Žádné vitamíny, ani minerály. Nejchytřejší národ světa jí denně tuto sladkost
Mnozí z nás jistě mají rádi čokoládu. Pro některé se stala určitou neřestí, jejíž konzumace jim dopřává nemalou rozkoš. V posledních dekádách se však vědci zaměřovali i na to, jestli je konzumace čokolády pro člověka skutečně prospěšná. Na první pohled se může zdát, že tomu tak není. Vždyť ne nadarmo si spojujeme nadměrnou konzumaci čokolády s nadváhou a špatným stavem chrupu. Má však i pozitivní účinky?
Jsou lidé, kteří na čokoládu nedají dopustit a jsou na ní takřka závislí. Zároveň však řada těchto lidí netrpí žádnými zjevnými zdravotními postiženími a obecně se těší poměrně dobrému fyzickému stavu. Spolu se stavem fyzickým však řada těchto lidí vykazuje i dobrý psychický stav. Čokoláda pro ně může být zdrojem potěšení a radosti například po náročném dni. Existují však vědecky podložené důkazy, které by toto obhajovaly?
Čokoláda a síla flavanolů
Dle některých studií může skutečně konzumace čokolády alespoň jednou za týden zvýšit kognitivní schopnosti lidského mozku. V minulosti byla čokoláda užívána jako lék na celou řadu neduhů, ať už šlo o horečky, dětské průjmy či „ženské problémy“. V minulosti však proběhla studie, která na vzorku 1000 lidí zkoumala účinky pravidelné konzumace čokolády.
Na základě studie pak vyšlo, že lidé, kteří si čokoládu dopřávají pravidelně, skutečně dosahují vyšších kognitivních schopností, než ti, kteří si jí nedopřávají. Sem spadalo například zapamatování si telefonních čísel či orientace se v různých úkolech.
Tajemstvím čokolády a látkou, která je za toto zodpovědná, jsou pak takzvané flavanoly. Látka, která se přirozeně nachází v kakau, je pak v čokoládě hojně zastoupená. Samozřejmě se zde bavíme o hořké čokoládě, která je co nejméně ředěná mlékem, cukrem či dalšími látkami. Flavanoly jsou údajně schopné negovat vliv stáří na funkci mozku a obecně zvyšují mozkový výkon.
Psychologické účinky čokolády
Kromě těchto účinků má pak čokoláda celou řadu efektů na psychologický stav jedince. Kakao je totiž velmi silný přírodní zdroj endorfinů, což jsou opioidy, které si lidský organismus produkuje sám. Endorfiny se vylučují například i při fyzické zátěži a způsobují pocit euforie a potlačují psychickou nepohodu, ale dokáží i zmírnit pocity bolesti.
Kakao navíc obsahuje kofein, ačkoliv ho obsahuje méně, než přímo samotná káva. Právě díky kofeinu však může být kakao dobrým zdrojem energie v případě, že člověk potřebuje vzpružit. Díky kofeinu kakao vyvolává vyšší mozkovou aktivitu a má stimulační účinek. Člověk tak konzumací kvalitní čokolády může dosáhnout vyššího pocitu bdělosti, soustředění a může zahnat pocity únavy během dne.
Čokoláda a laureáti Nobelovy ceny
Dá se tedy jednoznačně tvrdit, že čokoláda zvyšuje inteligenci jedince? Data v tomto ohledu jsou stále příliš nejednoznačná a není tedy na místě se na čokoládu spoléhat jako na zázračného zachránce zdraví vašeho mozku. Zároveň však čokoláda jako doplněk stravy v kombinaci s dalšími faktory skutečně může vést ke zvýšení mozkové činnosti a může pomáhat odbourávat první příznaky demence ve zdraví.
Abychom tento článek završili poměrně úsměvným porovnáním, existuje dokonce i poměr mezi konzumací čokolády a držiteli Nobelovy ceny. V minulosti totiž proběhl průzkum, který se zaměřil na to, v jakých zemích je jak vysoká konzumace čokolády a zároveň jaké množství laureátů Nobelovy ceny země vyprodukovala. A spojení se zdá být velmi úzké. Samozřejmě nezáleží na konkrétní značce čokolády. Mnohem důležitější je podíl kakaa, nebo-li kakaových bobů. Jako vždy u čokolády platí, že čím více, tím lépe.
Švýcarsko se umístilo na první příčce coby země s nejvyšším množstvím zkonzumované čokolády na osobu a nejvyšším množstvím držitelů ceny. Na spodní příčce se pak umístila Čína, kde je obecně konzumace čokolády na velmi nízké úrovni. Anomálií je pak Švédsko, které se navzdory velmi nízké konzumaci čokolády drží na druhém místě. Důvodem je však možná i to, že se Nobelova cena uděluje právě ve Švédsku, takže tamní mohou podléhat jistému vlasteneckému zaujetí.
