Zmizení operní zpěvačky Věry Urieové zůstává nadále záhadou. Její vrah už se však trestu obávat nemusí

Záhada kolem zmizení operní zpěvačky Věry Urieové v roce 1974 stále nedává spát mnoha lidem. Legendární případ je i po padesáti letech stále plný otazníků. Je možné, že Věra skutečně emigrovala do Rakouska, jak tvrdil její tehdejší partner, a nikdy se neozvala své rodině ani přátelům? Nebo je pravda daleko děsivější a její tělo leží zakopané pod rododendronem v zahradě její branické vily?

Nezodpovězené otázky kolem zmizení Věry Urieové se před lety snažil odhalit mimo jiné také reportér Stanislav Motl v cyklu ČT Stopy, fakta, tajemství.

Osudná jízda tramvají

Když operní zpěvačka pražského Národního divadla Věra Urieová nastoupila večer po představení do tramvaje číslo 17 směřující na Braník, bylo krátce po půl jedenácté. Spolu s ní jela její kolegyně Jana Kostelecká, která neměla ani tušení, že vidí svou přítelkyni naposledy. Na Věru měl na zastávce údajně čekat její partner, se kterým žila v nedávno postavené vile. Zda se s ním skutečně sešla, nebo šla domů sama, to už nikdo nezjistil.

Druhý den Věra nedorazila do práce. Jana měla okamžitě špatné tušení a kontaktovala policii. Mluvila také s Věřiným partnerem Zdeňkem, který tvrdil, že Věra emigrovala do Rakouska, kde se starala o nemocného bratra. Toto vysvětlení se ale zdálo pochybné jak Janě, tak i policii.

Vyšetřování, které následovalo, mělo od začátku mnoho nedostatků. Kniha „Ztracené stopy“ od Miroslava Kučery a Jana Stacha připomíná, že řidič tramvaje byl vyslechnut příliš pozdě a nepodařilo se zjistit všechny cestující, kteří s Věrou v osudný večer jeli. A co její partner? Byl skutečně na místě? Pokud ne, tak proč?

Tragický osud krásné zpěvačky

Věře Urieové bylo v době jejího zmizení 49 let, ale vypadala sotva na čtyřicet. Atraktivní, vzdělaná žena, která plynně mluvila několika světovými jazyky, byla díky svému pobytu v Rakousku a dědictví finančně zabezpečená, což mnohé muže lákalo. Věra tak měla v životě bohužel smůlu na partnery, kteří často zneužívali její dobrotu.

Věřin partner, stavební technik Zdeněk, tvrdil Janě i tehdejším vyšetřovatelům, že Věra měla pozdě v noci telefonát z Rakouska, načež brzy ráno vstala a odjela. Snažil se všechny navést na myšlenku možné emigrace kvůli bratrovi, který byl v Rakousku od roku 1948. Byl to nesmysl, protože Věra se o svého nemocného bratra Mirka zcela oficiálně starala a dojížděla za ním a neměla k emigraci důvod. A navíc…sourozenec byl v té době již po smrti. Zemřel 21. května 1971!

Přátelé zmizelé ale mají jasno – Věru měl zavraždit právě její tehdejší partner Zdeněk a mrtvolu po činu zahrabat na zahradě jejich dvougenerační vily v díře po rododendronu. Podezřelé bylo ostatně i jeho následné chování.

Měl pan Zdeněk všechny za takové hlupáky, kteří by si neověřili, že bratr Věry je již zesnulý? Jedním z vyšetřovaných byl tehdejší ředitel Národního divadla Praha Přemysl Kočí. Po zmizení Věry kolovaly „zaručené zprávy“, že je zazděná ve výklenku ND nebo že byla zabetonována v základech sauny při večírku funkcionářů. Bylo provedeno důkladné šetření a žádné tělo se v prostorách divadla nenašlo.

Jednou z mnoha záhad jsou bezpochyby klíče od domu

Zdeněk tvrdil, že od zámku jejich vily existovaly pouze dva klíče (vyrobené na zakázku italskou firmou a u nás tehdy vzácný typ) a že jeden si Věra vzala při odjezdu z domu. Jak je možné, že po čase policie oba klíče objevila u pana Zdeňka a on to neuměl vysvětlit? Stejně jako to, proč prodal záhy po zmizení partnerky její piano, které bylo velmi cenné a Věra ho potřebovala pro své povolání. Jako by dobře věděl, že si na něj Věra už nikdy nezahraje.

Vyšetřování okolností záhadného zmizení Věry Urieové nic nepřineslo. Časem byla prohlášena za mrtvou. Zdeněk zdědil veškerý majetek včetně pozemků a tuzexového konta. Velmi pozdě se přihlásil svědek, pan Sochor, který vypověděl, že onu osudnou noc jel se svým autem kolem Věřina domu a viděl tam muže, kteří vykopávali obrovský rododendron v předzahrádce. Ráno byl ale zpět na svém místě, čehož byly důkazem fotografie policie, která je na místě bydliště zajišťovala.

Je možné, že jsou ostatky zmizelé pěvkyně celé roky bez povšimnutí zakopány pod keřem v bezprostřední blízkosti její vily? A proč dodnes nikdo nevzal lopatu a zahradu vily pořádně neprozkoumal? Protože pravděpodobný pachatel v ní údajně stále přebývá.

I když policie případ znovu otevřela, nedokázala najít dostatek důkazů. Záhadné zmizení zůstává nevyřešené, a přestože vrah pravděpodobně stále žije, žádný trest mu nehrozí. Případ je totiž dávno promlčený a Věra Urieová zůstává navždy ztracenou hvězdou operní scény.

Osud Věry Urieové se tak zařadil mezi největší záhady české historie a nadále jím zůstává.

zdroje: ahaonline.cz, spkcz.cz, ct24.ceskatelevize.cz