Pozor, mění se čas: Změna vás může pořádně rozhodit. Nezapomeňte si posunout hodinky

O víkendu nás čeká změna času, konkrétně přechod z letního na standardní (zimní) čas. V neděli 29. října ve 3:00 ráno se hodiny posunou o jednu hodinu zpět na 2:00. Tento každoroční rituál nás vrací k „přirozenějšímu“ času, kdy je ráno dříve světlo a večer se rychleji stmívá. Co tato změna znamená, jak ovlivňuje lidský organismus a proč je stále předmětem kontroverzí?

Prvotním účelem změny času bylo využití denního světla a úspora energie. Myšlenka letního času byla poprvé navržena Benjaminem Franklinem v 18. století jako způsob, jak ušetřit svíčky, ale skutečná realizace přišla až během první světové války. Letní čas byl zaveden v mnoha zemích kvůli energetickým úsporám a byl opětovně přijat během druhé světové války.

Letní čas byl v českých zemích poprvé zaveden v letech 1915 a 1916. Vrátil se za druhé světové války v roce 1940 a trval do roku 1949. Potřetí si Češi začali posouvat hodinky v roce 1979, důvodem byla tuhá zima a ropná krize. Do poloviny 90. let trval v Česku letní čas půl roku. Od roku 1996 se Česká republika připojila ke zvyklostem Evropské unie a časový posun trvá sedm měsíců.

Zastánci změny času tvrdí, že úspory energie stále hrají roli, i když v dnešní době je tento efekt sporný. Moderní studie naznačují, že úspory jsou minimální, a mnozí odborníci považují energetické argumenty za přežité.

Jak změna času ovlivňuje náš organismus?

Přechod na zimní čas znamená, že „získáme“ jednu hodinu spánku navíc, což je obecně vnímáno podstatně pozitivněji než jarní přechod na letní čas, který nám spánek o hodinu zkrátí. I přesto má tato změna vliv na náš vnitřní biorytmus, což může způsobit některé zdravotní obtíže.

Lidský organismus se řídí tzv. cirkadiánními rytmy, které jsou založeny na střídání světla a tmy. Náhlá změna v těchto rytmech může mít vliv na produkci hormonů, jako je melatonin, který ovlivňuje spánek. I když se hodina rozdílu zdá malá, může způsobit obtíže se spánkem, sníženou koncentrací, podrážděností a celkovou únavou. Některé studie dokonce naznačují, že změna času může údajně zvýšit riziko srdečních infarktů nebo dopravních nehod.

Dlouhodobé zdravotní dopady

Existují argumenty proti změně času, které poukazují na dlouhodobé negativní dopady na zdraví. Některé studie naznačují, že lidé mají tendenci během letního času trávit méně času venku a více času před obrazovkami, což může negativně ovlivnit jejich fyzické a duševní zdraví. Zimní čas naopak umožňuje lepší využití ranního světla, což může mít pozitivní vliv na náladu a energii.

Změna času může také narušit spánkové návyky. Chronický nedostatek kvalitního spánku může vést k problémům jako jsou obezita, cukrovka, deprese nebo oslabení imunitního systému.

Ekonomické a společenské důsledky

Přechod na zimní čas může mít i ekonomické důsledky. Někteří odborníci tvrdí, že změna času narušuje pracovní produktivitu a zvyšuje riziko pracovních úrazů. Firmy mohou také čelit vyšším nákladům spojeným s úpravou pracovních harmonogramů.

V posledních letech se stále více diskutuje o zrušení změny času. V roce 2018 Evropská komise navrhla, aby se sezónní střídání času zrušilo, a každá země si zvolila, zda chce trvale zůstat u letního, nebo zimního času.

Podle původních plánů se měl čas v roce 2021 ve státech Evropské unie měnit naposledy. Kvůli pandemii covidu-19 i tomu, že se členské státy nedokázaly dohodnout na tom, který čas bude platit trvale, se však tato otázka odsunula na neurčito. Změna času tak zatím stále trvá.

Ať už se rozhodneme pro trvalý letní, nebo zimní čas, důležité je uvědomit si, že změna času ovlivňuje naše zdraví i společenský život. Při přechodu na zimní čas je dobré se snažit respektovat své tělo, dodržovat pravidelný spánkový režim a dbát na dostatek denního světla, které pomáhá regulovat biorytmy.

zdroje: 1, 1