První adventní neděle se blíží: Zapalte svíčku ve správný čas. Kdo to poruší, riskuje

Jistě moc dobře víme, že každá svíce na adventním věnci má svůj význam. Věděli jste, že jich pospolu můžeme zapálit i pět? Nejčastěji však o adventu zapalujeme čtyři svíce, a to postupně s každou nadcházející nedělí do Štědrého dne. Každá svíčka má své vlastní jméno, svůj význam a v ideálním případě i barvu.

S přicházející první adventní nedělí zapalujeme první svíčku na adventním věnci. Právě tato tradice mnoha lidem pomáhá alespoň na chvíli zapomenout na předvánoční stres a užívat si příjemnou sváteční atmosféru. Chceme-li zapátrat po historii vzniku adventního věnce, tak počátky prvního věnce najdeme v roce 1839. Tehdy se městský pastor Johan Hinrich Wichern rozhodl, že dětem v sirotčinci vyrobí jakousi pomůcku, která by jim pomáhala odpočítávat dny do Vánoc. Věnec postavil z obyčejného dřevěného kola od vozu. Na vnější stranu připevnil devatenáct červených svíček a doprostřed zasadil čtyři bílé. S dětmi pak postupně zapaloval červené svíčky po všechny všední dny v prosinci. Bílou svíčku pak pastor společně s dětmi zapaloval o nedělích.

První svíčka značí naději, druhá mír

Ve světě existují ohledně zapalování svíček na adventním věnci jistá pravidla. První svíčka se jmenuje Naděje a odkazuje na první, tedy železnou neděli. Druhá svíčka má název Mír. Správně ji zapalujeme na druhou, bronzovou adventní neděli proti směru hodinových ručiček. Na třetí neděli, stříbrnou, se pak zapaluje svíčka jménem Přátelství a na poslední neděli, zlatou, je zapalována svíčka zvaná Láska. Ta by měla být podle tradice vždy růžové barvy. Kdysi se uprostřed věnce nacházela ještě pátá svíce. Byla bílé barvy a měla symbolizovat Ježíše. Lidé ji pak zapalovali o Štědrém večeru po západu slunce.

Proč svíce zapalujeme proti směru hodinových ručiček?

Čtyři svíce na věnci symbolizují Ježíšův kříž. Každá strana musí ukazovat na jednu světovou stranu – sever, západ, východ a jih. Podle křesťanské víry to znamená, že Kristus takto žehná všem koutům své země. Důležité je pak především správně postupně zapálit svíčky. Zapalovat se musí vždy proti směru hodinových ručiček. Pokud to porušíte, traduje se, že si přinesete do domu smůlu.

Zapalování svíček proti směru hodin nám podle pověr také ukazuje, jak postupně přibývá světla v temnotě. Správně si tak tedy připomínáme, že o Vánocích světlo přemáhá tmu. Je třeba si uvědomit, že zapalování svíček proti směru hodinových ručiček je hlavně symbolickým gestem. Samotný způsob zapalování nemá vliv na samotnou symboliku adventního období, která spočívá v přípravě na Vánoce a sváteční radosti.

Barvou adventu je fialová

Hlavní barvou adventu je vždy fialová. Symbolizuje čekání a naději. Adventní věnec by tak měl být složený zejména z fialových svíček, kdy ta poslední může být nahrazená svíčkou růžovou, vyznačující lásku. Jinak je to však u protestanské církve. Protestanti si totiž na věnec zasazují výhradně červené a modré svíce. Důležité je opatřit svíčky bezpečnostními kalíšky, abychom je mohli o adventu bez problému zapálit a nemuseli se bát, že nám věnec na místě shoří. Ideální je také věnec postavit na talíř nebo na porcelánovou mísu. To vše čistě z bezpečnostních důvodů.

Česká republika patří mezi nejvíc ateistické země na světě. V boha u nás věří 20 % populace. I když patří Vánoce mezi křesťanské svátky, slaví je většina Čechů, a to bez ohledu na své náboženské vyznání. Vyplatí se však znát alespoň základy liturgie a kulturní zvyklosti. Jistě se ale všichni lidé shodují na tom, že hlubším smyslem Vánoc je zejména naděje. Věřící i nevěřící pak svátky vnímají jako příležitost setkat se s širší rodinou a přáteli.

Zdroje: dumazahrada.cz, novinky.cz, toprecepty.cz