Experti odhalili, v kolik hodin vstávají nejchytřejší lidé. Tohle musíte vědět, než si nastavíte budík
Podle odborníků může právě doba, kdy vstáváte, souviset s úrovní vaší inteligence. Noční sovy často bývají kreativnější, zatímco ranní ptáčata mívají lepší organizaci a kontrolu nad svým časem.
Náš cirkadiánní rytmus neboli vnitřní biologické hodiny se podílí na stavu i fungování těla a výrazně ovlivňují náš výkon. Podle výzkumu provedeného na texaské univerzitě jsou lidé, kteří vstávají dříve, úspěšnější ve škole i v práci. Ukázalo se, že brzké vstávání podporuje produktivitu, zlepšuje koncentraci a pomáhá lépe organizovat čas.
Zoufat však nemusí ani noční sovy, jejich silnou stránkou je kreativita a schopnost rychle reagovat na nastalé změny. Lidé, kteří dlouho ponocují a později vstávají, často lépe řeší problémy.
Existuje nějaká ideální doba, kdy vstávat?
Univerzální čas vstávání, který by vyhovoval všem, neexistuje. Odborníci však doporučují vstávat v souladu s denním světlem. Pro většinu lidí je tak ideální vstávat kolem 6. až 7. hodiny ráno, protože tehdy je hladina kortizolu na vrcholu. V momentě, kdy se probudíme před aktivním vyplavováním kortizolu do krve, jsme unavení po celý den. Kromě toho je důležité spát alespoň sedm hodin denně a nechodit spát příliš pozdě. Nejlepší je každý den chodit spát a vstávat ve stejnou dobu, a to ve všední dny i o víkendu.
„Kvalitní spánek poznáte tak, že vás po ránu nebolí hlava, cítíte se čerství, vyspalí, jste schopni nastoupit do plné pracovní aktivity,“ uvedl pro Český rozhlas MUDr. Vratislav Sedlák.
Ráno využijte několik minut k nastartování těla a mysli
Po probuzení se protáhněte, anebo se věnujte krátké meditaci. Zvýšíte tím hladinu energie a zlepšíte soustředění. Nejen ve chvíli, kdy nemůžete spát, omezte večerní používání elektronických zařízení. Modré světlo, které tato zařízení vyzařují, totiž narušuje produkci melatoninu, tedy hormonu, bez kterého se kvalitní spánek neobejde. Zkuste si raději před spaním přečíst kus knihy nebo poslouchejte hudbu. Přirozeně podpořit spánek můžete také konzumací potravin, jako jsou ovesné vločky, banány či mandle.
Vliv spánkového režimu na míru inteligence
Paměť a schopnost učení ovlivňuje jak délka spánku, tak jeho kvalita. Bylo dokázáno, že jedince, kteří chodí spát později a spí nepravidelně, často postihne pokles kognitivních funkcí. Výhodou, kterou mají lidé, kteří vstávají dříve, je, že jejich denní režim lépe odpovídá společenským požadavkům, například pracovní době. Díky tomu si mohou lépe plánovat a organizovat své aktivity. Zatímco logické myšlení je tak připisované spíše ranním ptáčatům, kreativní myšlení bývá spojované s lidmi, kteří jsou aktivní v noci. Noční sovy jsou intuitivnější a přizpůsobivější.
Nejdůležitější je najít režim, který odpovídá vašim potřebám
Pokud jste ranní ptáče, využijte dopoledne na nejnáročnější úkoly. Naopak nočním sovám prospívá, jak je patrné, práce či studium v pozdních hodinách, kdy mají nejvíce energie. Kreativní lidé prý obvykle dlouho ponocují. Důležité je však mezi vším najít rovnováhu. Spíše než doba, kdy vstáváte a kdy chodíte spát, je důležitá kvalita a délka spánku. Pokud každý den spíte jen pár hodin, činnost mozek bude postupně upadat.
„Existuje celá řada studií, které ukazují, že ‚noční sovy‘ mají negativní metabolické důsledky. Lidé, kteří chodí později spát, mají často vyšší spotřebu cukrů, tuků, vede to u nich k obezitě. Takže nejde jen o psychické poruchy. Ti lidé jsou také častěji ohroženi kardiovaskulárními onemocněními, infarktem myokardu a tak dále,“ dodal k problematice v rozhovoru pro Český rozhlas vedoucí Spánkového centra Fakultní nemocnice U svaté Anny v Brně.
Zdroje: yourtango.com, healthline.com, hradec.rozhlas.cz, plus.rozhlas.cz, pmc.ncbi.nlm.nih.gov
