Totální trapas: Těchto 5 slov Češi říkají každý den, ale málokdo je vyslovuje správně

Ačkoliv si to mnoho z nás neuvědomuje, chyby ve výslovnosti jsou u rodilých mluvčích češtiny poměrně častým jevem. I když jsme od útlého dětství obklopeni mateřským jazykem a denně ho používáme v komunikaci s ostatními, některá slova nám zkrátka dělají problémy. Není se ale čemu divit – čeština je známá svou složitostí a množstvím pravidel, která se navíc často mění v závislosti na kontextu.

Vezměme si například cizí slova, která se do našeho jazyka dostala relativně nedávno. Mnohdy si nejsme jisti, jak je správně vyslovovat, a tak se uchylujeme k počeštěné verzi výslovnosti. Jenže často se stává, že se nám do úst vloudí chybička a místo správné výslovnosti se dopouštíme trapných přeřeků.

Ani slova domácího původu pro nás ale nejsou vždy procházkou růžovým sadem. Některá z nich jsou natolik složitá, že nám dělají problémy i po letech používání.

1. Potenciální vs. potencionální

Slovo „potenciální“ označuje něco, co má skrytou schopnost nebo možnost se rozvinout či uskutečnit. Jedná se o přídavné jméno odvozené od podstatného jména „potenciál“, které vyjadřuje souhrn všech schopností, možností a výkonnosti nějakého systému, osoby nebo věci. Potenciální zákazník je tedy někdo, kdo se může stát skutečným zákazníkem, pokud se naplní určité předpoklady.

Zvláštní tvar „potencionální“ je dle Ústavu pro jazyk český přípustný (příklady: potenciální řešení; potenciální energie), avšak řidší.

Příklad použití v běžné řeči:

„Náš nový produkt má potenciální dosah na tisíce zákazníků po celé zemi.“
„Objevili jsme potenciální léčbu této dosud neléčitelné nemoci.“

2. Eventuálně vs. eventuelně

Příslovce „eventuálně“ vyjadřuje nějakou možnost, alternativu nebo podmíněnost. Jeho význam se dá nahradit spojením „v případě potřeby“ nebo „za určitých okolností“. Eventuálně tedy něco uděláme, pokud nastanou specifické podmínky nebo okolnosti.
Nesprávný, ale často slýchaný tvar je „eventuelně“.

Příklady správného použití:

„Pokud vyrazíme na výlet brzy ráno, eventuálně se můžeme cestou stavit na snídani.“
„Naše firma eventuálně přijme další zaměstnance, záleží na vývoji zakázek.“

3. Bizarní vs. bizardní

Přídavné jméno „bizarní“ popisuje něco zvláštního, podivného, neobvyklého až groteskního. Bizarní může být něčí chování, oblečení, umělecké dílo apod., které vybočuje z běžných norem a konvencí. Bizarnost je opakem normálnosti a obyčejnosti.

Chybná podoba slova, na kterou často narazíme, je „bizardní“. Pravděpodobně si tam lidé přidali ono „d“, aby se jim slovo lépe vyslovovalo.

Příklady použití v kontextu:

„Její nejnovější kolekce šatů je v bizarním stylu.“
„Prozradil nám několik bizarních detailů ze svého soukromí.“

4. Spontánní vs. spontální

Slovo „spontánní“ vystihuje něco bezprostředního, co děláme bez dlouhého rozmýšlení a plánování. Spontánní reakce přichází přirozeně a nenásilně jako bezprostřední odezva na podnět. Spontánnost je opakem řízenosti a plánovitosti.
Špatná, leč v běžné mluvě občas slyšená varianta je „spontální“. Chybující zaměňují správné „nní“ na konci slova za nesprávné „lní“.

Příklady užití slova v běžné řeči:

„Spontánní výlet do neznáma byl nejlepší zážitek z celé dovolené.“
„Dav propukl ve spontánní jásot, když vstřelil rozhodující gól.“

5. Frustrace vs. flustrace

Pojem „frustrace“ označuje psychický stav zklamání a neuspokojení z nenaplněných potřeb, cílů a přání. Frustrace vzniká, když naše snahy opakovaně narážejí na nepřekonatelné překážky. Dlouhodobá frustrace může vyústit ve vztek, apatii nebo depresi.

Nesprávná výslovnost i pravopis je „flustrace“. Písmeno „r“ se nezaměňuje za „l“, byť to tak někteří chybující i vyslovují.

Příklady použití termínu v běžné mluvě:

„Frustrace z neúspěchu ho donutila změnit zaměstnání.“
„Děti zažívají frustraci, když se jim nedaří složit složitější skládačku.“

Zdroj: Autor, c3prague.com, mujlife.cz, ujc.cz