Proč je tolik Nováků a Svobodů? Takto vznikala nejčastější česká příjmení

Děti mohou rodičům vyčítat ledacos, včetně nevhodně zvoleného křestního jména. Jenže za příjmení nemohou ani rodiče. Některá z těchto jmen jsou u nás dosti typická. U mnohých vás přitom zřejmě překvapí, jak vlastně vznikla.

Příjmení tak, jak je známe dnes, vznikala od 14. do 18. století, a to nejprve u šlechty. Tehdy se ovšem nazývala příjmí a nebyla dědičná. Často se tedy měnila. Jejich dědičnost (po otcovské linii) byla nařízena patentem císaře Josefa II. z roku 1780, který rovněž ukládal povinnost používat příjmení. Postupně se tak ustálila v podobě, která je běžná v současnosti.

„Prapůvodně všechna vlastní jména, a to obojí, tedy křestní i příjmení, byla jména obecná a měla konkrétní obsah, tedy něco znamenala,“ uvedl pro Novinky.cz Vladimír Mates, bohemista, etymolog a onomastik.

Mohlo by vás zajímat: v roce 2016 evidovala databáze Ministerstva vnitra České republiky 412 387 unikátních příjmení. Novější data nejsou kvůli GDPR k dispozici.

Kde se vzali Novákovi a Novotní?

Podíváme-li se na statistiku nejčastějších příjmení v Česku, na prvním místě asi nikoho nepřekvapí Novák/ová. Třetí příčku potom opanují Novotní. Obě příjmení jsou si podobná a vztahují se k adjektivu „nový“. Je tedy patrné, že původně souvisela se stěhováním obyvatel. Používala se tedy ve významech „nový usedlík“ nebo „nový soused“. Zde tedy není třeba hledat složitá vysvětlení.

„Obě příjmení vychází ze slova nový a souvisí se stěhováním obyvatel. Když do vesnice přišel někdo nový, začali mu místní říkat právě Novák nebo Novotný,“ vysvětlil v rozhovoru pro Denik.cz Martin Kotačka, genealog z Filozofické fakulty brněnské Masarykovy univerzity.

Svoboda nemusí být nomen omen

Mezi Novákovými a Novotnými se na druhé příčce nejčastějších příjmení v ČR vyskytují Svobodní. Etymologie tohoto příjemní může být různá. Mohli jej nosit lidé, kteří pocházeli z obce, jež má „svobodu“ v názvu. Především se tak ale zřejmě označovali sedláci nezávislí na vrchnosti či jedinci, kteří se vyplatili z poddanství. Že se ale dané příjmení vždy nevztahuje k nezávislosti, ukazuje např. Ludvík Svoboda. Tento pán sice bojoval za svobodu proti nacismu, v srpnu 1968 se ovšem stal československým prezidentem po Invazi vojsk Varšavské smlouvy.

Také Dvořák souvisí se svobodou

Čtvrté nejčastější příjemní v České republice nosí Dvořákovi. Možná vás překvapí, že má toto slovo přímou souvislost s příjmením předešlým. Nejprve je však nutné uvést, že se odvozuje od substantiva „dvůr“. Dvořák byl tedy hospodář na velké usedlosti, tedy větší svobodný sedlák. Někdy se pro něj ostatně používal i výraz „svobodník“. Musíme doplnit, že podobný význam má příjmení Dvořáčkovi, byť Dvořáček s největší pravděpodobností zase tak velký dvůr nevlastnil.

Co ty, Černý, stojíš vzadu

První pětku nejčastějších českých příjmení uzavírají dle některých zdrojů Černí. Jak se asi dovtípíte, toto označení se původně vztahovalo na osoby s výrazně černými vlasy či vousy, případně s tmavší pletí. Ačkoli se mohlo jednat i o cizince, početnost tohoto příjmení spočívá také ve skutečnosti, že jeho nositelé byli často paliči milířů, kteří vyráběli hnědé uhlí. Černý má tedy nejen souvislost s příjmeními jako Černochovi, Černočtí či Černoškovi, ale třeba také Uhlířovi.

Další běžná česká příjmení

Na závěr se ještě alespoň ve zkratce zaměřme na další česká příjmení, která jsou velmi běžná. Některé jejich významy jsou zjevné, další byste možná vůbec neočekávali.

• U příjmení Procházkovi se nabízí souvislost s procházením se. Mohlo tedy označovat i putujícího řezníka či vandrujícího tovaryše.
• Kučerovi mohou odvozovat své příjmení od někoho, kdo měl bujnou kadeř či kštici. Někdy se ovšem slovo kučera odvozuje i od tatarského „kučur“, tedy kočí.
• Předkové Veselých mohli být veselí, ale také smutní a mohlo jít o ironické označení.
• Horákovi byli lidé z hor či kopcovitého kraje, ale mohli se tak označovat i někteří obyvatelé horní části obce.
• Asi nepřekvapí, že Němcovi byli původně obyvatelé německých zemí, případně šlo o Čechy, kteří na tomto území nějakou dobu pobývali. Příjmení se však mohlo vztahovat i na němé. Jedna z hypotéz ostatně říká, že Němci byli Čechy nazváni Němci kvůli nesrozumitelnosti jazyka. Byli tedy jako němí.

Zdroje: Novinky, Deník, mujRozhlas, Wikipedia