Legendární film V+W Hej rup! poznamenala smrt. Ředitele divadla přejel parní válec
Při vzniku legendární komedie Hej rup!, ke které napsali scénář Voskovec a Werich, došlo ke strašlivé tragédii. Během natáčení jedné scény zemřel komparzista, kterého přejel nikým neřízený parní válec.
Během natáčení filmů často dochází k nejrůznějším problémům a ne vždy všechno vychází podle plánu. Při natáčení komedie Hej rup! z roku 1934 ale došlo k události, která nijak vyřešit nešla. A kvůli incidentu, u kterého by ani nikoho nenapadlo, že může nastat, měl jít dokonce režisér filmu Martin Frič do vězení.
Otřesná tragédie
V jedné scéně filmu projíždí nikým neřízený parní válec zahradní restaurací a uskakují před ním vyděšení hosté. Jeden z komparzistů ale uskočit nestačil, a sice někdejší ředitel divadla Adolf Heidrich-Marek. Když se na něj řítil parní válec, spadla na něj kulisa, herec klopýtnul a nepodařilo se mu uniknout. Byl na místě mrtev.
„Při scéně, kdy se pohybuje nikým neřízený parní válec k zahradní restauraci, došlo k neštěstí. Za stolem seděli dva statisté, bývalý ředitel divadla M. a V. S. Poslední stačil včas uskočiti. Na ředitele M. padla však plátěná kulisa, a nato byl přejet válcem. Byl ihned mrtev,“ psalo se podle Aha! po neštěstí v novinách.
Ve scéně vůbec být neměl
Paradoxně ale Adolf Heidrich-Marek ve scéně vůbec hrát neměl. Původně měl ztvárnit úplně jinou roli. Jenže se během natáčení častokrát díval do kamery, a navíc špatně chodil. Proto se tvůrci rozhodli jej obsadit do komparsu. Tento krok ale bohužel zpečetil jeho krutý osud.
Režisér před soudem
Incident tehdy vyvolal velký rozruch. Snad každý o něm mluvil a také sledoval následující dění. Tragédie pochopitelně zasáhla i režiséra filmu Martina Friče, který musel před soud. Snažil se hájit tím, že nemohl situaci ovlivnit, tím ale u soudu neuspěl a nakonec byl za „přečin proti bezpečnosti života“ odsouzen na pět měsíců vězení s dvouletou podmínkou.
Úspěšný snímek
Film Hej rup!, ke kterému napsali scénář také Jiří Voskovec a Jan Werich, sklidil po premiéře obrovský úspěch. V kinech jej vidělo bezmála tři a půl milionu lidí a šlo v té době o nejnavštěvovanější film v Československu. Snímek je bezesporu kvalitním dílem, o čemž svědčí i pozitivní divácké recenze. Jistou mírou se ale na návštěvnosti podílela i kontroverze, která natáčení filmu provázela.
Obdivovaný režisér
Navzdory tragédii sláva a kariéra režiséra Martina Friče rostla. A režíroval jeden snímek za druhým, z čehož měl nesmírnou radost. Už odmala se zajímal o svět filmu. Ve svých začátcích pracoval jako malíř plakátů, herec a scenárista.
Režie se poprvé chopil ve svých 20 letech u svého filmu s názvem Proč se nesměješ?, který natočil za asistence režiséra Emana Fialy ve své kuchyni. Jedenáctiminutový snímek stál 30 000 korun a tenkrát se na něj skládala celá rodina Martina Friče. Evidentně měli ve Fričovi důvěru, neboť kvůli vzniku snímku dokonce zastavili šperky a jiné cennosti.
Film si odbyl svou premiéru 8. února 1923. Nakolik kvalitním ale byl, se neví. Filmové materiály jsou totiž pokládány za ztracené a žádné recenze z té doby se nedochovaly.
O pár let později natočil Martin Frič snímek s názvem Páter Vojtěch, který naplno odstartoval jeho režisérskou kariéru. Rychle se o něm začalo mluvit jako o mladém a perspektivním filmaři. A pracovní nabídky se začaly kupit. Frič byl schopný během jednoho roku natočit hned několik snímků a všechny sklízely velký úspěch.
Těžkou dobu zažil během druhé světové války. Za každý český film musel natočit dva filmy německé, což mu pochopitelně nebylo po chuti. Jinou možnost ale neměl, a pokud se chtěl u filmu udržet, bylo zkrátka třeba dělat, co se mu nařídilo. V těchto časech režisér propadl alkoholu. Častokrát se kvůli jeho opilosti muselo rušit i natáčení.
Mezi jeho nejznámější díla patří filmy jako Tři vejce do skla, Eva tropí hlouposti, Hotel Modrá hvězda nebo například pohádka Princezna se zlatou hvězdou.
Zdroje: dvojka.rozhlas.cz, Aha!, Krajské listy