, než když se člověk bojí,“ řekl režisér v rozhovoru pro Radiožurnál.
Ještě než cestovatel vyrazí na další cestu, vozy čeká několik zátěžových testů. „Zatím se zdá, že fungují, přežily i noční cestu po dálnici, ale chceme je ještě důkladně prověřit,“ doplnil Přibáň pro Deník.
Motor s lodním šroubem nebude
Obě „žáby“ jsou vybaveny na míru ušitými plachtami. Ty v sobě mají otvory se zapínacím zipem, které nahradí dveře i boční a zadní okna. Oproti původním záměrům ale auta nevezou pomocný motor s lodním šroubem, jak novinář zpočátku plánoval.
„Budeme se spoléhat na původní konstrukční řešení. Totiž to, že pohyb vozidla ve vodě mají na starost kola s pneumatikami se speciálním vzorkem,“ dodal. Při zkušební plavbě si členové týmu ověřili, že čerpadlo by mělo stihnout vodu prosakující do karosérie včas odčerpávat.
Trabant kombík z osmdesátých let
Vůbec poprvé se Přibáň vydal do střední Asie v Trabantu 601 Kombi z roku 1986 v roce 2007. Chtěl tak napodobit cestovatele Františka Alexandra Elstnera, který ve třicátých letech v aerovkách projel Libyi, Alžírsko nebo Maroko.
Další cesty „žlutého cirkusu“, jak se Přibáňovy expedice nazývají, vedly do Afriky, Austrálie, Jižní Ameriky nebo opačným směrem z Indie do Česka.
Zdroje: Deník, Radiožurnál, Novinky, Mongolsko/Žlutý cirkus