Představitelka laskavých babiček Terezie Brzková: Udavačka plná zloby, která přímo nesnášela děti
Zazářila jako laskavá babička ze stejnojmenného filmu, za život ztvárnila nespočet rolí a diváci ji milovali. Herečka Terezie Brzková se narodila už za Rakouska-Uherska a dožila se úžasných 91 let. Málokdo ale ví, jaká byla ve skutečnosti – udavačka plná zloby, která přímo nesnášela děti.
V době mládí Terezie Brzkové, která se narodila 11. ledna 1875 v Kolíně, byla televize nápadem z říše snů. Přesto měla ale herectví v genech. Její otec byl majitelem kočovné divadelní společnosti a ona i její tři sestry Otýlie Beníšková, Marie Spurná a Hana Vojtová se staly známými a úspěšnými herečkami.
Sama Brzková ve svých 40 letech patřila k nejzářivějším hvězdám v Národním divadle. Ale teprve po jejím odchodu do důchodu přišla ta pravá sláva – televizní.
Nadšená komunistka Brzková
Kdyby ji neobjevili filmaři, mohl její pozdní život vypadat úplně jinak. Ale Terezie Brzková ve svém důchodovém věku nastoupila k filmu. Hrála po boku největších filmových hvězd první republiky včetně Vlasty Buriana a Adiny Mandlové a role starších žen a babiček jí dokonale sedly. Její nejslavnější, ve snímku Babička, přišla v roce 1940. Odtud si ji každý z nás pamatuje dodnes.
Faktem ale je, že v osobním životě Brzková nebyla až tak mírná, laskavá a milující. Proslýchá se, že například Vlastu Buriana doslova nenáviděla, a to i když si spolu párkrát zahráli. V zákulisí spolu ale nemluvili a Brzková mu zazlívala, že spolupracoval za 2. světové války s nacisty (z čehož se později zpovídal komunistům a ti ho viny nakonec zprostili).
Brzková ale byla zatvrzelou komunistkou a nenechala si to vymluvit. Celkově s ní prý nebylo lehké pořízení, byla zarputilá a často chladná. Jen tak někoho si k tělu nepustila a pro sprosté slovo nešla daleko. A to ani vůči dětem.
„Vůbec neměla ráda děti. Když se točila Babička nebo jiné filmy, řvala na ně o pauzách: Parchanti, táhněte už. Pořád tu otravujete a člověk nemá chvíli klidu,“ řekla později pro inStory.cz žena, která ji osobně znala.
Z laskavé Babičky udavačkou
Když se vysloví její jméno, vzpomenou si znalci filmů na laskavou babičku kořenářku z pohádky Byl jednou jeden král Jana Wericha, Kouzelný dům Otakara Vávry nebo milou stařenku z pohádky Princezna se zlatou hvězdou. Tam všude z Brzkové přímo sálala láska a dobro. Ale jen před kamerou.
Zemřela v roce 1966, takže zažila nejtužší období komunismu v Československu. A ačkoliv to nebylo nikdy prokázáno a neexistují žádné důkazy, proslýchá se, že Terezie Brzková v té době spolupracovala se Státní bezpečností a udávala. A to i své nejbližší a herecké kolegy. Zejména v 50. letech přitom stačilo málo a leckdo pro pár slov přišel o práci, skončil v pracovním táboře – nebo nedejbože na popravišti.
O vztahu oddané komunistky a komunistické strany zatím nejsou žádné důkazy. Ale lidé z jejího okolí často pod rouškou anonymity tvrdili, že neváhala a „napráskala“ kvůli maličkosti ledaskoho. Třeba i jen proto, že si nerozuměli na place. „Ke komunistům měla blízko. Dost tomu věřila,“ potvrdila paní Ludmila pro inStory.cz.
Na druhou stranu, tyto spekulace se objevily až po její smrti. Možná proto šlo jen o pomluvy a pozdní pomstu vynikající herečce, která měla úžasný talent – ale jakožto člověk nebyla příliš vstřícná. A kvůli své komplikovanosti si nadělala víc nepřátel než přátel.
Paradoxem je, že její vnučka Ivana se provdala za slavného exilového spisovatele Pavla Tigrida a emigrovala s ním. Poprvé ji při útěku chytili a 3 měsíce strávila ve vězení v Praze na Pankráci. Napodruhé se jí za jejím mužem do západního Německa povedlo utéct.
Zdroje: vlasta.cz, seznam.medium.cz, instory.cz
