Proč je Garfield oranžový? Vědci odhalili genetické tajemství zrzavých koček

Snad každý zná fiktivního obézního, líného a pořádně cynického kocoura Garfielda ze stejnojmenného komiksu. A snad každý si klade otázku, proč je tento nezbedník zrovna oranžový.

Přestože zrzavých kocourů běhá po celém světě dost a dost, vědci donedávna nevěděli, co způsobuje jejich netypickou oranžovou barvu. Vypadá to však, že teď na to konečně kápli.

Nejznámější zrzavý kocour na světě

Garfield patří bezpochyby mezi celosvětově nejznámější zrzavé kočky. Tato hvězda komiksů byla vytvořena Jimem Davisem už v roce 1978 a téměř okamžitě začal líný a věčně hladový kocour bavit svými vtípky i kousky miliony čtenářů. Dostal se dokonce i do animovaných filmů. Vyniká svou oranžovou barvou, díky které je dobře zapamatovatelný. Co však způsobuje tuto netypickou barvu u koček a kočkovitých šelem obecně, bylo dosud záhadou. Nyní to vypadá, že jí vědci přišli na kloub.

Oranžová záhada

Zrzavá barva se u koček vyskytuje nejčastěji, a právě kvůli ní bývá toto čtyřnohé chlupaté zvíře vyhledávaným domácím mazlíčkem. Velmi populární je také díky své roztomilé a roztěkané povaze. Oranžové kočky však nebudí jen náklonnost, ale po dlouhá staletí i fascinaci. Vědci dlouho bádali, než objevili genetickou mutaci, která ovlivňuje barvu kočičí srsti. A jen se tak potvrdilo, že kočky jsou specifická stvoření, jejichž zvláštnost se projevuje v mnoha směrech, pigmentaci nevyjímaje.

Zrzavý gen

Kočky mají mnoho barev a vzorů, přitom jejich paleta barev není tak velká, jak by se na první pohled mohlo zdát. Barvy navíc nejsou dány náhodně, vše řídí geny, genové modifikace, pohlaví a další faktory. Zatímco u ostatních zvířat, a také u lidí, víme, že za zrzavou barvu může „zrzavá mutace“ genu MC1R, který řídí buňky melanocyty uvolňující melanin, u koček je to jinak. Receptor MC1R u nich v tomto případě nehraje roli. Za jejich oranžovou barvu je zodpovědný „oranžový“ gen, tzv. Arhgap36.

Na pohlaví záleží

Pojďme ale hezky popořadě. Stejně jako lidé i kočky dědí od svých rodičů geny, které hrají klíčovou roli při produkci melaninu. Ten dává barvu jejich očím, kůži a srsti. Vyskytuje se ve dvou typech: tzv. eumelanin produkuje černé a hnědé barvy, zatímco feomelanin produkuje žluté a červené odstíny. Každý typ se nachází v párech a ovlivňuje barvu kočičí srsti. Oranžový gen může být u koček ve dvou verzích, a to ve variantě „O“, která podporuje produkci feomelaninu a blokuje produkci eumelaninu, a ve variantě „o“, která naopak podporuje produkci eumelaninu.

Kocouři vítězí

Oranžový gen se váže na pohlaví, nachází se totiž na chromozomu X. Kocouři jsou buď oranžoví, nebo černí, protože mají jen jeden chromozom X, takže když zdědí gen „O“, budou celí oranžoví. Potřebují totiž jen jeden chromozom X s genem „O“. Oproti tomu kočky mají dva chromozomy X, takže gen mohou zdědit gen buď na jednom, nebo obou chromozech. Aby byly celé oranžové, potřebují dvě kopie tohoto genu. Mnohem častěji se tak setkáváme s oranžovými kocoury. Zázvorové či marmeládové kočky, jak se jim někdy říká, jsou proto až z 80 % samci.

Dvoubarevné a tříbarevné kočky

Pokud kočky zdědí gen „O“ jenom na jednom chromozomu, budou mít kombinaci oranžových skvrn. Mohou být dvojbarevné, tedy černé a oranžové, nebo tříbarevné, tedy černé, oranžové a bílé. Tato pestrost se kvůli vázanosti na chromozom X vyskytuje jen u samiček, u samců jen v případech vzácné genetické anomálie, a to když mají chromozomy XXY.  Tříbarevné kočky jsou zastoupeny ve dvou plemenech. Kočky Carey mají tři barvy smíšené a nejsou pro budoucí majitele tak atraktivní, jsou totiž považovány za ošklivější. Mnohem větší oblibě se těší tzv. calicó kočky, které mají barvy dobře diferencované, navíc mohou být i žíhané v barevných zónách. Tříbarevné kočky mají velmi laskavou povahu, jsou hravé, aktivní a v mnoha kulturách se jim dokonce přisuzovali nadpřirozené schopnosti. Věřilo se, že do domu přitahují štěstí a peníze.

Zdroj: theconversation.com, msn.cz, ifauna.cz