Problémy s natáčením Nemocnice na kraji města: Těhotná Šafránková málem pohřbila celý seriál
Naše maminky, tatínkové i babičky seděli jak přikovaní k televizním obrazovkám, když se v podvečer vysílala jejich oblíbená Nemocnice na kraji města. Dramatický seriál z nemocničního prostředí natočil režisér Jaroslav Dudek a po velkém úspěchu se z domácího vysílání dostal až do Německa. Z Nemocnice na kraji města se stala legenda české kinematografie a dočkala se celkem 46 dílů.
Oblíbený seriál se nakonec prodal do několika evropských zemí, v Německu běžel pod názvem Das Krankenhaus am Rande der Stadt. Herečka Eliška Balzerová získala za roli lékařky Alžběty Čeňkové prestižní cenu Bambi, a to za nejlepší ženskou roli. Bylo to právě Německo, které si následně vyžádalo dotočení dalších dílů. Seriál se pak dostal i do Spojených států, kde byl na ambasádě vysílán lidem, kteří toužili pracovat v Československu.
Těhotnou Šafránkovou nahradila Balzerová
Role mladé lékařky Čeňkové byla původně nabídnuta Libuši Šafránkové. Ta by si tak v seriálu zahrála po boku svého manžela Josefa Abrháma. Populární herečka se však této role musela vzdát. Byla těhotná a každým dnem měla rodit. Scénář byl přitom vyloženě psaný Libuši na míru. „Dlouho se přemýšlelo, kdo by doktorku Čeňkovou mohl hrát, ale nakonec se manžel s Jardou Dudkem dohodli, že do role obsadí Elišku Balzerovou,“ řekla v rozhovoru pro Blesk.cz Magdalena Dietlová, manželka scenáristy Jaroslava Dietla.
Režisér Dudek křičel po hercích
Natáčení seriálu provázelo několik dalších problémů. Dle samotného Josefa Abrháma byl totiž režisér Nemocnice na kraji města Jaroslav Dudek cholerický a často na herce křičel. Vztek si měl údajně vybít i na Josefovi samotném. „Jednou jsem měl dialog s panem Vinklářem, tedy doktorem Cvachem. A díval jsem se do papíru na stole. A režisér začal křičet: Vy neumíte text? Já jsem mu odpověděl: Ne, já jen úřaduju,“ vzpomínal Abrhám.
Podle herce bylo natáčení složité a Dudek vyžadoval po všech hercích precizně odvedenou práci. Natáčelo se denně od čtrnácti do osmnácti hodin, a to bylo pro mnohé herce skutečné náročné. Sami totiž souběžně hráli v divadlech a točili další filmy. Režisér se ale podle Abrháma s nikým nepáral.
Úmrtí Karla Högera
Protože herec Karel Höger během natáčení Nemocnice na kraji města zemřel, musely být všechny scény s ním přetočeny novým představitelem primáře Sovy. Role připadla herci Ladislavu Chudíkovi. Jedna scéna s Högerem však v seriálu zůstala. Na konci epizody nazvané Setkání totiž odjíždí primář Sova svým moskvičem zpět do Týniště. Tam jedoucí auto zabírá kamera zvenčí zezadu. V této scéně není vidět, kdo řídí, a že tím řidičem je právě Karel Höger. Byla to jedna z mála scén, kterou ještě Höger stihl natočit a režisér ji tam z piety a úcty k herci ponechal.
Scény s Chudíkem se navíc již nepřetáčely na původním místě v interiéru mostecké nemocnice, ale ve studiu Barrandov. V seriálu ale jako vzpomínku na město můžeme vidět auta s registrační značkou Mostecka.
Zajímavé také je, že když Höger roli primáře Sovy přijímal, žertem se režiséra zeptal, co by dělal, kdyby během natáčení zemřel. Pro mnohé z přítomných to byl poté šok ze zásahu osudu, že si možná herec svou smrt nevědomky přivolal.
Čunderlíkové se postava sestřičky nehrála zrovna dobře
Andrea Čunderlíková se dnes herectví nevěnuje, ale na natáčení Nemocnice na kraji města vzpomíná ráda. Původně v seriálu vůbec hrát neměla. Plánovala totiž s manželem odjet na dlouho dovolenou a věnovat se tam studiu angličtiny. Režisér byl ale přesvědčený, že právě Andrea bude v roli cudné sestřičky Iny dokonalá, a přesvědčil ji, aby se natáčení nakonec zúčastnila.
Postava sestřičky se ale herečce nehrála příliš dobře. Její role měla být spíše tichá, introvertní a Andrea byla pravým opakem. Problém měla i s obsáhlým scénářem. Musela se učit spoustu textů a na rozdíl od ostatních kolegů měla za úkol hrát hlavně výrazově. V pokračování Nemocnice nazvaném Nové osudy si už Andrea dlouze nezahrála. Tvůrci nechali její postavu zemřít. Přitom scénář k tomuto pokračování už herečku bavil podstatně víc než ten první.
Zdroje: blesk.cz, blesk.cz/clanky, csfd.cz, medium.seznam.cz