V Česku roste nejstarší strom celé Evropy. U jeho kořenů je milionový poklad

Česko se rozhodně řadí mezi země, které se mohou pyšnit bohatou kulturní historií. Nachází se tu celá řada památek, která svým stářím předčí i množství světových zemí a slavných institucí. Kromě architektonických a kulturních památek se však můžeme pyšnit i přírodním dědictvím, které přetrvalo celá staletí, ne-li přímo tisíciletí. V Česku se nachází hned několik slavných stromů, jejichž vysazení se datuje i několik stovek let zpět a pamatují tak legendární české vládce. Mezi nimi však vyčnívá jeden strom, který je starší, než celý náš národ.

Vilémovický tis je údajně nejstarší strom, který se na našem území nachází. Po boku dalších slavných stromů, jako je například Dub Karel či Tis v Krompachu, kdy oba tyto stromy byly zasazeny někdy během 16. století. Vilémovický tis je však se svým údajným stářím hravě strčí do kapsy. Tváří v tvář takto starému organismu člověku nezbývá než přemítat nad pomíjivostí lidského života, lidských institucí, motivů a snah. Možná i vy se rozhodnete naplánovat si výlet k tomuto prastarému velikánovi a tváří v tvář jeho neutuchající snaze žít pocítíte pokoru.

Nejstarší strom celé střední Evropy

Vilémovický tis je strom, který je údajně starý patnáct set až dva tisíce let. Pokud jsou tyto údaje správné, pamatuje tedy počátky evropské civilizace a stál zde dlouho před příchodem našich prvních slovanských předků. Svým stářím se řadí mezi nejstarší tisy střední Evropy a rozhodně se tak jedná o nejstarší strom v České republice. V odborných kruzích je mu bohužel věnováno méně pozornosti, než jiným stromům. Dosud tak není jisté, nakolik je jeho stáří skutečné a nakolik se zakládá na bájích a pověstech. Jedno je však jisté a to skutečnost, že se jedná o opravdu velmi starý strom, který toho pamatuje hodně.

Během posledního měření v roce 1997 byla jeho výška stanovena na 11,7 metrů, obvod kmenu na 350 centimetrů a šířka koruny na 13 metrů. Vilémovický tis byl dlouhodobě považován za nejkrásnější ze starých českých stromů, na čemž se podílel hlavně pravidelný tvar jeho koruny. V 90. letech však některé větve proschly a musely být prosekány, což se na stavu a vzhledu stromu podepsalo.

Údaje o věku pocházejí z 19. století, což může být zavádějící. V tehdejší době se totiž nevědělo, že tisy v některých oblastech mohou růst vyšším tempem, než v oblastech jiných. I kdyby se však věk stromu blížil spíše spodní hranici odhadovaného intervalu, stále by se jednalo o strom, který pamatuje naše předslovanské předchůdce.

Symbol smrti a tajemný poklad v okolí

Historie Vilémovického tisu úzce souvisí s benediktínským řádem. Ti sem dorazili kolem roku 1220, kdy tu již tento vzrostlý strom stál. Řád Benediktínů kvůli náboženskému přesvědčení a pověrčivosti nechal strom při kácení okolních dřevin stát. Věřilo se totiž, že tis symbolizuje smrt a smutek. Tato pověra se pravděpodobně pojí se skutečností, že kůra i plody stromu jsou pro člověka jedovaté. V okolí tohoto pozůstalého stromu posléze byla založena přilehlá vesnice Vilémovice.

KE stromu se zároveň dlouhodobě pojila pověst, že se v jeho blízkosti skrývá velký poklad. U rozcestí Chřenovice-Podhradí se nachází útes, na němž dodnes stojí ruiny Chřenovického hradu, kde měl být údajný poklad uložen. Historie hradu se datuje již do 13. století, avšak hrad dlouho nevydržel a již ve středověku chátral. Dveře hradní věže jsou vylomeny dávnými hledači pokladů. Ti zřejmě podlehli pověsti o zmíněném pokladu. Ta však nebyla pouhou pověstí, protože počátkem minulého století byl v troskách hradu skutečně nalezen džbán, který byl doslova napěchovaný stříbrnými pražskými groši.

Posázavským Pacifikem až ke stařičkému stromu

Tento prastarý strom se nachází ve Vilémovicích u Ledče, kde roste v zadní části zámeckého parku, který přiléhá k zrekonstruovanému empírovému zámku ve Vilémovicích. Ačkoliv se samotný zámek nachází v soukromém vlastnictví, zámecký park je otevřen veřejnosti, která si tedy může jít prastarý strom prohlédnout. O strom je dlouhodobě dobře pečováno. Během suchých letních měsíců vedle něj stojí tisícilitrový barel s vodou, ze kterého se vykopanou stružkou voda dostává až ke kořenům. Také je pravidelně hnojen a postřikován proti škůdcům.

Výlet ke stromu je možné jednoduše naplánovat pomocí železniční dopravy. Využít k tomu můžete lokálku, které se říká Posázavský Pacifik a která je kultovním vlakem trampů. Přímo ve Vilémovicích se nachází vlaková zastávka, takže celá cesta je velmi jednoduchá a schůdná, bez složitějších přestupů a plánování.

zdroje: idnes.cz, cesky.radio.cz, cs.wikipedia.org