Kvíz: Tyhle gramatické chyby napsali do komentářů „Češi“. 6/6 opraví správně jen elita

Pravopis je věčné téma a obzvláště to platí u tak složitého jazyka, jako je ten český. Pokud se člověk pravidelně pohybuje na sociálních sítích a občas nahlédne do komentářů, mnohdy pak nevěří svým očím. Někteří lidé jsou schopni napsat takové paskvily, že by se z toho velikáni z dob národního obrození jistě obraceli v hrobech.

Může za to úpadek vzdělání, nebo skutečnost, že většina lidí píše rychle za použití mobilních klávesnic? Je hlavním činitelem spěch, nebo snad nějaký nárůst lidí s nižším vzděláním? Ať už je skutečnost jakákoliv, tak i vzdělaný člověk se mnohdy nachytá na těch záludnějších případech. Vy si své dovednosti můžete ověřit v krátkém kvízu.

Zábavný výlet do diskuzních příspěvků

Pokud patříte mezi pravidelné přispěvatele na sociální sítě, jistě tu a tam zabrousíte i do komentářů, abyste si přečetli názory jiných lidí. A tam se na vás vyhrne záplava mnohdy až bizarních novotvarů, které má občas problém rozluštit i skutečně bystrý jedinec. V horším případě se pak člověk s hrubkami a pravopisnými chybami může setkat i v médiích či dokonce v knihách. Je pak jednoduché mít občas pocit, že se tyto případy množí více a více. Stojí za tím úpadek používání českého jazyka a jiný přístup dnešní mládeže ke čtení? Nebo situace není tak horká?

Upadá kvalita českého jazyka?

Pokud se člověk podívá do komentářů pod příspěvkem na Facebooku, mnohdy se nestačí divit, co jsou tam ostatní přispěvatelé schopni napsat za bizarnosti. Občasný překlep lze odpustit, ale situace mnohdy zachází až do téměř absurdních rovin, kdy má člověk pocit, že čte věty v úplně jiném jazyce. V člověku to tak může probudit pocit, že český jazyk za poslední dekády upadá. Je tomu ale skutečně tak?

Lingvisté dnes vědí, že každý člověk by měl svůj rodný jazyk nejraději v takové formě, ve které se s ním seznámil v průběhu svých školních let. Vzhledem k tomu, že se dnes můžeme setkávat s mnoha moderními tvary nebo úplně novými slovy, je tak jednoduché propadnout pocitu, že už se nejedná o tu „skutečnou“ češtinu, kterou se mluvilo před lety.

Vysokoškolský pracovník Petr Vybíral například na svém blogu uvádí, že každý uživatel jazyka si vytvoří určitou stereotypní představu o tom, jak by měl jeho rodný jazyk vypadat. Tato představa se však dostává do kolize s představami jiných uživatelů jazyka. Je tedy možné tvrdit, že jeden takovýto názor je nadřazený jinému? Nebo problém spočívá v tom, že se jazyk neustále vyvíjí? Hrubky, překlepy a nedostatečná interpunkce jsou zjevnými chybami, na které by si člověk měl dát pozor. Ale změna tvarů slov a tvorba slov nových, to je jednoduše nevyhnutelný vývoj.

Jazyk se neustále mění

Michal Škrabal z pražského Ústavu lingvistiky takovéto tvrzení odmítá. Razí názor, že jazyk je organický nástroj, který se neustále vyvíjí. Tento předpoklad se zakládá na lingvistické teoretické pozici, kdy právě organický vývoj v průběhu času činí jazyk jazykem. Pokud není vývoj přítomen, nejedná se o jazyk, ale pouze o systém znaků. Pedagog dále tvrdí, že jazyk je společenským konstruktem, který neexistuje jen tak sám o sobě. Je totiž odrazem společnosti a mění-li se společnost, mění se i její jazyk.

Spolu s kolegy tedy rozjel projekt s názvem Čeština 2.0, což je internetový nástroj, kam mohou sami uživatelé přidávat nové výrazy a slangové obraty, které na denní bázi používají. Michal Škrabal se tak snaží přispět alespoň ke zdokumentování toho, jak se čeština v současné době vyvíjí a vytvořit nástroj, kde by tato data byla každému k dispozici. Ať už pro vlastní používání, tak třeba i jenom pro pobavení.

Čtou dnešní děti jinak, než jsme četli my?

Z důvodu neustálého vývoje jazyka pak samozřejmě vyvstává dotaz, jestli existují nějaké velké mezigenerační rozdíly. Ty se pak mohou projevit například v tom, že dnešní mladá generace, obzvláště děti, čtou jinak, než jak jsme dříve četli my. To by samozřejmě souviselo hlavně se skutečností, že člověk v dnešní době čte zpravidla mnohem více textu, který je však rozdělen do krátkých souborů. Tím rozumíme příspěvky, komentáře a tak podobně.

V roce 2023 proběhl výzkum, který se zaměřoval na to, jestli mají rodiče a prarodiče pocit, že jejich děti a vnoučata čtou méně, než četli oni. Přibližně polovina rodičů i prarodičů pak měla pocit, že v dětství četli více, než současné ratolesti. Asi pětina respondentů pak měla pocit, že četli přibližně stejně a pouze kolem 6 % rodičů a 11 % prarodičů se domnívá, že dnešní mladá generace čte více.

Jak jsme však nakousli v dřívější části tohoto odstavce, skutečnost není tak horká, jak by se mohlo zdát. Dnešní děti totiž každý den čtou ohromná množství textu, který je však rozdělen fragmentárně, na menší úseky. Čtou si tak například popisky na kartičkách, ve hrách, krátké příspěvky a komentáře na sociálních sítích. Děti tak sice nečtou tolik knih, jak tomu bylo zvykem dříve. Co se však týče samotného množství textu, dnešní děti čtou stejně, ne-li více, než předchozí generace. Jen zkrátka čtou jiným způsobem, než na který jsme byli zvyklí my.

zdroje: seznamzpravy.cz, praha3.cz, medium.seznam.cz