Za stovky milionů se natočil totální propadák. To se může stát jen v Česku
I v Česku se občas podaří natočit film za stovky milionů. O to větší je pak divácké očekávání. V případě snímku Tmavomodrý svět režiséra Jana Svěráka šlo ovšem o jeden z největších filmových propadáků. Dle českých diváků by to mohl být docela slušný válečný film, jenže co ta přemíra milostných linek? Podle některých dalších fanoušků Svěrákových filmů je Tmavomodrý svět zkrátka až moc „americký“. A to je škoda!
Jan Svěrák chtěl dokonce svůj velkofilm původně natočit v angličtině. Nakonec ale usoudil, že humor jeho tatínka, Zdeňka Svěráka, který film napsal, se jen tak snadno přeložit nedá. Proto se nakonec natočil v češtině. Film obsahuje téměř 200 trikových záběrů a natáčel se celkem 102 dní. Snímek se stal jedním z nejdražších filmů české kinematografie. V mnoha scénách šlo doslova o život. Ondřej Vetchý (představitel Franty Slámy) šel například do vody s tak těžkou výstrojí, že se s ní málem utopil. Proč byl ale Tmavomodrý svět s tak hvězdným obsazením pro stovky diváků téměř propadák?
Natáčelo se přímo ve vodách kanálu La Manche
Tmavomodrý svět je rozhodně Svěrákův největší a nejdražší velkofilm. Na jeho natočení měl k dispozici rozpočet 260 milionů korun. Film byl tak drahý i kvůli tomu, že se při natáčení používaly skutečné historické stíhačky, které pilotovali zkušení piloti. Ti kvůli natáčení přilétali na místo až z Velké Británie. Jedna z nejdražších scén pak byla ta, kdy stíhačka nalétá na vlak s nákladem benzínu. Jen tato jedna scéna stála Svěráka víc než natočení celého filmu Kolja.
Mnohé scény se rovněž odehrávaly ve vodách kanálu La Manche. Natáčelo se ale také v Praze, Olomouci i v Šilheřovicích. V celém filmu hraje 25 reálných modelů letadel a na natáčení celou dobu dohlíželi skuteční váleční piloti.
Podle kritiků film nezasáhl srdce diváka
Kdybychom se měli zaměřit na recenze Tmavomodrého světa, najdeme samozřejmě i spoustu pozitivních reakcí. Nicméně někteří filmoví odborníci film hodnotí tak, že je sice bravurně zvládnutý a natočený, má ale problém s tím zasáhnout blíže divákovo srdce. Nemusí údajně v běžném divákovi probudit silnější emoce a vzbudit v něm větší, intenzivnější zážitek z filmu.
Tmavomodrý svět se nakonec dočkal mnohých ocenění a česká filmová akademie ho dokonce vyslala jako svého zástupce v kategorii Nejlepší cizojazyčný film na ceny Oscar. V zahraničí se však bohužel nedostal ani do užšího výběru.
Podle historika Jiřího Rajlicha je snímek „instantní polévka, ze které je těžko od žaludku“ a úspěch neslavil ani ve Velké Británii, a to i přesto, že právě Velká Británie film koprodukovala.
Chtěli jsme, aby náš film o pilotech byl krásný, i když v něm bude také válka a smrt, řekl Svěrák
Divákům z hodnotitelského webu CSFD.cz na velkofilmu Tmavomodrý svět nejvíce vadilo hlavně to, že v něm bylo až příliš milostných zápletek a romantických linií. Uživatel s přezdívkou Grootelu napsal: „V podstatě remake Nebeských jezdců a i když bez „studenta“, tak příběhově mě to absolutně nechytlo.“ Doplnil ho uživatel JsemPohodlný: „Zdeněk Svěrák tenhle typ scénářů prostě psát neumí. Když srovnám Tmavomodrý svět s Vratnými lahvemi, je to okamžitě jasné. Film hodnotit nebudu.“ Jiný divák zase napsal: „To se může stát jen v Česku. Tolik peněz a taková slátanina.“
Diváci by pak podle hodnocení uvítali, kdyby byl film opravdu z větší části založený na válečné tematice. Přáli by si v něm víc pilotů, války, politiky – nikoliv další romantický trojúhelník. Za nejhorší pak označili scény s klavírem, které podle diváků do válečného filmu absolutně nepatří.
Jan Svěrák si ale za svým filmem dodnes stojí. Tmavomodrý svět natočil proto, že sám chová úctu k válečným hrdinům a pilotům. Právě pomocí historek některých z nich si byl jistý, že natočí skutečně reálný válečný film. Hned na začátku si Jan společně se svým otcem Zdeňkem řekli, že natočí film o dvou kamarádech, jakožto učiteli a jeho studentovi.
Posléze si řekli, že by bylo fajn narušit jejich vztah příchodem krásné ženy. Tmavomodrý svět je velkolepou podívanou pro mnohé z nás. Jak se říká, sto lidí – sto chutí. Jak se film líbí vám? Ohodnoťte jej jako ve škole známkou 1–5 v diskuzi pod článkem.
Zdroje: csfd.cz, ceskatelevize.cz, wikipedia.org, ceskenoviny.cz
