Kolja získal Oscara, ale chyby unikly i filmové akademii! Tenhle kouzelný rohlík vás dostane
České filmové klenoty, které baví diváky už celá desetiletí. Málokdo si umí představit Vánoce bez Pelíšků, komedie odehrávající se době normalizace. Oscarová komedie Kolja dojímá příběhem o přátelství starého mládence a malého chlapce. A Samotáři sledují život sedmi lidí v devadesátých let.
Ačkoliv zmíněné filmy patří k tomu nejlepšímu, co česká kinematografie nabízí, také v nich najdeme chyby, kterých si běžný divák možná nevšimne.
Když se kameramani omylem dostanou na scénu
Pelíšky jsou doslova nabité hláškami, které zlidověly, a scénami, jež dokážeme citovat nazpaměť. Přesto se i do této skvostné komedie vloudilo několik chyb, které možná při sledování přehlédnete, ale jakmile je jednou uvidíte, už je nepřehlédnete. Asi nejviditelnější technický přešlap se odehrává během štědrovečerní večeře u Krausových. V levém horním rohu obrazu se mihne rameno člena filmového štábu s mikrofonem.
Zajímavý detail najdeme také ve scéně s Gagarinovým plakátem. Když Bohouš Šebek sundává synovi plakát z nástěnky, má na sobě hnědý svetr, ale v následující scéně, kdy ho trhá, je už jen v bílé košili. Tenhle kostýmní přešlap vznikl nejspíš při natáčení scény v různých dnech.
Další zajímavá chyba je k vidění během scény s vánočním stromkem. Když Jindřich Kraus vykukuje s vánočním stromkem z balkonu a následně ho opírá o zeď, můžeme si všimnout ruky člena štábu, která stromek přidržuje. Stromek se totiž neopíral o opravdovou zeď, ale o provizorní příčku, za kterou se schovával filmový štáb Pelíšků. Štáb proto stromek přidržel, aby nespadl a nenarušil zbytečně natáčení.
Kolja a moderní automobily v socialistické Praze
V oscarovém snímku Kolja se objevuje několik věcí, které prozrazují, že film vznikl v 90. letech. Nejvýraznější chybou je přítomnost typu automobilů, které v roce 1989 ještě nemohly existovat. Když František Louka odjíždí s Koljou v trabantu z kina, můžeme na silnici zahlédnout Ford Escort Mark VI, který se v té době ještě nevyráběl.
Pozorným divákům neunikla ani Žižkovská televizní věž, která se nad Prahou tyčí v celé své kráse. V roce 1989, kdy se film odehrává,͏ byla ale teprve ve výstavbě. Dokončená byla Žižkovská věž až v roce͏ 1992. Stejně tak stanice metra Českomoravská, která se ve filmu͏ objevuje, byla tehdy teprve rozestavěná. Zajímavý je͏ tak͏é fakt, že se Zdeněk Svěrák musel kvůli roli Františka Louky naučit základy hry na violoncello. I͏ ͏když v͏e filmu vidíme jen krátké záběry jeho hry, strávil několik měsíců těžkým tréninkem, aby držení hudebního nás͏troje͏ vypadalo co nejpřirozeněji.
Ve filmu jsou i další malé͏ chyby. Když je František͏ v krematoriu, je ͏slyšet hudba celého͏ orchestru,͏ i když žádní hudebníci ve skutečnosti nehrají. Poz͏o͏rní diváci si také všimli, ͏že když jde František domů po schodech, ukusuje z rohlíku. Ten je ale v dalším záběru opět celý.
Bez chyb se neobešel ani film Samotáři
Nejnovější z trojice filmů, Samotáři, obsahuje také několik přešlapů. Asi nejviditelnější chyba je ve scéně s Hankou, která jde v dešti za Vesnou. Když ji najde v baru, má však kabát úplně suchý. Viditelné jsou i chyby v návaznosti záběrů, které jsou častým problémem filmů natáčených po částech v různých dnech. Další zajímavý detail se týká rozhlasové scény. Když Petr pustí nahrávku Hančina kašle, kontrolka „On Air“ téměř okamžitě zhasne, což znamená, že vlastně nikdo nemohl nahrávku slyšet. Zajímavostí je, že většina herců byla v době natáčení prakticky neznámá. Pro Jiřího Macháčka to byla první velká filmová role, stejně jako pro Ivana Trojana. Díky „Samotářům“ se v současné době jedná o oblíbené a vyhledávané herce.
Zdroje: kinobox.cz, csfd.cz, magazin.aktualne.cz
