Tyto vtipné verše musel režisér Klein vystřihnout z prvního dílu Básníků. Proč pobouřily komunisty, nepochopíte
Točit filmy za normalizace nebyl žádný med. Stačil jen náznak politické kritiky a cenzoři film rázem posílali do trezoru. Nebo v lepším případě nařídili vystřihnutí dané scény. Takový osud potkal i první díl oblíbené série komedií o básnících – kvůli vtipné říkance o alkoholu málem snímek „Jak svět přichází o básníky“ nespatřil světlo světa.
Komedie Jak svět přichází o básníky je příběhem dvou nerozlučných kamarádů Štěpána (hraje ho Pavel Kříž) a Kendyho (David Matásek), kteří se musí popasovat nejen s vlastním dospíváním a přívalem hormonů, ale i posledním ročníkem na gymnáziu. Snímek je to poetický, vtipný a leckdy hodně ze života. A i když měl premiéru už v roce 1982, televizní diváky stále náramně baví a dočkal se dohromady 6 dílů.
Boj s cenzory
Kromě klasických dialogů se v Básnících objevují i různé básničky, které skládá Štěpán. Duší je básník, profesí následně lékař. Ale zejména potká-li krásnou ženu (ať už Jeskyňku, nebo Vendulku „utěšitelku“), probudí se v něm básník naplno.
Hlavně s jednou takovou říkankou ale při schvalování již natočeného filmu přišly nečekané potíže. Jednalo se o básničku o alkoholu, která byla na první pohled úplně nevinná – ale cenzoři přikázali vystřihnout ji, jinak by film nepustili do distribuce. A režisér pak pro jistotu vystřihl i druhou, která také mohla být za normalizace vykládána úplně jinak, než bylo zamýšleno.
Nejvíc prý schvalovací komisi vadila ta, kterou si ve snímku veršují opilí studenti – a která by jistě kazila socialistickou mládež. Zněla: „Dejme si nalít ještě sklenku, nač hned spoléhat na myšlenku. Nám stačí stárnout, budem vlivní, senilní a neomylní.“
Negativní vliv na mravní výchovu mládeže měla také velmi pobuřující veršovánka, kterou už ve filmu neuslyšíte: „Chcete se upsat humoru? Nemiřte nikdy nahoru. Nakukujte jen z povzdálí, kde rozdávají metály.“
I když režisér Dušan Klein tyto dvě básně vystřihl, měli Básníci namále. Podle cenzorů byl film až příliš erotický a dával mladým lidem špatný příklad. A na jednu stranu měli cenzoři pravdu – studenti ve snímku kvůli své nevhodné básničce skončili na koberečku v ředitelně a napravit své chování museli tak, že připraví divadelní představení, které ale také místy nebylo úplně vážné a hodné maturantů.
Nicméně diváci si film na první pohled zamilovali. V kině ho vidělo okolo 1,6 milionu diváků a už o dva roky později přišlo neméně úspěšné pokračování příběhu obou mladíků nazvané Jak básníci přicházejí o iluze.
Křížovi změnili Básníci život
Celý film Jak svět přichází o básníky se točil v reálném prostředí a nikoliv v ateliérech. Což byla mimořádná zkušenost zejména pro Pavla Kříže, který byl tehdy začínajícím hercem a za sebou měl před Básníky jen pár snímků.
„Díky Básníkům se mi od základu změnil život. Při mém úplně prvním natáčení jsem si připadal jako na jiné planetě,“ svěřil se Kříž později a dodal, že právě tohle pro něj byl impuls, aby se skutečně rozhodl pro hereckou kariéru.
Samotné natáčení ho přitom přivedlo do nečekaných problémů, za které tak trochu mohl režisér Dušan Klein. „Chtěl jsem neokoukané tváře. Nakonec jsem objevil dva rošťáky – Pavla Kříže a Davida Matáska. Jako studenti posledního ročníku konzervatoře měli zakázáno ve filmech hrát. Za natáčení pak dostali důtku a trojku z chování,“ vyprávěl později Klein.
Úspěch série byl naprosto nečekaný a v důsledku toho řada lidí viděla Pavla Kříže ještě dlouho poté jako Štěpánka z Básníků. Z téhle škatulky se léta nemohl vymanit a přicházel kvůli tomu o různé zajímavé role, které by ke Štěpánkovi nesedly.
Nicméně právě díky Básníkům se stal dívčím idolem a získával typově podobné role v dalších filmech, ale i pohádkách. Těžko uvěřit, že letos oslavil už 63. narozeniny a David Matásek 61. narozeniny.
Sérii o Básnících často reprízují televize, aktuálně je také ke zhlédnutí na Voyo.
Zdroje: dotyk.cz, denik.cz, csfd.cz