Tohle je smutná realita: 6 stravovacích hříchů, které Čechy řadí mezi nejtlustší v Evropě

Češi patří mezi rekordmany. Řadíme se mezi jedny z nejméně zdravých národů v Evropě. „Vděčíme“ za to těžkému jídelníčku, tučné stravě a do jisté míry i kultuře dojídání nebo sladkostí ke kávě.

V Evropě najdeme jak státy, které se pyšní nejkvalitnějšími jídelníčky na světě, tak také země, ve kterých je pojem „zdravá strava“ div ne sprostým slovem. Mezi nejzdravější státy Evropy patří Španělsko, Itálie a Řecko, které si zakládají na středomořské stravě. Ta obsahuje ryby, ořechy, olivový olej a čerstvé suroviny, ve kterých hraje prim zelenina.

Zmínit musíme i Francii, jež vyniká svým pomalým stolováním a klade velký důraz na kvalitu potravin, nebo Švédsko, kde se preferují lehká jídla a celozrnné potraviny.

Mezi naopak nejméně zdravé země Evropy se řadí Maďarsko, jež miluje klobásky, dále potom Polsko, ve kterém si lidé libují ve sladkostech, Británie, která se nijak netají svou oblibou ve fast foodu, či Rumunsko, kde lidé mnohdy nekonzumují dostatek zeleniny. A právě Česko patří mezi nejméně zdravé státy Evropy také, dokonce jim kraluje.

Velké porce

Češi velká jídla prostě milují. Typický oběd v restauraci musí za vysokou cenu také dobře vypadat. Dobře znamená pro typického Čecha plný talíř knedlíků s omáčkou. Velikosti porcí jsou ale většinou opravdu zbytečné. Jedna taková by v jiných státech vyšla možná na dvě nebo na tři.

Čím více jídla máme na talíři, tím více jej sníme, přestože už nejsme hladoví. V naší kultuře se navíc velmi dbá na dojídání. Děti pak bývají trestány za to, když na talíři nechají například nesnězené maso.

Sůl

Češi konzumují také velké množství soli, což je spojeno s rizikem vysokého krevního tlaku a srdečních chorob. Obecně se doporučuje maximálně pět gramů soli denně, což odpovídá asi jedné čajové lžičce. Tuto hranici ale Češi bez problémů překračují rovnou několikanásobně.

Jen do polévky často přijde více než ona čajová lžička. Nesmíme přitom zapomínat ani na potraviny, které konzumujeme, aniž bychom je dosolovali, například na chléb či na sýry, které v sobě už sůl obsahují.

Smažené jídlo

Pokud nesmí na typickém českém stole něco chybět, pak jsou to smažená jídla, tedy řízky nebo typický smažák. Ty však obsahují vysoký podíl nasycených tuků, které zvyšují hladinu cholesterolu a zároveň riziko srdečně-cévních onemocnění.

V Evropě patříme zároveň k největším konzumentům tučného vepřového masa, které mnoho kultur vůbec nejí. Bůček rozhodně zdravý není, stejně tak ani slanina, přesto si Češi červené maso nebo smažené pokrmy dopřávají prakticky na denním pořádku a bez výčitek.

Kafíčko a sladká tečka

K snídani slaninku, k obědu řízek a na svačinu nějakou tu sladkost, samozřejmě s kávičkou, to je prostě už česká klasika. Problém je ale v tom, že kromě konzumace těžkých, mastných a kaloricky vydatných jídel přijímáme ještě vysoký obsah cukru ve formě takto nezdravých svačin.

Mnoho lidí si přitom neumí představit odpolední kávu bez nějaké sladké tečky. V Japonsku se při jídle pije zelený čaj, v Itálii se po jídle podává espresso bez mléka.

Češi však milují „kafčo“ s dortíkem nebo sušenkou. Dětem pak dávají sladkosti za odměnu, čímž v nich jen pěstují závislost na cukru. Namísto toho ořechy, zelenina, ovoce nebo luštěniny jsou v mnoha domácnostech považovány prakticky za sprosté slovo.

Nepravidelnost

Mnoho Čechů také nedodržuje pravidelnost stravy. Jistě, přerušovaný půst je skvělý a funguje třeba na hubnutí. My Češi ale máme sklony dělat spíše opak a jíme prakticky pořád. Pokud však do sebe neustále něco ládujeme či sem tam uzobáváme, zvyšujeme si tím neustále hladinu krevního cukru.

Abychom ji udrželi stabilní, měli bychom jíst jen párkrát za den, a to kvalitní stravu, která nám nevystřelí krevní cukr příliš vysoko. Zvláště maminky pak mají sklon ochutnávat například během vaření nebo uzobávat to, co dávají dětem. Když dítěti ukuchtěný oběd nechutná, nabídne se mu za chvilku něco jiného, například sladkost. Také to je samozřejmě špatně.

Maso a pečivo

Již jsme zmínili oblibu vepřového. Maso ale milují Češi obecně a převyšují tak doporučené množství jeho konzumace. Jedí velké množství červeného a zpracovaného masa a uzenin, které jsou spojeny s vyšším rizikem rakoviny a různých kardiovaskulárních onemocnění. Není přitom vůbec potřeba cpát se jím několikrát denně.

Kromě toho jsme také zemí chleba, buchet a housek. Pečivo sice může být součástí zdravého jídelníčku, málokdo z nás se ale vzdá bílého rohlíku ve prospěch kvalitního žitného nebo kváskového chleba. Co ale ostatní obiloviny, jako například pohanka? Ta je daleko zdravější, v mnoha domácnostech se však nekonzumuje vůbec.

Správný jídelníček má být pestrý, vyvážený a pravidelný. Rozhodně to neznamená, že byste měli ze dne na den přestat jíst všechno maso nebo pečivo. Je však dobré zamyslet se nad tím, kolik zeleniny, vlákniny, ovoce, celozrnných potravin, luštěnin a ořechů či semínek konzumujete a jestli ve vaší stravě nepřevládají naopak nezdravé tuky a cukry, které vedou k obezitě a nejrůznějším onemocněním.

Zdroje: expats.cz, indepenent.co.uk