Film Manželé Stodolovi se od reality liší: Jinak proběhl rozvod i zatčení. Spousta věcí pak chybí ve filmu úplně

Psychologické drama Manželé Stodolovi je stále nejsledovanějším filmem Netflixu v Česku. Kritici nešetří chválou, diváci mají problém příběh rozdýchat a uvěřit, že je natočený podle reality. Film ovšem zachycuje pouze část ze života manželů Stodolových a řadu skutečností zamlčuje nebo pozměňuje. Jak to bylo doopravdy?

Příběh filmu Manželé Stodolovi, v němž září Jan Hájek jako Jaroslav a Lucie Žáčková jako Dana, zachycuje pouze jejich nejhorší řádění v letech 2001 a 2002. O jejich minulosti se moc nezmiňuje, stejně jako už tolik neřeší budoucnost Stodolových.

Přesto se scenárista Tomáš Hrubý, který stojí mimo jiné za Hořícím keřem nebo Pustinou, snažil držet jejich životního příběhu do nejmenšího detailu. Téměř vše, co v televizi vidíte, se doopravdy stalo.

Danino těžké mládí

Ve filmu se nic nedozvíte o předchozím životě obou manželů. Ten je přitom velmi důležitý pro pochopení jejich přerodu ve vraždící zrůdy.

Poprvé se setkali už na konci 80. let, ale vzali se až o mnoho let později. Už v jejich mládí ale můžeme najít náznaky toho, že jejich budoucí život nebude úplně průměrný a obyčejný. Oba si totiž z té doby odnesli hluboké šrámy na duši a traumata, což pak usnadnilo jejich přerod v násilníky a bezskrupulózní vrahy.

Dana pocházela ze Slovenska a už v 15 letech otěhotněla. Vdala se, ale brzy se zase rozvedla a přestěhovala se do Česka. Tady se vdala podruhé a s manželem se odstěhovala do Kanady. Aby měli na živobytí, začala pracovat jako tanečnice a prostitutka a jednou ji cestou domů přepadli a znásilnili, z čehož si odnesla doživotní trauma.

Aby mohla Dana aspoň trochu normálně žít, brala léky od psychiatra, na nichž si ale vypěstovala závislost. Její kanadská životní etapa nakonec skončila rozvodem a vrátila se do Česka. Následně byla soudem usvědčena z krádeže a odnesla si také odsuzující verdikt za neplacení výživného.

Jaroslava bil otec

O moc lepší mládí neprožil ani Jaroslav. Ve škole měl problémy a část dětství chodil do zvláštní školy. Jeho otec navíc propadl alkoholu a své děti bil. Když se osamostatnil, pracoval v různých profesích (jako dělník, pomocník obuvníka a tak dále), kde si moc nevydělal. A tak se brzy rozhodl přilepšit si krádežemi. Za to byl následně odsouzen a vyslechl si ještě další tři rozsudky.

Cesty Dany a Jaroslava se spojily až v roce 2001. Pracovali ve stejné firmě a oba byli stejně špatně placení. Žili na ubytovně, často si brali půjčky a měli problémy s jejich splácením. Pak přišla Dana o práci a následně po pokusu o vykradení ubytovny byl vyhozen i Jaroslav.

Zabíjeli pro peníze

Ve filmu Manželé Stodolovi můžeme sledovat, jak začalo jejich vraždění – začíná tedy až rokem 2001. Jejich cílem nebylo zabíjet – chtěli zkrátka „jen“ okrádat bezbranné důchodce. Ale jakmile na podzim 2001 zabili prvního člověka, jejich brzda jako by zmizela a už neváhali své oběti brutálně mučit a vraždit.

Někdy si přišli i na 160 000 korun, jindy zabíjeli kvůli 10 000 korun. V jejich okolí začali záhadně umírat lidé a policie zpočátku vůbec netušila, s kým má tu čest. Jednu z vražd kriminalisté přisoudili úplně jinému zloději, další z obětí považovali za přirozeně zemřelou, nikoliv za zavražděnou. A tak to manželům Stodolovým dlouho procházelo.

Za dobu svého běsnění si nepřišli na nějakou závratnou sumu. „Stodolovi loupili pro peníze. Víte ale, kolik si celkově odnesli? Za osm vražd? 300 tisíc korun,“ řekl pro CNN Prima NEWS novinář Jakub Kvasnička. V žalobě nicméně původně stálo, že ukradli celkem 400 000 korun.

Ve skutečnosti kupodivu byla „šílenější“ Dana než Jaroslav. Dokázala zabíjet i sama, vraždy později bez uzardění hodila na svého manžela a příbuzné obětí zvládala ještě chlácholit a manipulovat jimi. „Z pohledu svých sousedů i širší společnosti Stodolovi opravdu byli normálním, nudným vesnickým párem,“ potvrdil pro Aktuálně.cz režisér filmu Manželé Stodolovi Petr Hátle.

Zatčení nebylo drama

Vraždy seniorů začala policie brzy přisuzovat stejným pachatelům, ale trvalo několik měsíců, než si kriminalisté vytipovali právě Stodolovy. Chybu udělali v Brněnci, kde v prosinci 2002 zabili dvě sestry. Podezřelým se stal Jaroslav, který se zděsil a pokusil se spáchat sebevraždu. Předávkoval se léky, ale neúspěšně.

Zatčeni byli 4. února 2003. Ne ale tak dramaticky, jak ukazuje film Manželé Stodolovi. Žádná policejní honička se nekonala. „Přišli ráno, máma mě vzbudila a povídá: Jsou tam policajti. Tam byla všude auta. A já si říkám: Jsme v pr**li. Ale i tak se mi ulevilo,“ řekl Jaroslav Stodola v pořadu Bez lítosti.

Jaroslav přitom nejprve vzal vinu jen na sebe, až poté změnil výpověď. Manželům byly dokázány tři vraždy v obci Slavošov na Kutnohorsku, kde žili. Další dva lidi zavraždili v Měchonicích, dva v Brněnci, jednoho člověka zabila Dana Stodolová v Kardašově Řečici. Při policejní rekonstrukci pak manželé postupně ukazovali, jakým způsobem vraždili, jak se zbavovali těl, jak pronikali do domů.

Žalobci jim vypočítali celkem 21 trestných činů. V dubnu 2004 byli odsouzeni na doživotí, v roce 2005 to potvrdil i Nejvyšší soud.

Oba manželé se začali tak nenávidět, že zároveň požádali o rozvod. K tomu došlo v říjnu 2006. Ve filmu se u něj setkají, ve skutečnosti proběhl na dálku a Dana s Jaroslavem se neviděli od odsuzujícího rozsudku.

Mediální pozornost tím ale neskončila. „Jaroslav o svých činech velice rád mluví a vystupoval hned v několika televizních pořadech, Dana o nich od svého zatčení nikdy nepromluvila,“ řekl pro Aktuálně.cz Petr Hátle.

V polovině března se na Voyo objevil také pětidílný dokumentární seriál Případ Stodolovi, který přináší i svědectví obyvatel obcí, v nichž se vraždilo, nebo slova některých pozůstalých.

Zdroje: aktualne.cz, csfd.cz, iprima.cz, ceskatelevize.cz, denik.cz