Newton spočítal rok, ve kterém nastane konec světa

Vědec Isaac Newton, který byl nejen vynálezcem zákonů gravitace a pohybu, ale také teologem, jehož výpočty proroctví konce světa fascinují až do dnešního dne. Jeho predikce o možné apokalypse spojuje vědeckou logiku s biblickými texty a vyvolává otázky o vlivu náboženství na jeho vědecké myšlení.

Konec světa byl tématem, které vyvolávalo strach a naději napříč historií lidstva. Od středověkých proroků po vědce, jako byl Isaac Newton, se lidé snaží odhadnout, kdy a jak by mohl nastat tento zásadní moment. Newtonova analýza, založená na hloubkovém studiu Bible, předpovídá, že konec světových dějin by mohl nastat v roce 2060.

Období vědeckého poznání

Isaac Newton žil v období velkých změn. Období, kdy se vědecké poznání začínalo zpochybňovat a realita vědeckého bádání se formovala. Newtonova fascinace vědou, matematikou a filosofií ho vedla k přehodnocení tradičních přesvědčení. Avšak vedle jeho vědeckých aktivit se hluboce zajímal o náboženství a v jeho rukou se spojily obě tyto disciplíny v jedno. Ve své práci se snažil najít místo pro víru v rámci exaktního světa vědeckých zákonů.

V jeho zápisech se objevují odkazy na proroctví z Bible, které vedly Newtona k určitému datu, které by mělo být pro lidstvo osudové. V roce 1704 sepsal výpočty, v nichž odvodil, že konec světa nastane nejdříve za 1260 let od roku 800 n.l., což by vyústilo do roku 2060. Newtonova teologie se však lišila od tradičního vážení lidských hříchů a apokalyptického trestu, spíše akcentovala návrat Krista a nastolení tisícileté vlády míru. 

Zdrojem Newtonových úvah byla především Kniha Danielova, která se v křesťanské tradici považuje za apokalyptický text. V ní se vyskytují mystické časové cykly, které Newton podrobně analyzoval. Například prorocké dny a roky v této knize specifikoval jako časové úseky mezi klíčovými historickými událostmi a nadcházejícím apokalyptickým děním. Newton se také zabýval tím, jak různé časové úseky odpovídají různým historickým obdobím a politickým režimům.

Propojení historie a víry

Apokalyptické vize a předpovědi jsou staré jako lidstvo samotné. Různé kultury a náboženství mají své vlastní verze konce světa, které často úzce souvisejí s událostmi a sociálními změnami dané doby. Například mayský kalendář, který vyhlásil konec světa v roce 2012, přitáhl pozornost a strach mnoha lidí, i když se nakonec ukázalo, že šlo o mylné interpretace. Takové teze, které zahrnují termíny a datování konce světa, často vycházejí z psychologické potřeby nalézt smysl tam, kde se vnímá zmatek a chaos.

Newton totiž nebyl sám, kdo se zabýval předpovědí konce světa. Zatímco on využíval logiku a matematiku, jiní proroci, jako byl Nostradamus nebo Rašíd Chalífa, vnímali svou víru v nadpřirozené znamení a alegorická proroctví. Nostradamus byl například znám svými nejasnými a mystickými verši, které mnozí lidé interpretovali jako předpovědi budoucích událostí, včetně apokalypsy. V jeho práci se nacházely eventuální zmínky o různých datumech, ale nikdy nebyly tak přesné jako Newtonovy kalkulace, které měly v episodě biblické interpretace svůj podklad.

Pro Newtona byl konec světa obrazem nového začátku a v tomto smyslu reflektoval přetrvávající touhu lidstva po spáse a zlepšení života, což se odráží v biblických textech. Jeho pohled na apokalypsu byl v kontrastu s destruktivními apokalyptickými vizemi, které často provázely v rámci náboženských dogmat. Místo destrukce vnímal Newton příslib obnovy a harmonie, což lze chápat spíše jako jeho naději a ideál než jako skutečné predikce o budoucnosti.

Význam Newtonových výpočtů

Newtonovy předpovědi a myšlenky by se daly považovat za významný milník v historii lidského myšlení, neboť propojily náboženskou víru k racionálnímu porozumění. Tím, že aplikoval matematicky založené metody na biblické proroctví, ukázal lidem, že víra a věda se nemusí vylučovat. Naopak, může existovat vzájemná výměna a soulad mezi nimi, což inspiruje filozofické debaty a zkoumání hodnoty obou oblastí lidského vědění.

Strach z konce světa je stále přítomný, posilovaný novými technologiemi, ekologickými katastrofami a geopolitickými napětími. Dnešní prorokové a to od vědců, kteří varují před klimatickými změnami, po filantropy, kteří se snaží šířit osvětu o odpovědnosti k životnímu prostředí, mají o důvody k apokalypse více než dostatek.

Zdroje: E15.cz, Dotyk.cz, Medium.seznam.cz