Nejčastější slovní vycpávky, které Češi nevědomky používají. Shazují projev a působí hloupě
Slovní vycpávky nám poskytují při vyjadřování prostor, abychom si mohli rozmyslet, co a jak vlastně chceme říct. Čas od času nějakou z nich používá snad každý. Pozor ale na jejich nadužívání. Mohli byste kvůli tomu vypadat hloupě.
Používáme je během běžných mluvených projevů jak v práci, tak i v konverzaci s našimi přáteli. Slovní vycpávky, známé také jako slovní vata či slovní plevel, se nám derou z úst hlavně v situacích, kdy se snažíme něco sdělit, ale nevíme přesně jak. Hledáme správná slova, vhodně zvolené výrazy, nebo zkrátka přemýšlíme. Právě v tu chvíli nám slovní vycpávky dopřávají čas, kdy si můžeme všechno promyslet, aniž bychom mlčeli.
Jejich používání se prakticky nikdo nevyhne. Dokonce ani ten nejlepší řečník. Je ale potřeba je používat s mírou. Pokud za každým druhým slovem používáme „prostě” nebo „hele”, nejenže působíme, jako že vlastně vůbec nevíme, co chceme říct, ale také může být pro druhou stranu extrémně vyčerpávající nás poslouchat.
Jaké slovní vycpávky používáme při mluvení vůbec nejčastěji a co o nás mohou vypovídat?
Každopádně
Slovo „každopádně” rádi používají hlavně manažeři či lidé na vedoucích pozicích, aby před svými podřízenými vypadali důležitě a odhodlaně. V drtivé většině případů to má ale naprosto opačný efekt. Jejich sdělení kvůli tomu působí poněkud neseriózně a nepřiměřeně vážně.
Pořád jde totiž jen o slovní vatu. „Každopádně” nepřidá vašemu sdělení žádnou váhu navíc. Naopak může vyvolat dojem, že tak úplně nevíte, o čem vlastně mluvíte.
Prostě
„Prostě” patří mezi ty vůbec nejvyužívanější slovní vycpávky. Spíše se s ním setkáváme během přátelského rozhovoru, ve kterém vás za jeho nadužívání asi nikdo jen tak kárat nebude a nebude se na vás dívat ani nijak podivně.
Rozhodně byste se však měli jeho používání vyvarovat ve vážnějších rozhovorech se zaměstnavatelem nebo například na přepážce na poště. Jeho vyslovováním se spíše shazujete a na okolí působíte, že vůbec nevíte, co chcete říct, a vyslovováním slova „prostě” se snažíte situaci zamaskovat.
Víš co
Slovní vycpávky, jako „víš co“ nebo „víš jak,“ jsou běžnou součástí neformálních rozhovorů. Používají se často zcela automaticky, aniž by si to mluvčí uvědomil, a slouží spíše jako výplň nebo snaha získat čas na promyšlení další věty. Jenže celé sdělení pak ztrácí svou sílu a jeho význam degraduje. Ubírá na přesnosti, srozumitelnosti i vážnosti, takže věty působí, jako by byly zahaleny v mlze, a posluchač může mít problém pochopit, co přesně měl mluvčí na mysli.
Jakoby
„Jakoby“ je slovní vycpávka, která v běžné řeči často působí zbytečně a někdy až hloupě. Místo jasného vyjádření naznačuje nejistotu – je to „jakoby“ pravda, nebo doopravdy? Nadměrné používání tohoto slova může působit neupřímně. Věty pak ztrácejí na důvěryhodnosti i srozumitelnosti. Většina lidí ho používá, aniž by si uvědomovali, že tím oslabují své sdělení a zanechávají dojem, že si nejsou jistí tím, co vlastně říkají.
Normálně
Řada lidí začíná svou větu slovem „normálně”. Chtějí tak dát důraz na své sdělení, které se pak ale poněkud ztrácí. Co vlastně znamená slovo „normálně”? Pro každého je normálnost něčím úplně jiným. Tato vycpávka tedy postrádá jakýkoliv význam a věty pak akorát úplně zbytečně natahuje.
„Normálně si představ…” zkuste příště nahradit jen „Představ si…”. Věta bude působit přirozeněji a také jí dáte úplně jiný rozměr.
De facto
Stále častěji slyšíme v mluveném projevu také slovo „de facto”. Pochází z latiny a znamená „ve skutečnosti” nebo „doopravdy”. Jeho používání je ale v drtivé většině případů naprosto zbytečné. Leckdy jej pak používají lidé proto, aby před ostatními zněli inteligentněji. Pokud ovšem slovo použijete hned několikrát během jediné konverzace, bude to mít přesně opačný efekt.
Zdroje: cesky.radio.cz, odprezentuj.cz, medium.seznam.cz
