Omýváte kuřecí maso? Děláte nebezpečnou chybu, která vás může ohrozit na životě

K nejoblíbenějším druhům masa v České republice patří kuřecí. To má sice skvělou výživovou hodnotu, je poměrně cenově dostupné, lehké na přípravu a dá se z něj vykouzlit řada vynikajících pokrmů, jeho konzumace s sebou ale nese i velká zdravotní rizika.

Drůbež je pro svůj nižší obsah tuku obecně považována za zdravější alternativu k tučnému vepřovému či červenému masu obecně. U Čechů je pak mnohonásobně vyhledávanější než třeba ryby, které obsahují pro zdraví důležité omega-3 mastné kyseliny.

Průměrně nám skončí drůbeží maso na talíři několikrát do týdne, a to v nejrůznějších podobách. Přes jeho dostupnost s sebou ale nese, jak už jsme zmínili, i určitá rizika. Klíčový je hlavně způsob jeho přípravy. Syrové kuřecí maso v sobě může mít zárodky nebezpečných bakterií. Mezi ty nejznámější patří Salmonella a Campylobacter.

Vaření může skončit katastrofou

Campylobacter způsobuje takzvanou kampylobakteriózu, která svým průběhem připomíná salmonelózu. Nemocní ovšem většinou nezvrací, přítomny jsou u nich spíše krvavé průjmy s příměsí hlenu. Příznaky mohou trvat dva dny až týden a během rekonvalescence se nedoporučuje konzumace tuků či jednoduchých cukrů.

Mezi zdroje nákazy salmonelózou patří i vajíčka. Nejtypičtějšími příznaky jsou průjmy a zvracení. Riziko přenosu z člověka na člověka je naštěstí jen malé. Léčba spočívá v opětovném zavodnění organismu, kdy se pijí minerálky či nejrůznější rehydratační roztoky. Někdy je dokonce potřeba i infuze. V některých případech je nutné podávat speciální léky a antibiotika.

Salmonella může být navíc přítomna i v mase, které už prošlo hygienickou kontrolou. Požití bakteriemi kontaminovaného masa způsobuje výše popsané či jiné gastrointestinální potíže. Ve vážnějších případech dochází i k dehydrataci organismu či k septickému šoku. Takový případ se ostatně v Čechách už odehrál.

Jednalo se o fitness trenérku Terezu Šauer, která si při přípravě vývaru poranila prst. Skrze záděru se jí do těla dostaly bakterie. Bolesti břicha vystřídaly hlubší problémy, trenérce začaly selhávat ledviny, přestala jí pracovat střeva, dostala zánět pobřišnice a infekce se dostala i do plic. Kdyby nebylo včasné pomoci lékařů a velké dávky štěstí, mohla zemřít. Případ byl vysoce medializován, přesto se o rizicích spojených s neodbornou prací s masem příliš nemluví.

Ve Spojených státech amerických přitom dochází ročně k tisícům otrav a v roce 2018 na následky septického šoku po konzumaci nedostatečně tepelně zpracovaného kuřete zemřela jedna žena.

Jak na správnou přípravu

Maso tedy zásadně nikdy neoplachujeme. Přestože můžeme mít pocit, že tím potravinu očistíme od krve a případných bakterií, není tomu tak. Naopak, můžeme nechtěně kontaminovat kuchyňskou linku a další předměty bakteriemi.

Kuřecí má mít ideálně i svoje vlastní prkénko, na které pak už nepatří potraviny, které neprochází tepelnou úpravou, jako například zelenina. To samé platí i o nožích – jedním krájíme kuřecí, druhým například brambory či cibuli.

Ideální je pak tento postup dodržovat při každé přípravě a mít tak jedno speciální prkénko na maso a jedno na zeleninu, stejně tak i nože. Kuchyňské náčiní, které přišlo do styku se syrovou surovinou, pak nestačí pouze opláchnout vodou, ideální je umýt jej při vysoké teplotě v myčce.

Maso by také mělo být dopečené, tedy zpracováno alespoň při pětasedmdesáti stupních Celsia. Uvařený pokrm následně skladujme v lednici a zkonzumujme jej ideálně do tří dnů. Případně můžeme hotové jídlo zamrazit, abychom prodloužili jeho trvanlivost. Pokud si pak takovou večeři či oběd ohříváme, musíme dbát na to, aby se maso zahřálo rovnoměrně a za vysoké teploty, která ničí zbylé bakterie.

Zdroje: zeny.iprima.cz, euc.cz, khsstc.cz