Český zázrak. Vešla jsem do obchodu v Japonsku a všude na mě koukala naše pohádková víla
Patří k nejoblíbenějším pohádkám u nás, oslovuje diváky již po několik generací. Snad každý zná něžnou vílu s dlouhými světlými vlasy a květinovým věnečkem na hlavě.
Blondýnka, která se na lesním paloučku zrodila, když se udělala mlha a zafoukal vítr, představuje ztělesnění laskavosti, nevinnosti a přírody. Ukazuje, že i drobné dobré skutky mohou mít velký význam. Snad i proto boduje nejen v Česku, ale i v zahraničí, třeba v Japonsku.
To nejlepší z českých pohádek
Československý animovaný televizní seriál Říkání o víle Amálce vznikl už v roce 1975. Všichni ho dobře známe jako Večerníček, kterému svůj hlas propůjčil Jiří Hrzán. Celkem se natočilo 13 dílů, autorem předlohy je spisovatel Václav Čtvrtek, který obohatil české pohádky i o další dobře známé postavičky. Jmenujme třeba dobrosrdečného loupežníka Rumcajse nebo skřítky rozumbrady Křemílka a Vochomůrky. Jeho dílo patří k tomu nejlepšímu, co se u nás v posledních padesáti letech pro děti zrodilo.
Víla dobrých drobných skutků
Víla Amálka žije v kouzelném lese a pomáhá jeho obyvatelům, jak zvířatům, tak lidem, překonávat nejrůznější problémy. Jednou rakovi, kterému se zašmodrchaly vousy, podruhé mlynáři, kterého chce utopit vodník Kebule, potřetí obrům Ohniváčovi a Hrompacovi, kteří náhle onemocněli. Díky své laskavosti a dobrému srdci bojuje s nespravedlností a ukazuje ostatním správnou cestu. A to přesto, že je křehká a jemná.
Jemná poetika boduje
Pro Čtvrtkovy pohádky je charakteristický hlavně jemný humor, smysl pro spravedlnost a neopakovatelná hra s českým jazykem. V příbězích nechybí poučení, ani apel na hodnoty, jako je přátelství, laskavost a úcta k přírodě. Na popularitě Amálky se výraznou měrou podílel také kreslíř, a zároveň režisér Václav Bedřich. Pohádka tvoří součást zlaté éry československé animace, která se proslavila po celém světě. Kombinuje pastelové barvy, jemnou hudbu a klidné vypravěčské tempo, tím vším se naprosto odlišuje od moderních, akcí a rychlostí překypujících animovaných seriálů. Právě tato poetika oslovuje široké publikum, včetně toho mezinárodního.
Mánie kolem víly Amálky
Dopustit na ni nedají ani v Japonsku. Tamní televize projevila o pohádku zájem v roce 2013. V té době se v laboratořích České televize započala kompletní digitalizace obrazu. Legendární večerníček se tak po více než čtyřech dekádách dočkal původní plnosti – v barvách i zvuku. Díky unikátnímu scanneru došlo také k vyčištění originální zvukové stopy, diváci si ho tak mohou užívat bez zkreslení a šumů.
V Japonsku si pohádku okamžitě zamilovali, k obrazovkám jich přitáhla miliony a Amálka se stala kultovní postavou hlavně u starších dětí. Vypukla doslova mánie, objevovat se začaly nejrůznější předměty s motivem drobné víly s modrýma očima. Ty se prodávají i v největším tokijském obchodě s hračkami a dveře se tam netrhnou. Zájem je obrovský, narazit tady můžete i na DVD s českým Večerníčkem. Amálka má v zemi dokonce i vlastní internetové stránky – na rozdíl od Česka.
Japonci animaci milují – i tu českou
Proč zrovna v Japonsku se seriál těší takové oblibě, se můžeme jen domnívat. Pravdou však je, že země vycházejícího slunce má dlouhou tradici obdivu k animaci. Navíc právě vizuální zpracování Amálky jim připomíná jejich tradiční japonské umění. O japonské slabosti pro české animované filmy a seriály ví i řada dalších našich umělců. Třeba surrealistický filmař, režisér a výtvarník Jan Švankmajer, který se tady proslavil už na přelomu 80. a 90. let minulého století. Kromě klasiků tady ale dostává prostor také současné generace animované tvorby, o kterou je tady rovněž obrovský zájem.
Zdroj: ct24.cz, idnes.cz, archiv.protisedi.cz
