Nejhorší pohádky, které Češi stále pouští dokola svým dětem. Vyhněte se jim obloukem, jinak dětem totálně zničíte psychiku

Zapnete televizi a hned na vás vyskočí nějaká ta vražda, podvod nebo jiná krutost. A co teprve dětské pořady? Ty se v tomhle směru v posledních letech moc neliší! Místo roztomilých postaviček a zpívajících zvířátek na nás číhají agresivní postavičky s nulovou morálkou a slovní zásoba, která by se hodila spíš do putyky, než do dětského pokoje.

Volba správného televizního programu pro naše ratolesti je důležitější, než si možná myslíme. Je to jako s jídlem – cpete-li do nich jenom sladkosti a fastfood, brzy se to projeví na jejich zdraví. A u televize je to stejné, jenom s tím rozdílem, že následky se projeví na jejich psychice a chování.

Dopad na psychiku

Děti jsou nesmírně vnímavé a jejich mozek se stále vyvíjí. Nemají ještě plně vyvinutou schopnost rozlišovat mezi realitou a fikcí, zvláště mladší děti. Proto když vidí agresivní chování v televizi, mohou ho vnímat jako normální součást života. A co je horší, mohou ho začít napodobovat.

Když jsou naši nejmenší pravidelně vystaveni agresivnímu obsahu, hrozí, že ho začnou vnímat jako běžnou součást života. To s sebou nese řadu rizik: Zaprvé, děti mohou vůči násilí otrnout. To, co by je dříve šokovalo, je nechá naprosto chladnými. Zadruhé, agrese se může stát jejich primárním řešením problémů. „Když to funguje v televizi, proč ne v reálném životě?“

Paradoxně nadměrná expozice násilí může vést k přehnanému strachu z okolního světa. Dítě si může myslet, že za každým rohem číhá nebezpečí. A co je možná nejhorší – může to narušit jejich schopnost empatie. Vcítit se do pocitů druhých? To je pro ně poté španělská vesnice.

Až čtvrtina dětí má problémy s mluvením

Dalším alarmujícím problémem, který se v dnešní době čím dál více rozmáhá, je fakt, že děti přestávají mluvit. Naše ratolesti, které by měly vesele štěbetat a osvojovat si tak přirozeně jazyk, místo toho zarytě mlčí.

A není divu. Vždyť od rána do večera civí na televizní obrazovku nebo tablet, kde na ně místo mámy a táty mluví nějaké kreslené postavičky. Statistika mluví jasně, zatímco před třiceti lety měla problémy s řečí jen hrstka dětí, dnes je to už alarmujících 25 procent předškoláků! Každé čtvrté dítě má problém se vyjádřit, používat správná slova a tvořit věty.

TIP: Mlsáte u televize? Pokud ano, můžete přibrat za jeden film až půl kila! 

Jak rozpoznat špatný dětský pořad?

Prvním alarmujícím příznakem je nadměrné zobrazování násilí. Pokud se na obrazovce neustále objevují rvačky, výbuchy a krvavé scény, je načase zpozornět. Děti nasávají vše, co vidí a slyší, a násilí v pořadech může vést k agresivnímu chování v reálném životě. 

Dalším varovným signálem jsou nevhodné vzory chování. Sledujte, jak se chovají postavy v pořadu. Jsou drzé, sprosté, nerespektují autority? Pokud ano, vypněte to. Pozor také na přehnaně vtíravé „skryté“ reklamy. Někteří tvůrci dětských pořadů neváhají zneužít nevinnosti malých diváků a cpou jim pod nos nejnovější hračky a sladkosti.

V neposlední řadě si všímejte, zda pořad podporuje stereotypy a předsudky. Jsou dívčí postavy zobrazovány jako slabé a pasivní? Mají různé rasy a etnika vždy podřadné role? Takové pořady mohou v dětech zakořenit zkreslené vnímání světa.

Buďte ostražití a pečlivě vybírejte, na co vaše dítka koukají. Neváhejte sáhnout po vypínači, když se na obrazovce objeví něco podezřelého. Investujte raději do kvalitních a prověřených pořadů, které rozvíjejí dětskou fantazii a podporují hodnoty jako přátelství a respekt.

Egypt odsuzuje populárního Toma a Jerryho

Podle Salaha Abdela Sadeka, předsedy egyptské státní informační služby, nesou Tom a Jerry svůj díl viny na vzestupu extremismu na Blízkém východě. Šokující obvinění, řeknete si. Ale zamysleme se nad tím hlouběji. Co vidíme v každé epizodě? Kočku a myš, které se neustále perou, mlátí se po hlavě pánvemi, střílejí po sobě z pistolí a vyhazují se do vzduchu dynamitem. A to vše s úsměvem na tváři, jako by to byla ta nejnormálnější věc na světě.

Malí diváci si podvědomě ukládají obrazy z televize hluboko do mozku. „Když Jerry hodí Tomovi na hlavu kovadlinu, je to přece legrace,“ říkají si. „Když Tom vystřelí Jerrymu hlaveň dynamitu přímo pod zadek, nic se mu nestane, maximálně mu trošku zčerná kožich.“ Jenže v reálném světě to takhle nefunguje.

Zdroj: Autor, aktualne.cz, idnes.cz, Kristýna Kuchtová: Projevy agrese v pohádkách a jejich vnímání dětmi předškolního věku