Na spropitné zapomeňte. V těchto zemích byste mohli způsobit skandál
Spropitné neboli dýško. Většina lidí, kteří chodí pravidelně jíst do restaurací nebo navštěvují podniky ať kvůli pracovním, přátelským či rodinným schůzkám, je zvyklá na to, že příjemnou a ochotnou obsluhu, dobré jídlo nebo pití ocení spropitným neboli dýškem. Ale pozor, rozhodně se nejedná o celosvětový standard. Pojďte se s námi společně podívat, jak funguje zpropitné za našimi hranicemi.
Dýško má dlouhou a bohatou historii a dle některých zdrojů se ho nezdráhali používat už staří Římané. Ovšem moderní spropitné, v angličtině též označované jako tip, se zrodilo v 16. století, kde jinde než v kulturně a technicky pokrokové Anglii. V prvopočátcích však bylo bráno spíš jako jakýsi úplatek za to, že dostanete lepší služby nebo jídlo.
Jak to máme s dýškem u nás v Česku
Češi moc dobře vědí, že spropitné u nás není závazným vymahatelným pravidlem, ale pouze slušným zvykem, kdy se jako hosté snažíte ocenit schopnou obsluhu a kvalitní sortiment nabízeného jídla a pití.
Jaká výše dýška je ideální? Inu, v tom nepanuje úplně jednotný názor. Někdo se spoléhá na jednoduchou metodu 10 % z utracené částky. Je to výše, která vás nezruinuje, obsluhu potěší a nikoho neurazíte. Spropitné ve výši 10–15 % je obvyklé ve většině zemí, takže s ním nikde neuděláte společenské faux pas. Ovšem dejte pozor na podniky, které mají dýško již automaticky započítané v ceně služeb a další poplatek od vás už neočekávají.
Mnoho lidí však 10% výši ignoruje a jednoduše dává spropitné tak, aby výsledná utracená částka byla zaokrouhlená, a obsluha tak nemusela vracet drobné peníze. Žádná doporučená nebo ustálená norma na to však není, lidé tak jednají většinou dle svého momentálního rozpoložení, případně zajetých zvyklostí. Jsou samozřejmě hosté, kteří spropitné ignorují úplně, a také ti, kteří svým tipem vysoce převyšují obvyklých 10 %.
V jakých zemích byste dýškem způsobili pořádné pozdvižení?
Ve většině zemí světa jsou lidé poskytující služby za finanční ocenění v podobě spropitného opravdu vděční, a je to i pro ně velmi motivační záležitost. Ovšem existují země, kde byste dýškem nejen způsobili trapas, ale doslova se postarali o skandál, kterým byste smrtelně urazili veškerý personál. Mezi dvě opravdu ortodoxní země v tomto ohledu nesporně patří Japonsko a Čína. Mentality lidí z obou zemí jsou nastaveny tak, že jejich práce je povinnost a vykonávají ji podle svého nejlepšího vědomí a svědomí. Tím, že byste jim dali spropitné, by měli pocit, že jsou za svoji práci nedostatečně placeni, a to je pro ně urážka.
I v Evropě jsou země, kde dýško neočekávají, protože zaměstnanci v oborech týkajících se hotelnictví, pohostinství a služeb obecně berou velice dobrý plat. Jde typicky o severské země, tedy Dánsko, Norsko nebo Švédsko. Mimo dobré platové ohodnocení je tu v lidech zakořeněna rovnost – a dýškem byste mohli dát najevo, že vaše úmysly nejsou spravedlivé, že se je snažíte uplácet apod.
Absolutním opakem je Kanada a USA, kde berou lidé v gastro odvětvích tak malou mzdu, že tipy mají na jejich celkovém výdělku opravdu lví podíl. Lidé tu jsou tedy zvyklí na vysoká dýška, která se pohybují i nad hranicí 20 % z utracené částky. I nespokojení zákazníci dýško dávají automaticky, v takovém případě je však jeho výše menší, přibližně okolo 10 %. Dýška jsou tu absolutně automatická a skandál byste způsobili tím, kdybyste ho obsluze nedali.
Ať už se vydáte za dobrodružstvím kamkoliv po světě, určitě si vždy zjistěte, jak to chodí s dýšky v dané zemi. Jednak abyste nezpůsobili společenskou ostudu, ale i proto, že v mnoha destinacích jsou tipy opravdu velkou položkou celkového rozpočtu, do něhož se při dovolené či pracovní cestě chcete vejít.
zdroje: novinky.cz, apetitonline.cz, reflex.cz