Tajemství černobylských žab: Co dělají, aby přežily v ozářené zóně?

Od havárie v Černobylské jaderné elektrárně roku 1986 už uplynulo mnoho let. Situace v bezprostřední blízkosti bývalé elektrárny stále není stabilní, byť úroveň radiace nedosahuje takových hodnot, jako tomu bylo před lety. V celé oblasti černobylské vyloučené zóny však žije nespočet divokých zvířat, která nemají jinou možnost než se tím či oním způsobem na tuto existenci adaptovat.

Divoké druhy zvířat v okolí Černobylu už celá léta přitahují výzkumníky z celé řady zemí a institucí. Předmětem výzkumů je především to, jakým způsobem se zvířata adaptují na život v ozářené oblasti. Objevují se mezi nimi zásadnější mutace? Má to nějaký negativní vliv na jejich vývoj během života? Nebo se naopak ukazuje, že příroda se vždy umí efektivně adaptovat na všechno, s čím se potýká?

Situace v Černobylu

Přestože úroveň radiace je v okolí bývalé jaderné elektrárny Černobyl stále vyšší, než aby se mohla nazývat zcela bezpečnou, už dávno není tak dramatická, jak tomu bylo v minulosti. V současné době zbývá jen přibližně deset procent ozáření, které v oblasti figurovalo těsně po havárii. Zároveň ty nejnebezpečnější izotopy již nejsou přítomny. Tento posun umožňuje snadnější výzkum oblasti, což přitahuje řadu výzkumníků.

Celá řada institucí tak vysílá své zástupce, aby zkoumali přírodu v okolí Černobylu, respektive živočišné druhy, které tamní oblast obývají. V minulosti proběhly například výzkumy divokých černobylských koní či prasat, avšak posledních několik let probíhá intenzivní výzkum zaměřený na žáby, konkrétně rosničky východní.

Výzkum žab

Od roku 2016 probíhá intenzivní výzkum černobylských žab, přičemž výzkumníci se vydávají právě do černobylské vyloučené zóny, ale i do dalších oblastí na severu Ukrajiny, kde radiace vysoká není. Každé jaro se tak vědci opakovaně vydávají na výzkum tamních rosniček, aby zjistili, jak se tato zvířata adaptovala na život v ozářeném prostředí. Na jaře totiž probíhá období páření, což vědci využívají, aby odchytávali žáby, které hledají partnery k množení.

Po celá léta pak výzkumníci zkoumají různé aspekty života těchto žab. Jejich morfologii, fyziologii, imunitní systém a tak dále. A výzkum ukázal, že žáby se převážně těší poměrně dlouhým a spokojeným životům, nebezpečné radiaci navzdory. Zároveň se však ukázalo, že žáby z této oblasti si vyvinuly tmavší zbarvení, než jejich protějšky v oblastech, kde radiace není hrozbou. Tato rychlá změna je pak příkladem zrychlené evoluce, pravděpodobně právě v reakci na radiační záření.

Jak žáby stárnou?

Skutečnost, že se černobylské žáby těší zpravidla dobrému zdraví a vysokému věku, výzkumníky poněkud překvapila. Výzkumníci totiž zjistili, že radiace nemá na žáby zdánlivě žádný vliv oproti jejich „zdravým“ protějškům z jiných oblastí. Dožívají se tedy zpravidla stejného věku a ze zdravotního hlediska se neprojevují žádné zásadní problémy, které by mohly kořenit právě v úrovni radiace v oblasti.

Během tří let výzkumu vědci odchytili přibližně dvě stě jedinců, u kterých zkoumali právě jejich zdraví, ale hlavně věk. Nejstarší nalezená žába byla stará devět let. Průměrný věk žab se pak pohyboval mezi třemi a čtyřmi roky života. Mediánový věk žab byl tedy přibližně 3,6 roku, což odpovídá mediánovému věku žab z jiných oblastí. Zvířata si tedy musela vyvinout nějakou adaptaci, která jim umožňuje tlumit negativní účinky radiačního záření.

Melanin jako ochrana

Jak jsme zmínili v jednom z předchozích odstavců, vědci si všimli, že černobylské žáby jsou zpravidla tmavšího zbarvení, než jejich neozářené protějšky. Některé z těchto žab jsou tak tmavé, že jsou téměř černé. Právě tato skutečnost výzkumníky zaujala a rozhodli se prozkoumat, jestli existuje spojitost mezi tímto zbarvením a žabí dlouhověkostí.

Melanin, což je přírodní pigment ovlivňující barvu kůže, se vyskytuje napříč celým živočišným spektrem – i u lidí totiž ovlivňuje barvu kůže. Existuje teorie, že vyšší míra melaninu v kůži může napomáhat odbourávání či blokování radiačního záření, které posléze přes kůži do organismu nepronikne v takové míře, aby byla neúnosná.

I u lidí totiž melanin napomáhá blokovat například sluneční radiaci, což snižuje riziko rakoviny kůže u těch jedinců, jejichž obsah melaninu v kůži je vyšší. A u černobylských žab se toto zbarvení zjevně objevilo v rámci zrychlené evoluce jako nástroj, jak se chránit. Příroda si totiž vždycky poradí.

zdroje: theconversation.com ct24.ceskatelevize.cz prazskyden.cz