Hádanka pro fajnšmekry: Který slavný herec vzal Dádu Patrasovou do Paříže? Budete jí závidět
Milovaná „teta Dáda“ prošla pozoruhodnou proměnou. Dříve, než se Dagmar Patrasová stala ͏hvězdou televize, vypadal její život úplně jinak. Málokdo ví, že za její pozdější slávou je hlavně láska k umění, ͏kterou zdědila po rodičích. A navíc také mnoho hodin strávených v ͏hudebních a tanečních skupinách.
Dagmar Patrasová se v roce 1956 narodila do umělecké rodiny docenta AMU a zpěvačky filharmonického sboru. Od malička tak byla vedená k umění. Již během dětství se zúčastnila několika televizních pořadů. Pravidelně chodila do sboru a dramatického kroužku a dělala ͏sportovní gymnastiku. ͏Během studia na konzervatoři se učila hrát na klavír a͏ kytaru. Byla talentovaná v mnoha směrech.
„Rodiče mě vychovávali ke skromnosti a kladli mi na srdce, abych se nikdy nad nikoho nepovyšovala,“ vzpomíná dnes Patrasová na své začátky. I když později okouzlila celý národ, sama se nikdy za žádnou krásku nepovažovala.
Průlom v kariéře přišel v osmnácti letech
Na konkurz do divadla Semafor se dostala díky přímluvě režiséra Jiřího Menzela, který ji vidě͏l v͏e filmu „Třicet ͏panen a Pythahgoras“. Divadlo prý milovala odjakživa a písně Šlitra i Suchého si vždy zpívala.
͏Angažmá v Semaforu, které dostala, jí prý dalo více než celé studium na konzervatoři. Vzpomíná na něj jako ͏na nejkrásnější období svého života. První role, kterou v divadle měla, byla ošetřovatelka Chloe v dramatu Sladký͏ život blázna Vincka. ͏Na prknech divadla strávila úctyhodných více než čtrnáct let. Setkání s ͏Jiřím Suchým po͏važuje za nejdůležitější okamžik své kariéry. V jejích hereckých začátcích ji pomáhal jak profesně, tak lidsky.
„Třicet panen a Pythagoras“
V prvním filmu, ve kterém účinkovala, tedy v „Třicet panen a Pythagoras“ se do povědomí diváků dostala jak díky svému hereckému talentu, tak díky ikonickému účesu. Maminka ji vždycky vlasy hodně stříhala, proto si je následně nechala na truc nekontrolovaně růst. Poté musela účes změnit několikrát kvůli rolím, které hrála, ale diváci už ji poznávali tak jako tak.
V 80. letech se Dáda Patrasová stala ženským symbolem, který se vypracoval dokonce až k setkání s legendárním Alainem Delonem, který ji pozval na večeři v Paříži. Dodnes prý vzpomíná na to, jak srkal ústřice a během toho na ni koukal tím svým okouzlujícím pohledem. Ještě větším výstupem z komfortní zóny pro Patrasovou bylo natáčení filmu „Návštěvníci“ (1983), kde se na několik okamžiků ukázala v celé své kráse, jak ji Bůh stvořil.
Cesta k dětským srdcím
Zatímco v 80. letech byla symbolem ženskosti, další desetiletí přinesla nečekaný zvrat. Felix Slováček přišel s nápadem, který změnil její kariéru, a to natočit desku písniček pro děti. A tak se z filmové hvězdy stala „teta Dáda“, kterou děti dodnes milují. Jelikož byl úspěch opravdu velký, rozhodla se v tvorbě pro děti aktivně pokračovat. Moderovala různé dětské pořady, tancovala, a hlavně zpívala chytlavé dětské písně, jako je „Chytila jsem na pasece žížalu“. Její písničky dnes zpívají děti těch, kteří ji kdysi obdivovali jako hereckou hvězdu.
Stárnutí bere s nadhledem
Podle Dády je stárnutí přirozené a čas plyne přesně tak, jak má. Hraní ani tvorbě pro děti se již ve svých 68 letech ale nevěnuje. Opravdu jen příležitostně se někde objeví. I přes spoustu problémů, které plnily titulky bulvárů po mnoho let, žije se svým manželem Felixem Slováčkem. Doma má prý plno vzpomínek na svoji kariéru, od obrazů s Karlem Gottem až po sbírku mušlí, které si přivezla z pevnosti Boyard. Na té se zúčastnila soutěže, když jí bylo 61 let.
Zdroje: magazin.aktualne.cz, lidovky.cz, prozeny.cz
